|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Svoboda, Edvin ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Název práce: Obhajoba právnické osoby v trestním řízení Klíčová slova: obhajoba právnické osoby, trestní řízení, trestní odpovědnost právnických osob Resumé Téma rigorózní práce je Obhajoba právnické osoby v trestním řízení. První kapitola se věnuje základním pojmům a konceptům, kterými se rigorózní práce ve svém obsahu zabývá, konkrétně se tu pojednává především o pojmu a koncepci právnické osoby a o jejím pojetí a definičních znacích, stručně je tu následně nastíněna i historie právnických osob. Druhá kapitola předkládané rigorózní práce je věnována zákonu č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon je nejprve stručně charakterizován, načež se dále tato kapitola zabývá tématy, která s tímto zákonem bezprostředně souvisejí, konkrétně analýze stěžejních ustanovení tohoto zákona, proběhnutým novelizacím a jejich důsledkům pro právní praxi, důvodům k trestání právnických osob, rozsahu kriminalizace právnických osob a nakonec i tomu, jaké peripetie provázely přijetí tohoto zákona a jaké kontroverze kolem něj byly v rámci právnické obce diskutovány. V poslední podkapitole druhé kapitoly je provedena komparace stavu této problematiky v České republice s jinými vybranými státy Evropské unie. Třetí kapitola práce se zabývá vybraným aspektům odpovědnosti právnických...
|
|
|
Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku
Plzáková, Štěpánka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Diplomová práce Trestný čin znásilnění dle § 185 trestního zákoníku je rozdělena celkově do pěti částí, které jsou dále rozřazeny do podkapitol. V první části práce se zaměřuji na historický vývoj institutu znásilnění, a to od první zmínky o znásilnění, jež se datuje do starověku, přes středověkou úpravu, úpravu v novověku a v první a druhé polovině 20. století až do dnešní úpravy v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Konkrétně trestný čin znásilnění nalezneme v § 185 TZ, jenž spadá do hlavy třetí zvláštní části, trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Na to navazuje kapitola druhá, jež podrobně rozebírá pojem trestného činu a jeho jednotlivé znaky. Zde jsem podrobně rozebrala skutkovou podstatu trestného činu, tedy objekt, objektivní stránku subjekt a subjektivní stránku, a to jak z hlediska obecného, jež aplikujeme na všechny trestné činy, tak konkrétně na trestný čin znásilnění. Taktéž jsem se v této pasáži zaměřila i na jednočinné souběhy trestného činu znásilnění a na kvalifikované skutkové pod staty, jež nalezneme v odstavci druhém až čtvrtém daného ustanovení. Dále se věnuji mravnostní kriminalitě, jejíž součástí je znásilnění. V podkapitolách blíže přiblížím pachatele znásilnění a jejich následné odsouzení, dobu a místo spáchání a oběti trestného činu znásilnění. Co se...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení a problematika s obhajobou související
Kalousová, Simona ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení a problematika obhajobou související Rigorózní práce se zabývá vymezením problémů procesní části zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a souvisejících problémů vyplývajících z trestního řádu. Problémy týkající trestní odpovědnosti právnických osob se v české právní úpravě i v právních úpravách ostatních zemí kontinentální právní kultury objevují zejména z důvodu převzetí institutu angloamerické právní kultury. Český právní řád byl založen na trestní odpovědnosti pouze fyzické osoby a včlenění nového institutu tak vyžaduje určité přizpůsobení právního řádu. Povaha právnické osoby je navíc ohledem na svoji specifičnost problematická již z věci. Autor vybírá nejvýznamnější problémy procesní části zákona, dále je rozebírá a hodnotí vhodnost nastavení aktuální právní úpravy. ásledně porovnává zjištěné problémy zahraniční právní úpravou zemí kontinentálního právního systému. Za nejvýznamnější problémy české právní úpravy autor považuje absolutní vyloučení institutu nutné obhajoby právnických osob, problémy související s osobou opatrovníka a problémy týkající se vedení společného řízení obviněné fyzické a právnické osoby. rámci institutu nutné obhajoby právnických osob se autor zabývá především důvody, pro které by bylo zavedení institutu možné a zároveň žádoucí,...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Marešová Haškovcová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
1 Nepodmíněný trest odnětí svobody Abstrakt Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na institut nepodmíněného trestu odnětí svobody, který je ukládán ultima ratio a v českém trestním právu představuje nejpřísnější trest v systému trestů. Rigorózní práce je vedena snahou podat ucelený pohled na nepodmíněný trest odnětí svobody, s jehož uložením je spojen především výkon tohoto trestu, jemuž je v práci věnován značný rozsah. V úvodu rigorózní práce jsou představeny jednotlivé kapitoly, o kterých práce pojednává včetně svých podkapitol. Obsah práce je rozčleněn do šesti základních kapitol. První kapitola pojednává o trestu a jeho účelu. Zároveň se zaměřuje na základní zásady ukládání trestů a postavení nepodmíněného trestu v systému trestů. Do první kapitoly je logicky začleněna podkapitola týkající se vybraných alternativ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Druhá kapitola je věnována již zmíněnému výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a institutu podmíněného propuštění z nepodmíněného výkonu trestu odnětí svobody, která se rovněž zaměřuje na významná rozhodnutí Ústavního soudu v této oblasti. Třetí kapitola pojednává o problematice přeplněnosti věznic, a to především v kontextu ubytovacích podmínek odsouzených. V této souvislosti analyzuje rozhodnutí ESLP ve věci Muršić proti Chorvatsku. Ve čtvrté...
