|
|
Soňa Červená
Šmatláková Pavlů, Ester ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Operní pěvkyni Soňu Červenou jsem si vybrala proto,že jsem ji měla možnost poznat a dokonce s ní stát na jednom jevišti a pochopit, že je to Umělkyně s velkým U.Celý svůj život obětovala divadlu, ale pro ni to oběť nebyla, brala divadlo jako svoji rodinu. Ráda bych touto prací připomněla její nevyčerpatelnou pracovitost a jak je důležité nebát se a jít dopředu s hlavou vztyčenou naproti osudu.
|
|
|
Interpretační umění Dietricha Fischera-Dieskaua
Kux, Martin ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; KUSNJER, Ivan (oponent)
Barytonista Dietrich Fischer-Dieskau byl jednou z nejvýraznějších osobností pěveckého umění ve 20.století. Svým interpretačním uměním zanechal hodnotný odkaz v mnoha oblastech klasické hudby. Byl to člověk, který by se dal označit jako renesanční osobnost. Vedle zpěvu se ve svém životě zabýval také dirigováním, psaním teoretických hudebních spisů, malováním a v pokročilejším věku především pedagogickou činností.
Ve své práci se zaměřuji především na jeho pěveckou činnost. Ve třech tématických okruzích zmiňuji postupně důležité mezníky jeho života a v neposlední řadě se zabývám jeho přínosem na poli operního umění.
|
|
|
Mezzosopránová linie v Národním divadle (ve 20.století)
Houdková, Nikola ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; JONÁŠOVÁ, Jana (oponent)
Ve své magisterské práci jsem se snažila představit osm nejznámějších mezzosopránových pěvkyň, které zhruba v průběhu jednoho století byly spjaty s Národním divadlem v Praze. V úvodu vysvětluji proč jsem si vybrala právě toto téma a čeho bych touto prací chtěla dosáhnout. První kapitola pojednává o historii Národního divadla v Praze, okolnostech jeho vzniku a významných osobnostech, které se na vzniku podílely. V následujících osmi kapitolách jsem postupně představila jednotlivé mezzosopránové pěvkyně a poukázala tak na jejich hudební začátky, studia, úspěchy, zkušenosti, názory a umělecké ambice. V závěru shrnuji, zda jsem docílila toho, co jsem si od práce slibovala, a vysvětluji přínos práce pro čtenáře.
|
|
|
Mozartův Don Giovanni z interpretačního hlediska.
Plachetka, Adam ; BÁRTA, Martin (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Téma své práce jsem zvolil se zřetelem na své dosavadní profesionální zkušenosti. Mozartovu operu Don Giovanni a její titulní postavu pokládám zajedno z nejzajímavějších témat v dějinách opery vůbec. Ve své práci jsem sezaměřil na otazníky v interpretaci Dona Giovanniho a opřel jsem se o vlastní zkušenosti z rozličných produkcí na evropských jevištích a o názory zkušenějších kolegů, kteří postavu Dona Giovanniho ztvárňují po mnoho let. Práci jsem rozdělil do kapitol Obsah opery s důrazem na hlavního hrdinu, Vztahy Dona Giovanniho k ostatním postavám, Psychologie Dona Giovanniho a Don Giovanni v moderních evropských inscenacích. V příloze lze najít kompletní rozhovory s představiteli Dona Giovanniho Geraldem Finleyem a Christopherem Maltmanem v původním znění.
|
|
|
Giuseppe Verdi - Otello v pražské a plzeňské inscenaci
Karásek, Jan ; Kusnjer, Ivan (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Předposlední opera Giuseppe Verdiho, Otello, nepatří V české republice k nejhranějším. Přesto u nás v posledních letech provedeny její zdařilé inscenace, mezi něž patří i plzeňská (Divadlo Josefa Kajeta tyla)z roku 2007 a pražská ( Státní opera Praha) z roku 2009. V Otellovi, Verdiho mistrovském kuse, premiérovaném v roce 1887 v milánské La Scale, ukázal skladatel zcela jiný přístup ke komponování. Na rozdíl od dřívějších číslovaných oper vytvořil plně prokomponované a celistvé dílo. Jako námět mu posloužila Shakespearova nesmrtelná tragédie, jejíž téma zůstává i po čtyřech staletích zcela aktuální. Přesto Verdi, ve spolupráci s libretistou Arrigo Boitem, obsah trochu upravil, lépe řečeno projasnil a připravil na velké operní scény. Toho s úspěchem využili oba režiséři zmiňovaných inscenací, Ladislav Štros v Plzni, respektive Lubor Cukr v Praze. Pražské provedení, které bylo obnovenou premiérou zdejšího představení z roku 1991, bylo charakterizované strohou , holou scénou, která dala vyniknout jednotlivým charakterům. Mohlo se také pochlubit velmi dobrými pěveckými výkony. Plzeňská inscenace sice nedosahovala vždy pěveckých kvalit pražské inscenace, ale vše doháněla bohatší scénou a větší režijní stylizací. Obě dvě inscenace byla velmi dobře přijaty jak odbornou veřejností, tak diváky, o čem konečně svědčí fakt, že se na programu udržely po několik let, pražská se dokonce hraje dodnes.
