|
|
Vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech
Eichlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech. V teoretické části jsou popsány typy půdních horizontů, jejich vznik a vývoj, a faktory ovlivňující tyto procesy. Praktická část řeší otázku, jak se vyvíjí horizont A a Oe horizont a jestli se liší různým vegetačním krytem a polohou ve svahu. To vše bylo studováno na rekultivované uhelné výsypce u Sokolova. Několik půdních vzorků bylo odebráno a místa odběru byla zaměřena GPS a také byly změřeny hloubky A a Oe horizontů. V laboratoři jsem změřila pH. Vyšší vývoj horizontu a nižší pH byly nalezeny pod listnatými lesy, než pod jehličnany. Tloušťka horizontu rostla také s polohou ve svahu. Klíčová slova: pedogeneze, výsypky, obnova půd
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivnijící prostorové rozmístění mravenišť mravenců druhu Formica polyctena
Zeman, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Holec, Michal (oponent)
Bylo sledováno rozmístění hnízd ve velkém komplexu navzájem příbuzných hnízd Formica polyctena na lokalitě Polánka u Mladé Vožice. V GISu byly studovány faktory ovlivňující prostorové rozmístění mravenišť mravenců druhu F. polyctena pomocí diskriminační analýzy. Celkem bylo zmapováno 244 hnízd. Hlavními faktory, které ovlivňují rozmístění hnízd je přítomnost otevřených ploch v lese (cest a pasek) a poloha jiných mravenišť. Mraveniště vykazují shlukovité rozmístění. Mraveniště na pasekách jsou menší než mraveniště ve vysokém lese.
|
|
|
Mobilita anorganických kontaminantů a jejich toxicita v půdních profilech v oblasti hutě Mufulira (Copperbelt, Zambie)
Konečný, Ladislav ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
i ABSTRAKT Hu v Mufuli e je jedna z n kolika aktivních m ných hutí operujících v Copperbeltu, Zambii. hem jejího tém 70 letého provozu docházelo k vypoušt ní všech plynných a pevných emisí do atmosféry. Ve vzdálenosti 3,6 km, 8 km a 24 km od huti bylo zkoumáno celkem šest p dních profil , z nich se t i nácházely pod korunami strom . Každý profil se setával z 9-10 vrstev p dy, souvisle odebraných od povrchu do hloubky 60-70 cm. U všech vrstev byly ur eny následující fyzikáln - chemické parametry: pH, TC, TS a CEC, dále pak celkové koncentrace Ag, As, Al, Fe, Co, Cr, Cu, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Se, Sn, V a Zn a jejich vyluhovatelnost pomocí EDTA. Celkové koncentrace kov a nekov byly stanoveny pomocí ICP-OES a kvadrupolového ICP-MS, obsah uhlíku a síry termální analýzou a mobilita kov posouzena na základ jejich extrahovatelnosti za pomoci EDTA. Cílem bylo porovnat vertikální distribuce i mobilitu p edevším Co, Cr, Cu, Pb, V, Zn mezi jednotlivými profily. U deseti vybraných vrstev p d (zahrnuje všechny povrchové vrstvy) byl proveden test toxicity, respektive stanovení vlivu látek v nich obsažených na inhibici reprodukce roupic druhu Enchytraeus crypticus. Celkové koncentrace kov v povrchových vrstvách (0-1 cm) se v tšinou zvyšovaly s klesající distancí od hut . Ve vzdálenosti 3,8 km od huti dosahovaly nejvyšších...
|
|
|
Termoregulace lesních mravenců r. Formica na výškovém gradientu
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Véle, Adam (oponent)
Tato studie se zabývá termoregulačním chováním lesních mravenců rodu Formica na výškovém gradientu. Dvouleté záznamy z datalogerů byly kombinovány s detailním ručním měřením teploty mraveniště v různých hloubkách pod povrchem. Ruční měření probíhala od dubna do září. Výsledky ukazují, že teplota hnízda byla vyšší než teplota vzduchu ve všech ročních obdobích. Teplota mraveniště je nejvyšší v nejhlubší vrstvě, teplo teče zevnitř ven. Domníváme se, že teplotní stabilita mravenčího hnízda na jaře a v létě, tedy v období nejvyšší mravenčí aktivity, je ovlivňována především vnitřními zdroji tepla - mikrobiální aktivitou a metabolismem mravenců. Oslunění zřejmě hraje přímou roli v zahřívání hnízda pouze brzy na jaře, v létě je vliv oslunění na teplotu hnízda nepřímý, skrze vliv na aktivitu mravenců. V zimě hraje významnou roli velikost hnízda, jež koresponduje s izolačními vlastnostmi hnízdního materiálu. Naše výsledky ukazují, že termoregulační chování je řízeno vnitřními faktory, jmenovitě potřebami kolonie spojenými s kladením vajec a vývojem snůšky. Obě tyto činnosti vyžadují vysokou teplotu. Mraveniště v odlišných nadmořských výškách se nelišila v průměrné sezónní teplotě hnízda ani denních výkyvech teplot. Variabilita hnízdní teploty byla větší mezi jednotlivými hnízdy na stejné lokalitě nežli mezi...
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Modelování vlivu prostorová heterogenity výsypek na rozvoj půdy a vegetace
Harmáčková, Veronika Zuzana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Prostorová heterogenita je významným ekologickým faktorem, ovlivňujícím druhovou diverzitu společenstev. Cílem této práce bylo popsat prostorovou heterogenitu důlní výsypky a objasnit vztah topografie terénu k pH půdy na jednotlivých mikrostanovištích, k uchycení dřevité vegetace a transportním procesům (erozi půdy). Výzkum byl prováděn na důlní výsypce na Sokolovsku, v západní části České republiky. Studijní lokalitu tvořila nerekultivovaná část výsypky, zarostlá spontánní vegetací, s charakteristickým mikroreliéfem, tvořícím terénní vlny. V práci byl vytvořen detailní model mikroreliéfu a bylo zmapováno pH půdy na jednotlivých mikrostanovištích a rozmístění dřevité vegetace. Z výsledků vyplývá, že prostorová heterogenita mikroreliéfu výrazně ovlivňuje prostorovou heterogenitu půdních vlastností. Byly identifikovány tři hlavní zdroje prostorové heterogenity půdních vlastností: (1) vlastnosti uloženého substrátu, (2) lokální transport a (3) početnost dřevité vegetace. Dále bylo zjištěno, že prostorová heterogenita mikroreliéfu též ovlivňuje způsob uchycení vegetace a vede k nerovnoměrné distribuci stromů. Dřevitá vegetace má tendenci uchycovat se na severní, závětrné straně vln a na svazích s délkou blízkou 5 metrům a prudším sklonem. pH půdy na jednotlivých vlnách a mikrostanovištích je ovlivněno...
|
host ::
RSS.