|
Divadelní scénografie na rozhraní nedivadelních uměleckých oborů
Roubíčková, Hana ; Matásek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Tomáš (oponent)
Teoretická část Scénografie na rozhraní nedivadelních uměleckých oborů, je esejí k praktické části, krátkému filmu The Long Arm of Melancholia. Zamýšlím se nad obsahem oboru scénografie, hledám, co pro mně osobně scénografie znamená a pokouším se nastínit tvůrčí cestu k vlastnímu projektu.Dotýkám se přímo nebo v náznaku pojmů:primitivismus, projevy nízké kultury (lidová zábava), obrazový odpad, avantgardní experiment, dětská kreativita, subjektivní výtvarná výpověď, atd. Asociovanými historickými kontexty jsou počátek 20.století - umělecká avantgarda a počátky kinematografie - a intuitivní výběr současných projevů umění. Práci uzavírá reflexe o tvůrčím procesu mého filmu.
|
|
Intimní a veřejný prostor
Mizerová, Radka ; Matásek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Tomáš (oponent)
Abstrakt:
Práce Intimní a veřejný prostor mapuje období dvou let práce na zahradě v ulici Pod Koštofránkem v Jičíně. Soukromá zahrada, která je v centru města, a město ležící v úzkém propojení s okolní krajinou se stalo inspirací a motivací pro další profesní práci Radky Mizerové, studentky scénografie Alternativního a loutkového divadla DAMU. V průběhu dvou let byl prostor zahrady rekultivován, renovován a otevírán při příležitostech pořádání nejrůznějších kulturních akcí, dílen, představení, koncertů. Nejdůležitější, nejsystematičtější prací, která se v této době v zahradě odehrávala, byla tvorba autorského představení Baba Yaga, inspirovaného ruskými pohádkami a zahradou.
|
| |
|
Aristofanes: Ptáci. Symbolika masky a její uplatnění v moderním divadle.
Krejčová, Kateřina ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Matásek, Petr (oponent) ; Koubská, Vlasta (oponent)
Abstrakt
Tématem této práce jsou Aristofanovi Ptáci. Toto téma se zaměřuje nejprve na historické hledisko, období a okolnosti vzniku této politické satiry a způsoby inscenování od starého Řecka po součastnost.
Dalším tématem, kterým se tato práce zabývá, je symbolika masky a její uplatnění v moderním divadle. Maska se dotýká Aristofanových Ptáků, jak obdobím vzniku, tak i možnostmi, jak tuto komedii výtvarně-dramaticky zpracovávat. Maska vznikla při prvních primitivních obřadech, z nichž se vyvinulo i samo divadlo. Maska se objevila ve všech kulturách po celém světě. Moderní divadlo chápe masku jako prostředek k inscenování. Maska se v moderním divadle uplatnila prostřednictvím spolupráce režiséra a výtvarníka.
Druhá část práce je vlastním řešením Aristofanových Ptáků z pohledu kostýmního výtvarníka. Při tvorbě koncepce je důležitá otázka aktuálnosti. Svět ptáků je protipólem světa lidí a bohové tyto dva světy spojují ve snech a touhách. Pozornost je věnována masce a kostýmu dramatických postav v kontextu s prostorem. Kostýmy a masky jsou výtvarně-dramaticky zpracovány. Při dramatickém zpracování jsou řešeny všechny druhy masek a jejich symbolika.
|
|
Divadlo jako výtvarný nebo kinetický čin
Kudláček, Roman ; Matásek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice vizuality na divadle, jak ve výtvarné, tak v čistě biologické rovině vnímání.
O živém obrazu digitálních projekcí, jako primárním nositeli informace.
O definici live přenosu a jeho fungování v čase na divadelní scéně.
Tedy o kinetice obrazu ve formě online projekce.
Efektem, který v sobě tyto parametry spojuje je obrazová zpětná vazba.
(Popisuji podmínky nezbytné pro její vytvoření a možnosti aplikace.)
Zajímá mě vývoj "promítacích" médií a způsoby jejich použití.
Kinetika na divadle vnímaná jako rytmus nejen dramaturgický, ale
definovaný obrazem a zvukem.
Je o mých osobních zkušenostech při práci na projektech Stanice
a LAPOhádky, kde jsem v rámci tvůrčího týmu používal výše zmíněné věci
v praxi a o jejich fungování v rámci představení.
