|
|
Tiskový odbor Ministerstva zahraničních věcí 1918-1938 : osobnosti, koncepce a řízení
Roubalová, Ivana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat historickému vývoji, organizaci a koncepci Tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí v období První republiky 1918-1938. Po první světové válce vzniklo mnoho nových evropských států, mezi nimi bylo i Československo. Nový stát bylo potřeba upevnit vnitřně i mezinárodně. Jedním z nejdůležitějších nástrojů k zakotvení Československa v mezinárodních politických i hospodářských vztazích byla zahraniční politika, orientovaná na západní demokratické velmoci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení deníku Guardian na britském tiskovém trhu
Šmídová, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce "Postavení deníku Guardian na britském tiskovém trhu" se skládá ze tří částí. První část pojednává o masovém tisku a jeho vývoji ve Velké Británii. Stručně je popsána historie vzniku prvních deníků v 18. století, jejich vzestup během průmyslové revoluce v první polovině 19. století, dále potom období, kdy tisku vládli takzvaní tiskoví baroni a druhá polovina 20.století, kdy tisk začaly ovládat velké mediální konglomeráty. Současnost tiskového trhu je zkoumána z pohledu třídního rozdělení, typického pro Velkou Británii, s postupující bulvarizací, která stále více zasahuje seriózní tisk, i v souvislosti s rozšiřující se mocí internetu. Důležitý je také vliv médií na politiku a naopak, obzvlášť ve spojení s vlastnickými vlivy. Celá druhá část je věnována deníku Guardian, především jeho historii počínající v roce 1821, kdy Guardian vznikl v Manchesteru jako regionální noviny s názvem Manchester Guardian, který deníku zůstal až do roku 1959. Jedním z nejzajímavějších aspektů současnosti Guardianu jsou jeho webové stránky listu, spuštěné již v roce 1999. Třetí část práce přináší analýzu rubriky Media Guardian v kontextu ostatních rubrik a obsahu Guardianu v letech 1990 a 2000, ale zabývá se také tématy příspěvků rubriky a jejími autory v obou sledovaných letech.
|
|
|
Mediální obraz Syndikátu novinářů ČR v denním tisku jako příspěvek transformace médií
Ouředník, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz Syndikátu novinářů ČR v denním tisku jako příspěvek transformace médií" se zabývá mediálním obrazem žurnalistické organizace jak jí zaznamenala vybraná celorepubliková tištěná média během let 1990 až 2008. Práce je rozdělena podle období, která jsou vymezena třemi předsedy Syndikátu novinářů ČR Rudolfem Zemanem, Irenou Válovou a Miroslavem Jelínkem. Práce řeší nejen mediální obraz syndikátu na stránkách vybraných periodik, ale zajímá se i o postavení Syndikátu novinářů ČR ve společnosti, respektive mezi politiky a žurnalisty. Autor čerpal informace z archivních materiálů syndikátu (Národní archiv v Praze a sekretariát Syndikátu novinářů ČR), z odborné literatury, z údajů zpravodaje syndikátu Mediažurnál a z nalezených článků, které zmiňovaly Syndikát novinářů ČR. Výsledkem práce je mediální obraz Syndikátu novinářů ČR s ohledem na vybrané události. Za přispění kvalitativní analýzy bylo zjištěno vyznění článků vůči syndikátu a za pomoci kvantitativní analýzy byl vytvořen souhrnný záznam o četnosti článků. Práce rozkrývá závislost Syndikátu novinářů ČR na politicích, kteří se po společenských změnách v listopadu 1989 snažili ovlivňoval práci žurnalistů a existenci syndikátu. Autor tyto snahy ukazuje na konkrétních událostech, které se objevovaly na stránkách vybraných periodik.
