|
|
Determination of Lactulose by capillary zone electrophoresis
Holcová, Kristýna ; Doležal, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent)
Stanovení laktulosy pomocí kapilární elektroforézy Kristýna Holcová Pro analýzu cukr existuje mnoho metod. Kapilární elektroforéza (CE), vysokoú inná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC), tenkovrstvá chromatografie (TLC) a dal í. Nej ast ji vyu ívanou metodou je HPLC, ale i dal í metody mají své nesporné výhody. Jednou z ji popsaných, kapilárn -elektroforetických metod je separace sacharid v alkalickém prost edí po komplexaci s m natými ionty s p ímou UV detekcí bez pot eby p edchozí derivatizace. Tato metoda byla zkou ena pro jednoduché cukry, disacharidy, n které aminokyseliny i anorganické kationty. V této práci jsem aplikovala vý e zmín nou metodu na problematiku stanovení osmotického laxancia laktulosy. Laktulosa je po chemické stránce disacharid a v komer n vyráb ných lé ivých p ípravcích se nachází ve form sirupu. Metoda byla p izp sobena p ístrojovému vybavení a specifikám testované látky. Byla prokázána specifita metody i správnost a stanoven korela ní faktor (0,9994). U vybraných vzork pak byla provedena kvalitativní i kvantitativní analýza.
|
|
|
Náučná stezka povodím Blažejovického potoka
Neubauerová, Kristýna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou kraje Vysočina a vytvořením návrhu naučné stezky "Povodím Blažejovického potoka". Zahrnuje dvě části. První, teoretická část představuje všestranný popis kraje Vysočina z hlediska geomorfologického, biologického, geologického, ochrany přírody a u každé kapitoly je vždy zdůrazněna oblast, ve které je umístěna trasa naučné stezky. Jde o kompilační text, který je sestaven tak, aby byl dobrým průvodcem po Vysočině pro učitele, kteří se rozhodnou se svou třídou navštívit nejen tuto naučnou stezku, ale i jiná místa v kraji. V textu naleznou další zajímavé lokality a typy na výlety. Celý blok teoretické části uzavírají kapitoly historické zajímavosti míst z trasy naučné stezky a vysvětlení pojmu naučná stezka. V druhé, praktické části jsou umístěny návrhy jednotlivých tabulí s vypracovaným obsahem a grafickou úpravou. Jedná se o 7 km dlouhou kombinovanou naučnou stezku s dvanácti zastaveními. Naleznete zde jednu úvodní tabuli, tři tabule s historickou tematikou, jednu tabuli zasvěcenou geologii, dvě botanice, jednu zoologii, dvě ekologii a jednu technické památce. Trasa naučné stezky vede dobře schůdným terénem převážně po zpevněné cestě, začíná v Rachyni dále přes obec Blažejovice a končí v Ježově. Je situována v severozápadním okraji kraje Vysočina v okolí Švihovské...
|
|
| |
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Tonarová, Petra (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
|
Radiolárie české křídy
Müllerová, Petra ; Vajskebrová, Markéta (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První část práce se věnuje stavbě buňky, morfologii schránky, rozmnožování a výživě. Dále je zde popsána ekologie a systematické členění radiolárií. Právě systematické členění této skupiny se odvíjí od rozdílné morfologie schránek jednotlivých forem. Další část je věnována křídovým radioláriím se zaměřením na období cenoman až turon s příkladem výskytu radiolárií na několika lokalitách ve světě. Poslední část této práce se zabývá geologií české křídové pánve, kde v rámci diplomové práce bude pokračovat studium radiolárií z určité lokality.
|
|
|
Foraminifery české křídy
Hašková, Barbora ; Frank, Jiří (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v kompilační části zabývá systematickým zařazením, biologií, morfologií schránek, ekologií a paleoekologií foraminifer. Dále se zabývá historií výzkumu křídových foraminifer na našem území a geologií české křídové pánve se zaměřením na lokalitu Úpohlavy v severozápadní části pánve. Ve vlastní části je práce zaměřena na orientační mikropaleontologické vyhodnocení tří vzorků z lokality Úpohlavy, na které byla použita kvantitativní metoda poměr plankton / bentos. Ze vzorků byl podrobněji popsán rod Heterohelix a Planoheterohelix a dále taxonomicky studován. Klíčová slova: svrchní křída, česká křídová pánev, foraminifery, Heterohelix
|
|
|
Aktuoekologie jezerních krytenek Šumavy
Lorencová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Bubík, Miroslav (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
7 SOUHRN Disertačnípráce pojednává o společenstvech krytenek nacházejících Se v pěti ledovcových jezerech Národního parku Šumavaa ve vodní nádrži Lipno s ohledem na jejich charakteristiku a distribuci v závislosti na různorodosti prostředí. Snryslem práce je nalezení příčinnýclrvztahůvýskytu krytenek v přírodě, kteréby by|y využitelnépro rekonstrukci fosilních společenstev v paleoekologii. Krytenky (Thecamoebina) jsou skupina sladkovodních prvoků'jejichŽ společnýmiznaky jsou amoeboidní buňka s pseudopodii různéhodruhu a pevná organická nebo anorganická schránka jednoduchého kloboukovitého čivakovitého tvaru. Práce se zabývá krytenkami s anorganickou schránkou, neboť mají lepšíschopnost fosilizovat. Krýenky se v oblastech monitoringu přírodníchzměn v 21. století a biogeografie prezentuji jako slibný taxon. Ve fosilním záznamu mohou bý nositelem uŽitečných ir-rformací o sladkovodním bentickém paleoprostředí. Druhové sloŽení subrecentníclr společenstev je citlivé na člověkem podmíněnézměny jezerního prostředí jako je acidifikace a eutrofizace ,lezet. skupina se ukazuje být dobrým indikátorem změn prostředí. V šumavských jezerech byl v roce 2002 odebírán povrchový sediment o mocnosti cca l cm, v nalezených 44 společenstvech bylo určeno celkem 12 druhů krytenek. NeičastěiŠími druhy by|i Difflugia globulus,...
|
|
|
Vzájemné interakce mezi psy na procházkách v Přerově
Holcová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo pozorování vzájemných interakcí mezi psy na veřejném prostranství v Přerově. Pozorováno bylo 300 dvojic psů. Na iniciaci očichávání mělo vliv pohlaví psa. Na očichávané místo na těle druhého psa mělo vliv pohlaví a způsob vedení psa. Na počet očichávaných míst měla vliv denní doba a způsob vedení psa. Na výskyt hry mělo vliv místo pozorování a způsob vedení psů. Na značení mělo vliv pohlaví psa a jejich majitelů. Z dosažených výsledků je patrné, že na interakce mezi psy má vliv celá řada faktorů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.