|
|
Zapojení českých jaderných elektráren do systému regulace činného výkonu
Kostečka, Jan ; Martinec, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zapojení českých jaderných elektráren do české energetické sítě, ale především do evropské sítě a jejich přizpůsobení. Vliv rozšíření obnovitelných zdrojů elektrické energie vytváří nesymetrii v síti a vznikají místa s přebytkem elektrické energie a místa s nedostatkem elektrické energie. Toky elektrických energii mohou ovlivnit zabezpečení a celkovou bezpečnost distribučního vedení. Přílišné přetěžování může způsobit až jejich zhroucení. Proto tato práce je zaměřena řešením a zamezení tohoto problému a minimalizování těchto možných škod. Vliv energetické revoluce má však na tyto přetoky energie v síti obrovský podíl. Neregulovatelný větrný a solární zdroj elektrického proudu může oblastně vytvořit oblast přepětí a tok této energie putuje do míst s nedostatkem elektrického výkonu. Regulace má velký vliv na palivo. Tato odpadlá výroba by mohla prodloužit palivový cyklus, nebo rozšířit kampaň na víc let, minimálně o rok. Výpočty lze ukázat množství paliva, které lze ještě použít a tím ekonomicky zvýšit výnos a zvýhodnění podmínek pro prodloužení životnosti reaktorových bloků.
|
|
|
Jaderné reaktory pro novou výstavbu v České republice
Brunčiaková, Miriama ; Martinec, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá jadrovými reaktormi v prevádzke, vo výstavbe alebo v plánovanej výstavbe. Je to veľmi aktuálna téma. Samotná Česká republika rieši otázku výstavby nových jadrových blokov, konkrétne pre Temelín-3,4. V tendri sa rozhoduje medzi dvoma uchádzačmi, česko-ruským konsorciom MIR.1200 s ponúkaným reaktorom MIR.1200 a americkým konsorciom Westinghouse s ponúkaným reaktorom AP 1000. Oba projekty patria do III.+ generácie jadrových reaktorov. V tejto generácií nastali evolučné zmeny a využíva sa viac prvkov pasívnej bezpečnosti. Samotný AP 1000 rieši za pomoci výhradne pasívnych bezpečnostných systémov aj ťažkú haváriu. Projekt MIR.1200 využíva kombináciu aktívnych a pasívnych bezpečnostných systémov.
|
|
|
Zhodnocení termomechanického chování perspektivních jaderných paliv při havárii s vnosem reaktivity
Halabuk, Dávid ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá simulovaním termomechanického chovania jadrového paliva tlakovodných reaktorov pri havárii s vnosom reaktivity. Veľká časť práce je zameraná na skúmanie dejov, ktoré pri havárii nastávajú, ako aj na spracovanie podrobného prehľadu jednotlivých materiálových vlastností jadrového paliva a pokrytia palivových elementov, potrebných pre vytvorenie simulácie približujúcej sa reálnej situácii. Simulácie boli robené pre čerstvé a vyhorené jadrové palivo a dva rozličné materiály pokrytia palivových elementov. Jednalo sa o pokrytie z aktuálne používaného materiálu Zircaloy-4 a kompozitného materiálu na báze karbidu kremíka (SiC). Práca taktiež obsahuje porovnanie výsledkov s medzinárodnou štúdiou zaoberajúcou sa danou problematikou a posúdenie vplyvu vybraných vstupných parametrov simulácie na dosiahnuté výsledky.
|
|
|
Zvýšení průtoku chladící vody pro absorpční chladící agregáty ve stanici zdroje chladu na JE Dukovany
Dvořák, Josef ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na porovnání původního a nového řešení okruhu chladicí vody chladicích jednotek York za účelem zvýšení průtoku chladicí vody pro absorpční jednotky v JE Dukovany. Jsou zde popsány jednotlivé části chladicích jednotek, u kterých nastaly změny a úpravy vlivem rekonstrukce. Cílem této práce je také zpracovat a porovnat původní a nové řešení chladicích jednotek a stanice zdroje chladu z dostupných naměřených dat. Data jsou zpracována v názorných grafech a tabulkách. Na základě zjištěných údajů je možné pozorovat změny, kterých bylo dosaženo rekonstrukcí a projevily se na zvýšení účinnosti chladicích jednotek.