|
|
|
Proměny v životním stylu 1945-1948 : (analýza článků pro ženy v Lidové demokracii)
Uttendorfská, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Diplomová práce zachycuje život v poválečném Československu na základě analýzy novinových článků v deníku Čs. strany lidové. Soustředí se na osm oblastí - ženy a politika, ženy a práce, výživa, móda, domácnost, rodina, děti a jejich výchova. Nabízí se tak podrobný pohled na životní podmínky, nejpalčivější problémy obyčejného člověka. Radikální proměnou prošla celá společnost. Ženy se po válce staly tou částí národa, která má početní převahu. Politické strany během voleb bojovaly právě o jejich hlasy. Kvůli poválečnému nedostatku pracovních sil bylo nutné, aby ženy pracovaly také mimo rodinu, cílem komunistů bylo zapojit všechny ženy do práce. Republika se po válce potýkala s kritickým nedostatkem potravin nebo textilu, přesto nechybí články popisující nejnovější módní trendy. Alarmující byla vysoká kojenecká úmrtnost. Rok 1945 s sebou přinesl rozpad řady manželství. Autorka svou analýzu zasazuje do kontextu politických a hospodářských událostí let 1945-1948, popisuje změny v systému řízení médií i samotný tisk Československé strany lidové. Tato diplomová práce také ukazuje, jak vypadala žurnalistika zaměřená na ženy, jaká témata vyzdvihovala, jaký prostor jim věnovala.
|
|
|
Svržení atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 a zpracování této události v tehdejších poválečných československých médiích
Poláková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce ,,Svržení atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 a zpracování této události v tehdejších poválečných československých médiích" pojednává o události ze srpna roku 1945, která změnila svět. Tématu se v srpnu roku 1945 věnovala i československá dobová periodika. Propaganda ze strany USA i Sovětského svazu však pracovala na plné obrátky, a československý tisk manipulaci z obou stran značně podléhal. Proto okolnosti konce války s Japonskem a svržení dvou atomových bomb byly pro českou veřejnost značně zkresleny. Práce se podrobně zabývá tím, jak konkrétně s dostupnými informacemi pracovaly tři tehdejší československé deníky - Svobodné noviny, Lidová demokracie a Rudé právo. Z jednotlivých deníků autorka práce vybrala články týkající se války s Japonskem. Poté srovnala rozsah článků v jednotlivých periodikách a míru vlivu politické orientace a charakteru daného periodika na obsah příspěvků. Práce konkrétně řeší, proč redakce jednotlivých periodik o události psaly mnohdy i tendenčním způsobem, případně proč se deník rozhodl zprávu do vydání vůbec nezařadit. Studie shrnuje, jak pracovala média na konci druhé světové války, a jak by případně postupovala v současné době.
|
|
|
Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku
Skálová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku mapuje pohled Vídně na tzv. státoprávní jednání mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání tvořila několikaměsíční mediální událost, kterou reflektovaly významné evropské deníky. Práce zkoumá pohled dvou významných vídeňských listů - Die Presse a Neue Freie Presse, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období, kdy státoprávní jednání vrcholila, a to srpen a září 1871. Samotné analýze deníků předchází teoretická část, v které je popsán vývoj česko-německých vztahů s důrazem na německou národnost v rámci habsburské monarchie, vývoj cenzury v monarchii v druhé polovině devatenáctého století a historie samotných zkoumaných periodik.
|
|
| |
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Alfred Hugenberg a jeho mediální koncern
Vaníčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Alferd Hugenberg a jeho mediální koncern" přibližuje život Alfreda Hugenberga, jeho politickou činnost a utváření mediálního koncernu. Práce se podrobně věnuje jednotlivým fázím Hugenbergova života, přibližuje jeho mládí, myšlenkové zázemí a začátky kariéry. Podrobně popisuje i období jeho největších politických úspěchů, kdy se v roce 1928 stal předsedou Německé nacionální lidové strany (DNVP) a později Ministrem hospodářství, zemědělství a výživy v Hitlerově kabinetu. Následuje kapitola zabývající se válečným a poválečným obdobím, kdy Hugenberg ztrácí politickou moc a snaží se především ochránit svůj majetek a dosáhnout "mravního očištění". Práce zároveň nabízí podrobné pojednání o duševních a hmotných základech Hugenbergova koncernu a přináší podrobný popis jeho postupného budovaní. Zároveň přibližuje funkci jednotlivých částí koncernu, jejich finanční zázemí a postavení na mediálním trhu v období Výmarské republiky. Ucelený obraz života Alfreda Hugenberga a jeho mediálního koncernu je zařazen do dobových souvislostí, přičemž se pozornost obrací především na spolupráci s Adolfem Hitlerem. Tomu Hugenbergova politická orientace napomohla ke vstupu do politiky a mediální síla koncernu zajistila oblibu u širokých mas. Všechny Hugenbergovy společnosti byly později převzaty nebo odkoupeny...
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
host ::
RSS.