Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 121 záznamů.  začátekpředchozí120 - 121  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diagnostika pasivačních vrstev pro křemíkové solární články
Sládek, Karel ; Hégr, Ondřej (oponent) ; Boušek, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá srovnáním současných a perspektivních typů pasivačních a antireflexních vrstev u křemíkových solárních článků. Teoretická část popisuje vhodnou metodiku pro charakterizaci těchto vrstev a zaměřuje se na pasivační vrstvy založené na Al2O3. Praktická část obsahuje návrh a ověření činnosti zařízení pro měření množství náboje vázaného v pasivačních vrstvách pomocí koronového výboje. Je zde také popsána realizace zařízení a jsou uvedeny výsledky orientačních testů pro kladnou i zápornou polaritu vysokého napětí. V závěrečné části práce jsou diskutovány možnosti zlepšení zařízení.
Navrhněte a prověřte možnosti výroby slaměných briket pro energetické využití.
SLÁDEK, Karel
V této bakalářské práci se řeší problematika výroby slaměných briket. Cílem práce je prověřit možnosti výroby slaměných briket přímo na poli z řádků vzniklých po průjezdu sklízecí mlátičky, čímž by se ušetřila operace sklizně a skladování slámy a tím i dopravní náročnost. Základem bakalářské práce je zjištění produkce slámy v České republice a její možný potenciál k výrobě briket. V ČR je možnost využívat k energetickým účelům průměrně 1 600 000 t/r slámy obilovin a 900 000 t/r slámy řepky. Nízká měrná objemová hmotnost řezané slámy komplikuje dopravu slámy do spaloven nebo ke stacionárním linkám na výrobu jiných forem paliv. Lisování slámy do balíků měrnou objemovou hmotnost zlepšuje, ale náklady spojené s dopravou jsou stále poměrně vysoké. Z důvodu nízké měrné objemové hmotnosti je sláma nejčastěji skladována volně ve stozích. Ne všechna sláma, která se nevyužije přímo v zemědělství, se používá ke spalování. Najde se i jiné průmyslové využití pro slámu, jako jsou ekopanely (ve stavebnictví), výroba papíru, různých ozdob a pomůcek (např. ošatky). Nejdůležitější pro výrobu briket je vlhkost vstupního materiálu, která nesmí přesáhnout 15 %. Základem pro získání briket přímo na poli je vhodná kombinace sklízecí řezačky a briketovacího lisu, například samojízdný briketovací lis Biotruck 2000 je postaven na základě řezačky Claas Jaguar. Sklízecí řezačka se sběracím adaptérem sbírá slámu ze řádků a dopravuje ji k briketovacímu lisu, cestou je sláma ještě dosoušena vlivem tepla od výkonného motoru. K samotnému briketování se používá několik druhů lisů, které jsou také popsány v této práci. Nejkvalitnější brikety vznikají na principu tlačného šneku. Poslední dvě části bakalářské práce se zabývají návrhem technologické linky na výrobu briket z řádků slámy přímo na poli. Jsou zde popsány použité stroje, jejich pořizovací ceny, energetická náročnost a výkonnost. Součástí navrženého postupu je i suchý krytý sklad na brikety.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 121 záznamů.   začátekpředchozí120 - 121  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
9 SLÁDEK, Karel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.