Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 102 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium vlivu podmínek na rychlost šíření trhliny v HDPE
Patzelt, Petr ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část zahrnuje popis materiálových a testovacích parametrů, které ovlivňují průběh SCG resp. délku trvání FNCT testu. Experimentální část je zaměřená na porovnání časů do lomu za použití různých detergentů. Pro urychlení FNCT byly použity dva typy detergentů a to 2% Arkopal N110 a 10% dodecylbenzesulfonát sodný. Teplota pro měření byla 80°C. Zkrácení času do lomu roztokem dodcelybenzensulfonátu sodného bylo několikanásobné oproti Arkopalu N110. Urychlení bylo pozorováno na materiálech VB85, VL 20N, PL 10, vyrobených v UNIPETROLU RPA, konkurenční HDPE a PP připraveném v laboratořích Polymer Institute Brno. Dále se experimentální část zabývala studiem křivek, které v současné době stále probíhá.
Vliv přídavku EPDM na ozonuvzdornost SBR/NR směsí
Hofmann, Jan ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem přídavku EPDM na ozonuvzdornost SBR/NR směsí. Teoretická část shrnuje poznatky ohledně zpracování kaučuku, aditivace a vlivu ozonu na pryž. Experimentální část se zaměřuje na přípravu kaučukových směsí a měření jejich mechanických, fyzikálních a reologických vlastností v závislosti na jejich složení.
Studium vztahu mezi vnitřní strukturou HDPE a odolností vůči rychlosti šíření trhliny SCG (Slow Crack Growth)
Chladil, Martin ; Žídek, Jan (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi vnitřní strukturou a odolností proti křehkému lomu mechanismem pomalého růstu trhliny (SCG) v HDPE. V teoretické části jsou shrnuty doposud známé poznatky o přípravě PE a vztahu mezi vnitřní strukturou a odolností proti šíření SCG. V experimentální části byly pomocí tří průmyslově používaných chromových katalyzátorů připraveny tři vzorky HDPE se stejným indexem toku MI a stejným obsahem kopolymeru 1-hexenu. Tyto vzorky byly podrobeny GPC-IR-MALS a TREF analýze pro sledování rozložení bočních větví. Získané výsledky byly diskutovány s ohledem na hodnotu času do lomu FNCT.
Vliv teploty a času na podíl krystalické a amorfní fáze v polypropylenu
Vilč, Ladislav ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Čermák,, Roman (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je studií vztahu mezi strukturou, mechanickými vlastnostmi a relaxačním chováním polypropylenu. Struktura byla hodnocena mimo jiné veličinou podíl pevné fáze (PPF), která byla definována matematickým zpracováním signálu volně doznívající indukce (FID) získané pulsní 1H-NMR metodou. PPF je poměrně novým strukturním parametrem, který představuje přesnou veličinu k popisu semikrystalických polymerů. Díky nedestruktivní povaze metody, přesnosti a opakovatelnosti poskytuje pulsní 1H-NMR unikátní nástroj ke sledování strukturních, relaxačních a fyzikálně mechanických změn polypropylenu s teplotou a časem. Tato metoda umožňuje zaznamenat i velmi malé změny morfologie polymeru, vyvolané např. sekundární krystalizací.
Možnosti recyklace odpadů tvrdých PU pěn z produkce KingSpan CZ
Figalla, Silvestr ; Kučera, František (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce zhodnocuje metody a trendy recyklace polyuretanových materiálů s důrazem na tvrdé polyuretanové pěny používané jako termoizolace ve stavebnictví. Experimentální část práce je zaměřena na ověření využitelnosti glycerolu jako alkoholyzačního činidla v procesu regenerace polyolu v kombinaci s perspektivním mikrovlnným ohřevem reakční směsi. V závěru práce jsou navrženy další kroky k rozvoji uvedeného procesu s cílem převedení metody do technické praxe.
Studium fotochlorace polyolefinů
Kučera, Vladimír ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou heterogenní fotochlorace polyolefinů, především polypropylenu. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dostupné informace o vlastnostech, výrobě a použití chlorovaných polyolefinů, konkrétně polyethylenu a polypropylenu. Dále jsou rozebrány základní principy a zákonitosti fotochemie, které byly následně aplikovány na problematiku fotochemických řetězových reakcí a fotochemické halogenace, především fotochlorace. V experimentální části práce bylo navrženo a realizováno několik aparatur pro heterogenní fotochloraci polypropylenu za nízkých teplot (do 50 °C) plynným chlorem za sucha i chlorem rozpuštěným v suspenzi PP v CCl4. S jejich pomocí byla provedena řada chlorací, lišících se typem PP, způsobem dávkování chloru i dobou ozařování vysokotlakou rtuťovou výbojkou (1–90 minut). Obsah chloru v připravených vzorcích byl stanovován jednak gravimetricky s pomocí ATR-FTIR spektroskopie a jednak Shönigerovou rozkladnou metodou, jejichž přesnosti byly porovnány. Byla stanovena závislost obsahu chloru v CPP na době chlorace i porozitě výchozího PP.