|
|
|
Taktika výslechu
Trousilová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Taktika výslechu Abstrakt V diplomové práci je zpracováno téma výslechu a taktiky jeho provádění z pohledu trestního práva, kriminalistiky a forenzní psychologie. Důraz je v ní kladen především na první dva uvedené úhly pohledu. Naproti tomu psychologie výslechu je redukována na osvětlení myšlenek a institutů, se kterými je pracováno v dalších částech práce, a jež proto bylo nutné obecně uvést. Cílem diplomové práce je ukázat taktické postupy výslechu ve světle právních norem a vědeckých doporučení kriminalistiky i psychologie. Současně je kladen důraz na komparaci české právní úpravy výslechu s francouzskou se zaměřením na úpravu taktiky výslechu. Zpracovávané informace byly čerpány z českých a zahraničních monografií, odborných článků, vybraných zákonů a k nim dostupných komentářů i francouzské a tuzemské judikatury. Práce je v průběhu obohacována o poznatky z praxe sdílené vyšetřovatelem útvaru Národní protidrogové centrály a o názorné příklady z protokolů o výslechu. Zdroje jsou zpracovávány metodou analýzy, explanace a komparace. Práce obsahuje úvod, čtyři části a závěr. Části se dále dělí na kapitoly a dvě úrovně podkapitol. Dalšího členění není užito pro zachování přehlednosti práce. V první části je podán obecný výklad užívaných pojmů a nastíněn pohled na výslech z úhlu všech třech zainteresovaných...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Lukáš, Marek ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popis platné právní úpravy a aplikační praxe vybraných trestů, které jsou hlavními alternativami k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody. Těmito tresty jsou domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení s dohledem. Vzhledem k tomu, že každému z uvedených trestů by bylo možné věnovat samostatnou diplomovou práci, neklade si tato práce za cíl popsat předmětnou problematiku do detailů, nýbrž přiblížit jednotlivé instituty ve vzájemném kontextu, porovnat jejich charakteristické rysy, účely, podmínky ukládání, specifika jejich výkonu, jakož i jejich využití v soudní praxi. Práce se člení na osm kapitol, z nichž jsou tři obecného charakteru, čtyři se zabývají jednotlivými tresty a poslední je věnována návrhům de lege ferenda. V první kapitole je vymezen samotný pojem trestu a jeho účelu. Podstatná část kapitoly se věnuje historickému vývoji náhledu na smysl a účel sankcionování pachatelů trestných činů, kdy dochází k přechodu od retributivního a represivního vnímání trestů ke konceptu restorativní justice. Druhá kapitola se zaměřuje na základní teoretické znaky a charakteristiky restorativního modelu a jeho dva základní praktické instituty, kterými jsou probace a mediace. Pozornost je věnována i institucionárnímu...
|
|
|
Metodika vyšetřování drogové kriminality v teorii a praxi
Sochová, Karolína ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování drogové kriminality v teorii a praxi ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na problematiku drogové kriminality především z pohledu kriminalistického, tj. z pohledu metod a postupů, které policejní orgán využívá ve fázi vyšetřování. Vzhledem k neodmyslitelné propojenosti kriminalistiky s trestním právem jsou v práci reflektovány procesněprávní aspekty těchto úkonů a zároveň i hmotněprávní úprava jednotlivých relevantních trestních činů. Práce se skládá z úvodu osmi kapitol a závěru. Úvodní kapitola je věnována vymezení jednotlivých pojmů, které jsou v rámci dané problematiky pravidelně skloňovány. Samotné definice jsou zasazeny do kontextu vývoje právní úpravy a zároveň je systematika legální úpravy z hlediska vymezení jednotlivých pojmů porovnána s úpravou zahraniční. Druhá kapitola rozebírá strukturu vztahů a postavení jednotlivých osob v rámci drogové hierarchie, které se přímo odráží v kriminalistické taktice vyšetřování jednotlivých trestných činů. Hmotněprávní úprava jednotlivých trestných činů je podstatou třetí kapitoly. Zařazení hmotněprávní úpravy relevantních trestních činů je podstatné z hlediska vysvětlení a popisu jednotlivých prvků, které konkrétní trestný čin konstruují, a tedy na jejich prokázání cílí i samotný postup orgánů činných v trestním řízení. Procesněprávní...
