|
|
Otázka bilingvismu a jeho projevy v různých jazykově-kulturních společenstvích
Novotná, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá především bilingvismem u dospělých osob, pocházejících z východní Evropy, konktrétněji z Ukrajiny a Běloruska. Hlavním přínosem této práce je analýza a vyhodnocení dotazníků, které vyplnili vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Díky zajímavým odpovědím čtenář lépe pochopí jazykovou situaci, která se odehrává ve východoslovanském prostoru. Dále zkoumám otázku, týkající se konkrétního počtu bilingvních lidí, kteří ovládají dva jazyky na úrovni mateřského jazyka. V teoretické části se zabývám procesem učení a osvojování si jazyka především u dospělých jedinců. Věnuji pozornost otázce bilingvismu, který se stal v posledních desetiletích obrovským fenoménem a je velmi podrobně zkoumán jak odborníky ze Západu, tak i z Východu. Další důležitou roli zde hrají i typy bilingvismu, s nimiž také souvisí typy různých bilingvních společností a typy bilingvních rodin. V neposlední řadě nastíním výhody bilingvní výchovy. Ve své praktické části se zabývám dospělými bilingvisty z jihozápadní Ukrajiny a Běloruska. Jedná se o sto dvacet respondentů z Černovické univerzity a o šest studentů z Minsku. Tento vzorek lidí odpověděl na třicet šest otázek, jejichž vyhodnocení tvoří základ praktické části práce. Tato práce je určena lidem, kteří se nejen zajímají o téma bilingvismu jako...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Transcription of the French Toponyms into Russian
Tomová, Simona ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
TOMOVÁ, Simona: Transkripcia francúzskych toponým do ruštiny [Bakalárska práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta; Ústav východoevropských studií. Školiteľ: Mgr. Jana KITZLEROVÁ, Ph.D. Stupeň odbornej kvalifikácie: Bakalár. Praha, UK, FF, ÚVES, 2014. Rozsah 67 strán. Predmetom bakalárskej práce je transkripcia vlastných podstatných mien topografických objektov z francúzskeho jazyka do ruštiny. V úvodnej časti sa dielo venuje charakteristike analyzovaných jazykov a vymedzuje základné odlišnosti francúzštiny a ruštiny v oblasti ich klasifikácie, ortografie a fonetiky. Zameriava sa najmä na rozdiely hláskových systémov jazykov, ktoré sú pre problematiku transkripcie kľúčové. V ďalších kapitolách práca plynule prechádza k teoretickým poznatkom o vývoji, využívaní a typoch transkripcie a rozoberá metódy prepisu z jedného jazykového systému do druhého. Zároveň definuje presné pravidlá transkripcie latinky do cyriliky a demonštruje ich na konkrétnych príkladoch francúzskych geografických názvov. V časti venovanej analýze transkripcie práca následne priraďuje vybrané toponymá k jednotlivým typom prepisu a vysvetľuje, aké transkripčné pravidlá boli využité. Daným spôsobom je možné poukázať na rôznorodosť princípov uplatňovaných pri transkribovaní zemepisných názvov. Práca je doplnená...
|
|
|
Oslovení ve vybraných povídkách A.P.Čechova a jeho ekvivalentace v češtině
Koutná, Adéla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze oslovení jako dílčího překladatelského problému, jíž předchází základní lingvistická charakteristika tohoto jazykového jevu a porovnání oslovení v českém a ruském jazyce. Na základě teoretických prací předních teoretiků překladu byla v práci vytvořena vlastní kategorizace překladatelských postupů. Na vybraných povídkách A. P. Čechova byl proveden rozbor konkrétních aplikací překladatelských postupů a zhodnocena jejich adekvátnost. Práce si kladla za cíl zmapovat a co nejpřehledněji shrnout problematiku překladu oslovení. Klíčová slova: A. P. Čechov, povídky, oslovení, gramaticko-sémantická charakteristika, překlad, česká ekvivalentace oslovení
|
|
|
Problematika překladu románu NeprOsti Tarase Prochas'ka
Gazukina, Jekaterina ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Diplomová práce Problematika překladu románu NeprOsti Tarase Prochas'ka se zabývá analýzou překladu a specifikací jednotlivých překladatelských řešení nejznámějšího díla současného ukrajinského spisovatele Tarase Prochaska (*1968 v Ivano-Frankovsku). Taras Prochasko je jedním z nejtalentovanějších současných ukrajinských prozaiků a esejistů, patřících k představitelům "stanislavského fenoménu". Jeho díla však vykazují zcela specifické rysy, kterými se liší od jiných ukrajinských postmoderních autorů. Charakteristika autorovy tvorby a její zařazení do kontextu současné ukrajinské literatury je součástí první části práce. Větší pozornost je zde věnovaná Prochaskovu žánrově nezařaditelnému textu NeprOsti, který vyšel v roce 2012 v českém překladu pod názvem Jinací. V druhé části práce jsou uvedena teoretická východiska, kterými jsem se při analýze překladu daného díla řídila. Děj Jinakých je zasazen do etnograficky specifického huculského prostředí karpatské Ukrajiny, jež je bohaté na četné reálie a místní jazykové zvláštnosti, které text výraznou měrou odráží. Z tohoto důvodu je dílo nasyceno řadou problematických a zajímavých jevů, které obecně označujeme jako reálie. Náročnost překladatelského procesu je rovněž vyvolána autorovou osobitou syntaxí, jazykovými hrami a četnými polysémními výrazy....
