|
|
Uznání ve virtuálním prostoru : kritická teorie ve věku internetu
Řeháček, Martin ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Pojem uznání se v sociální vědách vyskytuje už od dob Hegela a funguje jakožto kategorie odkazující k intersubjektivní stránce života. Zástupce nové kritické teorie Axel Honneth na Hegela navazuje a rozvíjí novou koncepci uznání, která by dostála současným nárokům na zlepšení podmínek lidské existence. Ty jsou dnes také určovány novými médii v čele s internetem a sociálními sítěmi. V první části se zabývám Hegelovou koncepcí uznání, vztahem pána a raba a technologie a přírody. Pak navazuji představením kritické teorie, jejich základů, představitelů a faktorů, které by mohly vést k emancipaci. Následně se zabývám teorií Axela Honnetha, která se snaží kritické myšlení posunout novým směrem. Část věnovaná novým médiím se zabývá změnami, které nastaly přechodem k elektronické realitě. Rozebírám vliv televize, počítačové technologie, internetu a sociálních sítí na sociální realitu a jejich potenciál ve vztahu ke zvýšení uznání ve společnosti.
|
|
|
Rupert Sheldrake a vědecká kontroverze : "pavěda", paradigma a moc diskursu
Hrouda, Jan ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Bližší pohled na vědecké kontroverze poukazuje na hranice dobového myšlení a na limity vědeckého poznávání světa: zasazuje je do historického kontextu a otevírá otázku dominantních paradigmat. Práce pojednává o sociálních a historických okolnostech vědecké kontroverze, kterou rozpoutal Rupert Sheldrake svou hypotézou morfické rezonance. V první části práce shrnuje relevantní poznatky sociologie vědy, názory na povahu kontroverzí a konsensu ve vědě. V analýze kontroverze představíme samotnou kontroverzní hypotézu a výběr reakcí, které vyvolala mezi kolegy. V těchto textech se zaměříme na výpovědi, které odkazují k paradigmatu či obecněji diskursu. Následně budeme stopovat původ tohoto diskursu, abychom ozřejmili jeho historickou podmíněnost, jeho "hmotnost" a moc, ale i změny, kterými prošel. Nakonec se zamyslíme nad obtížemi, které jsou s překročením paradigmatu/diskursu spojeny a které souvisejí se sociálně konstruovanými představami prostoru, času, hmoty a kauzality, vlastními paradigmatům a diskursům.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sémantika preskriptivního diskurzu a jazykové hry
Kuklíková, Kateřina ; Holeček, Tomáš (oponent) ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce jsou preskriptivní věty a jejich využití v jazykových hrách. Ve svém počátku práce definuje oblast zkoumaných vět a prezentuje možný přístup k jejich sémantické analýze. Následně je představen pojem jazykové hry a popisu jazykové hry pomocí skóre s názornými příklady. Dále se práce zabývá detailním popisem vybrané modelové hry využívající preskripce, model analyzuje a hodnotí. Jsou předloženy i alternativní přístupy k řešení problémů souvisejících s analýzou preskriptivních jazykových her. Závěrečná část je věnována shrnutí perspektiv této oblasti zkoumání.
|
|
|
Posibilistická logika a filosofie Davida Huma
Vondráčková, Lucie ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá slučitelností posihilistické logiky a filosofie Davida Huma, popsané v jeho knize Zkoumání o lidském rozumu. Posibilistická logika jako nástroj pro usuzování za nejistoty se ukazuje jako vhodná pro modelování empirického pojetí pravdivosti. Když však pojímáme posibilistické vyplývání v intencích Humovy filosofie jako zvykový přechod, ztrácí se návaznost posihilistické logiky na nedokazatelnost v klasické logice. Také se ukazuje, že schopnost posihilistické sémantiky vypořádávat se s nekonzistentní bází výroku přestává nút z pohledu zkušenostního vyvozování dobrý smysl.
|
host ::
RSS.