|
|
|
Výslech v trestním řízení
Jurová, Zuzana ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Výslech v trestním řízení Abstrakt Tato práce se zabývá výslechem v trestním řízení jako jedním z nejpoužívanějších kriminalistických postupů při objasňování trestné činnosti. První kapitola pojednává o výslechu v kontextu platné právní úpravy, tedy o tom, jak je tento procesní úkon na zákonné úrovni upraven. Ve vztahu k osobě, proti níž se řízení vede, se zabývá právem na formální obhajobu, a následně na obhajobu materiální a jejími jednotlivými aspekty. Ve vztahu k osobě svědka se práce zabývá právem svědka být zastoupen, právem odepřít výpověď a specifiky výslechu určitých svědků, včetně utajeného svědka. Druhá kapitola pojednává o výslechu jako o kriminalistické disciplíně, když popisuje faktické provádění výslechu ve všech jeho fázích, tedy fázi přípravy, průběhu i následné dokumentace výslechu. Autorka se neopomněla zabývat ani specifiky provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, a to včetně kvantitativního výzkumu četnosti jeho využívání vybranými soudy v České republice, a dále kvalitativního výzkumu v podobě jednotlivých rozhovorů s advokáty, zabývajícími se ve své praxi trestním právem, na téma využívání videokonferenčních výslechů pohledem obhajoby. Na závěr druhé kapitoly autorka představuje dvě vybrané alternativní výslechové metody, polygraf a metodu brain fingerprinting,...
|
|
|
Vyšetřování sériových vražd
Kayed, Albert ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Sériové vraždy budí mnoho laického i odborného zájmu. Nepoměrná většina odborných publikací v České republice se věnuje jejich psychologickým aspektům a profilování pachatele. Mnohem menší výseč literatury se věnuje ostatním specifikům jejich vyšetřování. Cílem práce je popsat specifické vyšetřovací problémy a možnosti jejich řešení. S ohledem na stav české a zahraniční publikační činnosti na toto téma jsou velkém rozsahu využívány anglickojazyčné zdroje. Tam, kde to je možné a vhodné, jsou výstupy ze zahraničního bádání přeneseny do českého prostředí, popř. je provedeno srovnání. Práce je průběžně doplňována o kazuistiky, které pomáhají demonstrovat rozebíraná témata v praxi. Kazuistiky byly vybírány primárně z České republiky (potažmo bývalého Československa), pokud byly dostupné. První kapitola se věnuje definování sériové vraždy ve vazbě na některá specifika, která jsou pro sériové vraždy typická, avšak nemusí se vyskytovat vždy. Druhá kapitola se zabývá problematikou identifikování vražedné série s důrazem na situace, kdy nejsou k dispozici jednoznačné stopy využitelné k propojení jednotlivých vražd. V kapitole je rovněž rozebrána tzv. "propojovací analýza" jakožto zvláštní případ využití behaviorální analýzy. Třetí kapitola se věnuje dalším problémům, které vyplývají ze specifik sériových...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Tomášek, Marek ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou zvláštní skupinou procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení. Přesnou definicí neodkladných i neopakovatelných úkonů disponuje trestní řád, ale zjednodušeně lze říci, že neodkladný úkon je nutné provést před zahájením trestního stíhání, protože jinak ztratí svou důkazní hodnotu, a neopakovatelným úkon nelze už zopakovat v řízení před soudem. Neexistuje taxativní seznam, jenž by stanovil, který úkon je neodkladný nebo neopakovatelný. Neodkladnost a neopakovatelnost úkonu se proto vždy zjišťuje v jednotlivých individuálních případech dle skutkových okolností a ve vztahu ke konkrétní osobě v rámci aplikační praxe, byť pro takové posuzování soudní rozhodovací praxe poskytuje řadu vodítek. Přípravné řízení, tj. předsoudní část trestního řízení, lze rozdělit na prověřování (před zahájením trestního stíhání) a vyšetřování (po zahájení trestního stíhání). Z pohledu orgánů činných v trestním řízení je nejpodstatnější vlastností neodkladných a neopakovatelných úkonů to, že mohou být prováděny i před zahájením trestního stíhání a jimi získané podklady mohou (např. v podobě protokolu o provedení úkonu) za dalších podmínek sloužit jako důkazní prostředek v řízení před soudem. Podezřelý má přitom během prověřování méně procesních...
|
host ::
RSS.