|
|
|
Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha
Stelibská, Alexandra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Předkládaná diplomová práce Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha se věnuje analýze překladatelských řešení vybraných jevů na materiálu dvou úvodních povídek sbírky - Chachacha a Kulparkiv, aneb Chachacha 2. Cílem práce je na základě dílčích poznatků zhodnotit překladatelskou metodu Rity Kindlerové, vystihnout její případné klady a zápory. Úvodní kapitoly se věnují osobnosti samotného autora Jurije Vynnyčuka, jeho zařazení do literárního kontextu, charakteristice jeho tvorby celkově a následně i stylistickému rozboru dvou excerpovaných textů. Nedílnou součástí práce je také definování teoretických východisek pro translatologickou analýzu. Stěžejní část práce se pak věnuje analýze překladu konkrétních jevů, jež tvoří stylistické dominanty vybraných textů: stylizace mluvené řeči, stylová diferenciace, frazeologismy a vybrané reálie s důrazem na vlastní jména.
|
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
|
|
Vid a způsob slovesného děje v češtině a ukrajinštině
Žižková, Lenka ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Arkhanhelska, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou slovesného vidu a způsobu slovesného děje v češtině a v ukrajinštině. Jejím záměrem je popsat prefixy, které se využívají jednak jako prostředky odvozování deverbativních sloves a jednak jako prostředky tvoření vidových dvojic. Práce je rozdělena do kapitol: Úvod, Aspektuální bádání, Slovesný vid, Způsob slovesného děje (aktionsart), Konkurence slovotvorné a tvarotvorné funkce slovesných předpon v češtině a v ukrajinštině, Závěr. V počtu předpon, kterými se odvozují slovesa z různých tříd způsobu slovesného děje a zároveň tvoří vidové páry, se čeština a ukrajinština liší. V češtině je šestnáct takových předpon, v ukrajinštině pouze sedm. Provedená analýza ukázala, že v možnostech uplatnění konkrétních prefixů naopak vykazují oba srovnávané jazyky nápadné shody. Mnoho sloves náležejících do různých tříd způsobu slovesného děje se v západoslovanském i ve východoslovanském jazyce odvozuje naprosto totožnými slovotvornými prostředky. Shoda je i v preferenci totožných prefixů využívaných při čisté perfektivizaci (především česká předpona z- a ukrajinská з-/с-). Klíčová slova slovesný vid způsob slovesného děje (aktionsart) prefix
|
|
|
Ruská "feňa" aneb deklasovaná lexika
Dědinová, Nikola ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Klíčová slova: Rusko. Sociální dialekt. Argot. Feňa. Práce se zabývá ruským sociálním dialektem, jmenovitě argotem kriminálníků a deklasovaných živlů. V první kapitole se věnuje pozornost terminologii, která se používá pro popis mluvy kriminálníků, např. tajný jazyk, smluvený jazyk, argot, žargon, blat, feňa aj. V druhé kapitole se snažíme ozřejmit druhy argotů - všeobecný, vězeňský a specializovaný. V třetí kapitole popisujeme hlavní funkce argotu a v čtvrté se snažíme postihnout historii vývoje argotu v ruském prostředí od počátku až po současnost na základě jeho výzkumu v oblasti lingvistiky, beletrie, penitenciární sociologie i etnografie.
|
host ::
RSS.