Imidace cyklických anhydridů a modifikovaných polyolefinů
Šimonek, Michal ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na reakce vedoucí ke vzniku cyklických imidů a využití imidace k modifikaci polyolefinů. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o vzniku imidů, funkcionalizaci polyolefinů radikálovým roubováním a využití reakce anhydridy modifikovaných polyolefinů s aminy. Specifita vzniku amové kyseliny byla ověřena reakcí kyseliny jantarové s amoniakem v různých molárních poměrech. Byla posouzena vhodnost použití amonné soli kyseliny sukcinamové a samotné kyseliny sukcinamové pro přípravu sukcinimidu. Z vybraného komerčního aminu, Elastamine RE1-2007, byla obdobně připravena N-substituovaná kyselina sukcinamová a sukcinimid. Imidy modifikované polyolefiny byly prvně připraveny reakcí v roztoku toluenu a následně reakcí v tavenině ve vsádkovém hnětači Brabender za 60 a 120 rpm, reakční teploty 190 °C a reakčního času 16 minut. Přítomnost sledovaných skupin byla ve všech vzorcích prokázána FT-IR spektrometrií. Modifikované polyolefiny z reakcí v roztoku byly k určení vhodné teploty pro reakce v tavenině analyzovány pomocí DSC a TGA. Záznam točivého momentu ze vsádkového hnětače sloužil k charakterizaci míchání při reakcích v tavenině.
Funkcionalizace polyolefinů roubováním
Paulenka, Igor ; Petruš, Josef (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická časť diplomovej práce je venovaná funkcionalizácii polyolefínov s cieľom urýchlenia ich degradácie a zvýšenia obsahu uhlíka z obnoviteľných zdrojov so zameraním na hydroxykyseliny. Experimentálna časť je zameraná na prípravu vzorkou a štúdium vlastností takto pripravených zmesí polypropylénu a polyethylénu s kyselinou polymliečnou s rôznym obsahom iniciátoru a maleinanhydridu. Vzorky boli hodnotené pomocou stanovenia stupňa konverzie maleinanhydridu, diferenčnej skenovacej kalorimetrie, infračervenej spektroskopie, indexu toku taveniny a mechanických vlastností.
Studium syntézy ethylesteru kyseliny mléčné z jejích solí
Hlavatá, Daniela ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá syntézou ethyl esteru kyseliny mliečnej (ethyl laktátu) z jej solí. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš so zameraním na výrobné technológie esterov kyseliny mliečnej, predovšetkým ethylesteru konvenčnými a nekonvenčnými spôsobmi. Taktiež na prípravu kyseliny mliečnej a jej soli fermentačným spôsobom, z ktorých môže byť následne vyrábaný ethyl laktát. V experimentálnej časti bola navrhnutá, zrealizovaná a overená funkčnosť laboratórnej aparatúry. Ďalej boli prevedené laboratórne experimenty na prípravu ethyl laktátu a methyl laktátu na tejto aparatúre.
Přímá syntéza vysokomolekulárních polymerů kyseliny mléčné
Mikulík, David ; Kupka, Vojtěch (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé syntézy polymerů kyseliny mléčné. Teoretická část je zaměřena na výrobu kyseliny mléčné jako monomeru, a to jak přírodní, tak i syntetickou cestou, jejich výhodami a vlastnostmi. Dále se teoretická část zaměřuje na syntézy poly(mléčné kyseliny) (PLA) z laktidu a přímou polykondenzaci z kyseliny mléčné a pojednává o vlivu katalyzátorů, kokatalyzátorů a extendérů řetězce. Experimentální část práce je zaměřena na syntézu polymerů a kopolymerů PLA, kde zkoumá vhodné katalyzátory, reakční prostředí pro azeotropickou dehydrataci a vliv kokatalyzátoru pro přípravu požadovaného produktu. V závěru se experimentální část zabývá analýzou připravených polymerů PLA pomocí termických a analytických metod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 102 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Petrůj, Jakub
2 Petrůj, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.