Zajímají mě parametry rozhodující o způsobu jakým divák zpracovává vizuální vjemy.
Poměr mezi vizuální/výtvarnou a dramaturgickou částí představení. Dopad na diváka a do jaké míry je divadelní forma schopna nést adekvátní informaci v rovině čistě vizuální.
Zmiňuji druhy výtvarného umění používající divadelní prvky
jejich souvislosti a rozdíly.
(Akční umění, environment, performance, happening.)
Princip filmovosti obsažený v divadelní formě.
Práce obsahuje subjektivní rozbor filmu Roberta Lepage - Far Side Of The Moon.
|
|
H2O - bezbarvá čirá kapalina bez zápachu
Velková, Zorka ; Žižka, Tomáš (vedoucí práce) ; Matásek, Petr (oponent)
Práce H2O se zabývá vodou. Zaznamenává zrození myšlenky, zkoumání vody, fascinaci tímto živlem, jeho uchopování, snahu o porozumění a nakonec i vtažení hrstky vyvolených do komunikace s vodou. Objasňuje postup práce na celkovém konceptu Zahrady Mrtvých Zón, ale i vlastní pracovní postup na instalaci H2O. Základním principem projektu je snaha umožnit kolemjdoucím přímou konfrontaci s fenoménem Vltavy skrze nevšední zážitek. Vychází z přesvědčení, že jakákoliv obecnost v umění nic nesděluje, v závěru hodnotí týmovou práci z čistě osobního autorčina hlediska.
Práce H2O nemá ambici být přísně vědeckým rozborem vodního živlu. Scénografie jako obor disponuje jednou obrovskou výhodou - k ovlivnění vlastní práce s úspěchem využívá i zdroje, které nejsou většinou vědecké obce přijímané jako validní, přesto však ovlivňují myšlení mnoha lidí.
|
|
7 minut
Mládková, Petra ; Žižka, Tomáš (vedoucí práce) ; Matásek, Petr (oponent)
V první kapitole připomenu výchozí body svého magisterského projektu a zároveň stručně naznačím jeho vývoj. Pak se budu několik dalších kapitol věnovat optice, která s mým projektem úzce souvisí. (Minimálně jako inspirační zdroj pro první stádium projektu - krátký film).
Konkrétně se budu věnovat lidskému oku, vidění (3D technologiím a zejména optickým klamům), světlu a vůbec celkově zrakové percepci. Dále uvedu několik příkladů z oblasti umění, které se nechaly inspirovat, podobně jako já, optikou. Můžu je tedy pokládat za další z inspiračních zdrojů.
Skrze jednotlivá zastavení tak můžete vysledovat, jak se jednotlivé jevy vkládají do malířství, fotografie, divadelní a filmové praxe.
Proces vidění mě fascinuje, a proto se o to s Vámi musím podělit.
|
|
Náhled na přeradostnou pouť při tvorbě kusu o přešťastné to události narození Páně Ježíše Krista
Venclová, Tereza ; Matásek, Petr (vedoucí práce) ; Kalfus, Pavel (oponent)
Tato práce se vztahuje k inscenaci Zatracený děcko. Autorka scény a
loutek zkoumá zdroje inspirace výtvarné složky představení, jehož tématem
je dnešní pohled na Vánoce. Ty už dávno nejsou sněhovou idylkou, jak ji
známe z Ladových pohlednic, ale stávají se čím dál víc svátky konzumu a
kýče. Popisuje, jak na místo tradičních propriet (jablko, svíčky, sláma)
použila předměty všedního dne. Inspirací jí bylo umění například Andyho
Warhola a jeho pop - art, readymades Kurta Schwitterse a Marcela
Duschampa (atd.) a vlastní zkušenost z prožívání vánočních svátků
v rodinném kruhu.
|
| |
|
Maska versus loutka
Bělohlávek, Kamil ; Matásek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Tomáš (oponent)
Má práce se zabývá dvěma výrazně výtvarnými prvky - totiž maskou a loutkou. Chtěl bych se na tyto dva elementy podívat nejen z historického hlediska, ale i na to, co je spojuje a naopak rozděluje. V čem jsou jejich výhody a kde jsou jejich limity a hranice. Situace, kdy je možné společné užití nebo dokonce jejich sloučení.
|