|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
|
D.I. Fonvizin - analýza dramatické tvorby (drama Brigadýr)
Mašková, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza postav v komedii "Brigadýr" (1769) spisovatele D.l. Fonvizina, resp. analýza z mužské a ženské perspektivy v jejím prolínání i diferenciaci. Na drama jsem nahlížela především z hlediska mužských a ženských postav. Kromě toho nám jednotlivé příběhy a jazyková charakteristika hlavních aktérů komedie vypovídají mnohé o době, v níž autor žil a tvořil. Vztahy mezi postavami rovněž odkryjí společensko-sociální pozadí tehdejšího života. Prostřednictvím postav ve hře se také budeme snažit odhalit některé autorovy myšlenky a názory týkající se jeho vztahu k společensko-politické situaci v Rusku té doby, a také k postavení ženy v rodině a ve společnosti. Ženská a mužská problematika je téma stále diskutované, a tak ani drama z 18. století nám není z pohledu moderní doby cizí. Mnohé otázky, které Fonvizin v dramatu řeší jsou nadčasové, a tudíž můžeme konstatovat, že drama je velmi aktuální i v 21. století. Samozřejmě je nesporné, že některé reálie jako např. úděl žen vojáků či počínající emancipace žen jsou typické spíše pro dobu, v níž autor žil a tvořil.
|
|
|
Kategorie posesivity v češtině a ruštině
Černá, Barbora ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Již ve své postupové práci jsem se zabývala přídavnými jmény tvořenými příponou -ský j-CKMM v češtině a ruštině. Jedna z kapitol této práce byla věnována tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od jmen obecných a vlastních a s tím spojené problematice vyjádření posesivity. Toto téma mne zaujalo a rozhodla jsem se mu věnovat i v práci diplomové. Následovalo shromažďování materiálu (jak teoretického, tak i ilustrativního) k dané problematice, a to je i jedním z důvodu, proč právě kapitola věnovaná přídavným jménům přivlastňovacím je oproti ostatním poněkud rozsáhlejší. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o téma dostatečné propracované v odborné literatuře.
|
|
|
Číslovky jako slovní druh v současné ukrajinštině
Poláčková, Jindra ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
V této práci bych se chtěla věnovat číslovkám a jejich zařazení v rámci slovních druhů, historickému vývoji, srovnání se slovanskými jazyky, zejména s češtinou a ruštinou, a jejich použití v současné spisovné a hovorové ukrajinštině a jejích dialektech. Nejdříve se chci zaměřit na jednotlivá kritéria, podle kterých lze definovat slovní druh, na základě nichž chci zjistit, je- li možné vymezit číslovku jako autonomní slovní druh či nikoliv. K číslovkám se vyjádřilo bezpočet současných lingvistů a lingvistů 19. a 20. století. Proto bych chtěla zmapovat a prezentovat jejich koncepce a pohledy na číslovku a její existenci jako samostatného slovního druhu. Názory lingvistů se liší podle náhledu na číslovku aje těžké najít jednotný postoj, proto se pokusím představit různé koncepce lingvistů, v nichž představují svůj pohled na vymezení číslovky v rámci slovních druhů. Koncepce budu srovnávat ze synchronního (I. R.Vychovanec, I. K. Kučerenko, K. H. Horodens'ka) a diachronního hlediska (A. A. Potebnja, I. Verchrats'kyj, J. O. Dzendzelivs'kyj, I. P. Pankevič). Budu vycházet z práce Potebni, která je stále aktuální a zasluhuje si pozornost i v dnešní době. Jeho práce obsahuje obrovský ilustrativní materiál, vrací se k němu i současní lingvisté a ověřují platnost jeho postulátů. Pro tuto práci jsem zvolila srovnávací...
|
|
|
Otázka bilingvismu a jeho projevy v různých jazykově-kulturních společenstvích
Novotná, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá především bilingvismem u dospělých osob, pocházejících z východní Evropy, konktrétněji z Ukrajiny a Běloruska. Hlavním přínosem této práce je analýza a vyhodnocení dotazníků, které vyplnili vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Díky zajímavým odpovědím čtenář lépe pochopí jazykovou situaci, která se odehrává ve východoslovanském prostoru. Dále zkoumám otázku, týkající se konkrétního počtu bilingvních lidí, kteří ovládají dva jazyky na úrovni mateřského jazyka. V teoretické části se zabývám procesem učení a osvojování si jazyka především u dospělých jedinců. Věnuji pozornost otázce bilingvismu, který se stal v posledních desetiletích obrovským fenoménem a je velmi podrobně zkoumán jak odborníky ze Západu, tak i z Východu. Další důležitou roli zde hrají i typy bilingvismu, s nimiž také souvisí typy různých bilingvních společností a typy bilingvních rodin. V neposlední řadě nastíním výhody bilingvní výchovy. Ve své praktické části se zabývám dospělými bilingvisty z jihozápadní Ukrajiny a Běloruska. Jedná se o sto dvacet respondentů z Černovické univerzity a o šest studentů z Minsku. Tento vzorek lidí odpověděl na třicet šest otázek, jejichž vyhodnocení tvoří základ praktické části práce. Tato práce je určena lidem, kteří se nejen zajímají o téma bilingvismu jako...
|
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
M. Illjenko a hra "Psice"
Jíchová, Viktorie ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Mychajlo Illjenko je významnou osobností ukrajinské kultury: je filmovým režisérem, scenáristou, spisovatelem, hercem, děkanem filmové akademie v Kyjevě (), zástupcem předsedy Spolku kinematografů Ukrajiny, dopisujícím členem Akademie umění Ukrajiny. A také jako hlavní pořadatel filmového festivalu "Noc dokořán" (" ") pro mladé ukrajinské kinematografy se snaží o obnovu upadajícího ukrajinského filmového umění. M. Illjenko je autorem významných a na různých mezinárodních kinofestivalech mnohokrát oceněných filmových děl: "Fučžou" ("") 1993; "Trasa č.7" (" ") 1997. Otázka bytí Ukrajiny a ukrajinství jakožto pocitu sounáležitosti ke svým etnickým kořenům, a také stavu duše Ukrajince je dodnes velmi problematická a naléhává. Vhledem k historickým peripetiím, kterými prošel vývoj Ukrajiny od hluboké minulosti až do dnešních dnů se není ani čemu divit. Ukrajina i nadále zůstává jakousi hraniční, pomezní oblastí mezi světem Východu a Západu, Severu a Jihu, mezi minulostí a budoucností - a takto se tato osudová křižovatka odráží nejen v její zeměpisné poloze, ale především také v povědomí jak celého národa, tak i v duši jedince. Jednou z novějších prací M. Illjenka je divadelní hra "Psice" ("", 2006). Tato hra představuje velice zajímavý materiál, který umožňuje lépe pochopit ukrajinskou mentalitu a rovněž...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
host ::
RSS.