|
|
|
Modernizace Jaderné elektrárny Dukovany
Kissler, Martin ; Martinec, Jiří (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na detailní technický popis všech důležitých částí sekundárního okruhu Jaderné elektrárny Dukovany a jejich návazností na ostatní systémy elektrárny. V práci jsou analyzovány významné úpravy, které byly provedeny v průběhu celého provozu jaderné elektrárny, mezi něž patří především akce související s projektem Využití projektových rezerv bloků EDU. V hlavní části práce jsou provedeny výpočty výkonů elektrárny pro stavy před a po modernizaci a je zde analyzován vliv jednotlivých změn na celou elektrárnu. Tyto změny jsou s celým sekundárním okruhem zakresleny do T-s diagramu.
|
|
| |
|
|
Provisions for mitigation of consequences in case of major accidents in GFR nuclear reactors
Mlčúch, Adam ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
This thesis deals with the severe accident of the gas-cooled fast reactor GFR. At the beginning of the study there is a review of the gas-cooled fast reactor subject. Next part is focused on description of possible solutions for severe accidents with emphasis on the solution applied in the Generation III+ reactors. Chapters that deal with material and thermal balance with severe accident of GFR demonstration unit, along with the chapter which analyses features of the corium, create a basis for the conceptual design of core catcher of GFR demonstration unit, which forms the final part of this thesis.
|
|
|
Ventilace tlakové obálky reaktoru GFR
Koryčanský, Roman ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem ventilace tlakové obálky demonstrátoru GFR. V první části je stručná rešerše projektu GFR a přehled vlivů teplot na vnitřní struktury. V části následující části je spočtena bilance tepelných ztrát uvnitř tlakové obálky a to pro tři případy: nezaizolovaný, plně zaizolovaný a částečně izolovaný povrch reaktoru. V následující části je proveden návrh odvodu tepla pro částečně zaizolovaný povrch.
|
|
|
Možnosti vnějšího dochlazování tlakové nádoby při havárii s roztavením aktivní zóny
Hanuš, Jan ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi nám ukázala, že mohou nastat situace, při kterých nelze úspěšně dochlazovat aktivní zónu reaktoru. Tyto situace mohou nastat pokud se sejde více elementů jako bylo například přerušení dodávek elektrické energie k napájení čerpadel a zničení dieselagregátů vlnou tsunami. Neschopnost odvodu zbytkového tepla posléze vede k tavení aktivní zóny, jejímu přemístění na dno TNR a následnému protavení TNR a úniku radioaktivních produktů do kontejnmentu. Což může mít za následek i jeho selhání a únik štěpných produktů do životního prostředí. Jedním ze způsobů prevence tohoto scénáře může být pasivní systém zvaný IVR, který dostatečně uchladí TNR z vnějšku a zabrání protavení koria skrz její stěny. Tento systém počítá se zaplavením šachty TNR vodou, která posléze přirozenou cirkulací odvádí teplo ze stěny TNR. Aplikovatelnost tohoto systému na reaktory VVER 1000 je zatím v průběhu výzkumů. Nicméně je už teď jasné, že pouhé zaplavení šachty TNR vodou nebude dostatečné. Dalšími prvky systému budou muset být vhodný deflektor a nástřik TNR, který zajistí intenzivnější přestup a odvod tepla ze stěn TNR.
|
|
|
Návrh zařízení pro havarijní chlazení tlakové nádoby reaktoru
Katzer, Milan ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem experimentálního zařízení pro havarijní chlazení tlakové nádoby reaktoru (TNR). V úvodních kapitolách jsou teoretické informace o různých možnostech chlazení roztaveného kória z pohledu jednotlivých technologií a jejich srovnání. V praktické části je proveden návrh experimentálního zařízení pro havarijní chlazení TNR. Toto zařízení se skládá z modelu kanálu kolem TNR, kondenzátoru pro odběr tepla vznikajícího v TNR a čerpadla sekundárního okruhu. Výpočtová část obsahuje tepelný a hydraulický výpočet. Závěr je věnován zhodnocení technologií pro chlazení kória a porovnání z hlediska jaderné a technické bezpečnosti.
|
host ::
RSS.