|
|
|
Současní dirigenti Národního divadla v Praze
Houdková, Nikola ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se snažila představit jedenáct současných dirigentských osobností, které momentálně působí v Národním divadle v Praze. První kapitola práce pojednává o historii Národního divadla, okolnostech jeho vzniku a významných osobnostech, které se na vzniku podílely. V následujících jedenácti kapitolách jsem postupně představila jednotlivé dirigenty a poukázala tak na jejich hudební začátky, studia, úspěchy, zkušenosti, názory a umělecké ambice.Třináctá kapitola se věnuje současné situaci v Národním divadle. Píši zde o plánované reformě ministerstva kultury a představuji zde budoucího šéfa opery ND, Roka Rappla, který se má funkce ujmout 1.ledna 2012. V závěru vyzdvihuji nepopiratelnou důležitost kultury v životě člověka a vysvětluji přínos mé práce pro čtenáře.
|
|
|
Pohled dnešní mládeže na operu a operní tvorbu
Havránková, Petra ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá stručnou historií opery až do 21.století a popisuje krátce operní divadla v Praze. Poodkrývá politické pozadí operních domů a poukazuje na nepříjemnou politickou situaci Státní opery Praha. Zaměřuji se zde i na nízkou hudební gramotnost mládeže a snažím se odpovědět na otázku, proč je dnes vzdělanost v hudbě tak nízká. V dokumentu je také zpracování drobného výzkumu, který se snaží poodkrýt názor mladých lidí na operu a operní tvorbu u nás. V další kapitole jsou posuzovány získané informace a je zde popsán můj osobní názor, jak by se daná situace dala řešit. Na závěr jsem umístila poděkování a ohlédnutí se za předchozími kapitolami.
|
|
|
Leoš Janáček -operní dílo
Vaňáč, David ; Bárta, Martin (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce pojednává na straně jedné o životě a práci Leoše Janáčka, na straně druhé o okolnostech vzniku jeho hudebních skladeb. V této práci je podrobně uveden celý Janáčkův život pro snazší pochopení jeho osoby a hudby samé. Na operní dílo Leoše Janáčka se práce zaměřuje za tří pohledů. Z pohledu okolností vzniku díla, z pohledu dějového obsahu a z výčtu scénického obsazení pěvců představení při brněnských a pražských premiérách.
|
|
|
Max Brod a jeho přínos vokální tvorbě
Krejčová, Hana ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Magisterská práce s názvem Max Brod a jeho přínos vokální tvorbě se zabývá všestrannou osobností Maxe Broda, pražského německého intelektuála, který je v dnešní době znám především jako přítel a objevitel Franze Kafky. Vykresluje Broda jako hudebního kritika, propagátora české hudby, překladatele operních libret ( Brod byl mj. takřka výhradním překladatelem oper Leoše Janáčka), a také jako skladatele. Detailnějí se práce věnuje spolupráci a přátelství Maxe Broda s Leošem Janáčkem, jehož dílo Brod propagoval v zahraničí a přispěl tak k úspěchu Janáčkovy tvorby ve světě.
|
|
|
Hugo Wolf - život a dílo ( se zaměřením na písňovou tvorbu)
Pochmanová, Sonja ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Přívratská, Jiřina (oponent)
V mé magisterské práci s názvam " Hugo Wolf - život a dílo ( se zaměřením na písňovou tvorbu)" se můžete seznámit s jedním z nejvýznamnějších písňových autorů 19. století. Hugo Wolf je neprávem opomíjený autor. Snad pro jeho interpretační náročnost se k němu přikloní o mnoho méně interpretů, než třeba k Schubertovi. Má práce by měla pomoci zájemcům o blizší seznámení se s tímto mimořádným autorem a probudit zájem o interpretaci jeho nádherných, citlivých a působivých písní. V kapitolách rozdělených podle jeho životních i tvůrčích etap se věnuji přiblížení jeho komplikované, ale zajímavé osobnosti. Čtenář se v úvodních kapitolách dočte o rodném městě, kam se často vracel za svojí rodinou a také o jeho problematických začátcích studia hudby, díky jeho nepřizpůsobivosti a svéhlavosti. Hugo Wolf žil pouhých 43 let, během kterých složil obrovské kvantum písní, dokončil jednu operu a věnoval se i orchestrálním a komorním skladbám. Zaslouží si pozornost každého profesionálního interpreta. O tomto skladateli neexistuje žádná literatura v českém jazyce. Proto si myslím, že by mohla být má práce čtenářům alespoň trochu užitečná a mohla je navnadit k přiblížení se k dílu Hugo Wolfa.
|
host ::
RSS.