|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dynamika pohybu a umlčování transgenních lokusů HP1 v živých buňkách
Ondřej, Vladan ; Kozubek, Stanislav ; Lukášová, Emilie ; Matula, Pa. ; Matula, Pe. ; Kozubek, Michal
Na živých buňkách byla studována jaderná lokalizace a pohyblivost transgenních lokusů barvených Cy3. Pozorování ukázala výskyt několika kopií transgenů v každém buněčném jádře. Většina kopií byla lokalizována v centrometrickém heterochromatinu definovaném HPlbeta-GFP fúzním proteinem, menšina kopií v euchromatinu. Sledování lokusů prokázalo jejich omezený difúzní pohyb v krátkém časovém rozmezí. Během dlouhodobého sledování HP1beta domén a transgenních lokusů jsme zjistili, že ve většině případů proximita těchto objektů klesá v čase. Změny v pozici HP1 domén byly velmi malé, ale transgenní lokusy vykazovaly pohyb směrem k relevantní HP1 doméně. Naše data podporují myšlenku, že buněčná jádra se skládají z několika oddělených výše organizovaných kompartmentů. Geny se uvnitř těchto kompartmentů přemísťují, což je v konečném důsledku spojeno se změnami jejich exprese.
|
|
|
Využití vysokorozlišovací cytometrie ke studiu živých buněk
Vařecha, M. ; Amrichová, J. ; Ondřej, Vladan ; Lukášová, Emilie ; Kozubek, Stanislav ; Matula, Pa. ; Matula, Pe. ; Kozubek, Michal
Použití fluorescenčních proteinů v buněčné biologii přináší nové poznatky často odlišné od experimentů dosud prováděných pouze in situ. Tato práce představuje metodu studia živých buněk v čase ve 2D i 3D pomocí vysokorozlišovací cytometrie, popisuje také snímání obrazových dat i jejich analýzu. Jako vzorky byly použity živé buňky, jak geneticky obohacené o geny kódující fúzní fluorescenční proteiny, tak obarvené fluorescenčními sondami vhodnými pro živé buňky. Jeden z našich projektů se soustřeďuje na studium mitochondriálních a jaderných apoptotických procesů v živých buňkách a druhý projekt se zabývá studiem topographie telomer a četností telomerických asociací v různých typech lidských nádorových a zdravých buněk. V našich experimentech používáme buňky, které jsou stabilně nebo tranzientně transfekovány plazmidovou DNA kódující mitochondriální apoptotické nebo na telomery se vázající proteiny s připojenými fluorescenčními proteiny.
|
|
|
Kolokalizace PML tělísek a PML/RARa mikroohnisek s utlumenými a aktivovanými genetickými lokusy a změny struktury chromatinu u APL leukemických buněk
Falk, Martin ; Lukášová, Emilie ; Faretta, M. ; Dellino, I. ; Kozubek, Stanislav ; Pellici, G. I. ; Kozubek, Michal ; Rochi, M.
Akutní promyelocytární leukémie (APL) je asociována s reciprokou translokací mezi geny PML a RARa; mechanismus patogeneze této choroby není nicméně doposud objasněn. V tomto článku ukazujeme, že fúzní protein PML/RARa kolokalizuje v jádře s lokusy obsahujícími klastry genů, umlčenými tímto proteinem, přičemž vazba PML/RARa k těmto lokusům je následně doprovázena lokální kontrakcí chromatinu. Léčba leukemických buněk pomocí all-trans kyseliny retinové (ATRA) vede naopak k rekonstituci PML tělísek a dekondenzaci chromatinu na původní hodnoty pozorované u zdravých buněk. Na základě těchto výsledků navrhujeme a diskutujeme mechanistický model utlumení genové exprese u APL, spočívající v silné vazbě histonových deacethylas (HDAC) k umlčovaným lokusům prostřednictvím represivního komplexu stabilizovaného fúzní chimérou PML/RARa.
|
|
|
Methylace histonu H3K9 v lidských krevních buňkách a v granulocytech pacientů s myeloidní leukemií
Lukášová, Emilie ; Falk, Martin ; Kořistek, Z. ; Kozubek, Stanislav ; Grigoryev, S. ; Kozubek, Michal ; Ondřej, Vladan ; Kroupová, I.
v Antigenní markery heterochromatinických proteinů, které jsou běžně přítomny v jádrech lidských progenitorových buněk CD34+, diferencovaných lymfocytů a monocytů, nejsou přítomny v jádrech neutrofilních a ve značném rozsahu rovněž eosinofilních granulocytů. V granulocytech pacientů s akutní CML a AML byly detekovány všechny isoformy HP1 a silná metylace histonu H3K9. V chronických formách CML nebyla nalezená žádná silná korelace mezi hladinou metylace histonu H3, progresí choroby a způsobem léčby. Naprogramování leukemických buněk HL-60 na terminální diferenciaci pomocí retinové kyseliny nemělo za následek eliminaci metylace histonu H3 a absenci isoforem HP1 proteinu v diferencovaných granulocytech. Naše výsledky jsou první, které ukazují, že metylace histonu H3K9 může být dramaticky změněna v průběhu normální buněčné diferenciace.
|
host ::
RSS.