|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Teoretické a metodologické přístupy
Brožovský, Lukáš ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Předkládaná práce má tři hlavní témata. Nejprve se zabývá obecným postavením angličtiny jako globálního jazyka. V dalších dvou částech práce se autor zamýšlí nad fenoménem kontaktů jazyků a jazykových interferencí z pohledu současné, zvláště italské lingvistiky a především provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu korpusu sestaveného pro potřeby této práce, ve kterém ověřuje východiska z teoretické části práce. Práce má tři hlavní kapitoly. V kap. 2 analyzujeme důvody, které vedly k rozšíření angličtiny a jejímu současnému postavení ve světě. Tato kapitola se zabývá klady i zápory anglického jazyka z hlediska jeho globálnosti. Po obecné analýze angličtiny jako univerzálního světového jazyka zaměřujeme naši pozornost na evropský kontinent a blíže ukazujeme působení angličtiny na evropské jazyky a zvláště na italštinu, které je věnována samostatná podkapitola. Zabýváme se zvláště obdobím po druhé světové válce, ve kterém se působení angličtiny na italštinu manifestuje nejvýrazněji. První část práce uzavírá kapitola o puristických tendencích a obecném postavení anglicismů v italštině z pohledu současné italské lingvistiky. V kap. 3 zkoumáme podrobněji fenomén kontaktu jazyků a jazykových interferencí. V souladu se současnými poznatky shrnujeme klasifikaci výpůjček a nově definujeme některé základní pojmy z...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Teoretické a metodologické přístupy
Brožovský, Lukáš ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Předkládaná práce má tři hlavní témata. Nejprve se zabývá obecným postavením angličtiny jako globálního jazyka. V dalších dvou částech práce se autor zamýšlí nad fenoménem kontaktů jazyků a jazykových interferencí z pohledu současné, zvláště italské lingvistiky a především provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu korpusu sestaveného pro potřeby této práce, ve kterém ověřuje východiska z teoretické části práce. Práce má tři hlavní kapitoly. V kap. 2 analyzujeme důvody, které vedly k rozšíření angličtiny a jejímu současnému postavení ve světě. Tato kapitola se zabývá klady i zápory anglického jazyka z hlediska jeho globálnosti. Po obecné analýze angličtiny jako univerzálního světového jazyka zaměřujeme naši pozornost na evropský kontinent a blíže ukazujeme působení angličtiny na evropské jazyky a zvláště na italštinu, které je věnována samostatná podkapitola. Zabýváme se zvláště obdobím po druhé světové válce, ve kterém se působení angličtiny na italštinu manifestuje nejvýrazněji. První část práce uzavírá kapitola o puristických tendencích a obecném postavení anglicismů v italštině z pohledu současné italské lingvistiky. V kap. 3 zkoumáme podrobněji fenomén kontaktu jazyků a jazykových interferencí. V souladu se současnými poznatky shrnujeme klasifikaci výpůjček a nově definujeme některé základní pojmy z...
|
|
|
Alteration as a productive type of word-formation in Italian language
Sehnal, Roman ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Dizertačná práca analyzuje slová, ktoré majú okrem svojej denominatívnej funkcie silu vyjadriť rôzne stupne emocionálnej angažovanosti používateľa jazyka. V talianskej terminológii sa tieto slová nazývajú alterované a vytvárané sú predovšetkým augmentatívnymi a deminutívnymi afixami. Taliansky jazyk má vskutku bohatú zásobu alterovaných slov, ktoré umožňujú hovoriacemu nielen pomenovať objektyajavy mimojazykovej skutočnosti, ale zároveň vyjadriť svoje pocity, emócie a vzťah k tomu, o čom hovorí. Tento fenomén nie je charakteristický každému modernému jazyku. Zdá sa, že spomedzi všetkých európskych jazykov len slovanské môžu taliančine v danej oblasti konkurovať. Jedným zo základných problémov augmentatívne a deminutívne modifikovaných slov Je rozlíšiť ich denominatívny a hodnotiaci charakter. Hranice medzi slovami štylisticky neutrálnymi a štylisticky zafarbenými (konotatívnymi) nie sú ostré. Najmä pre cudzieho používateľa taliančiny môže byť doslova záhadou pochopiť jemné nuansovanie, ktoré je obsiahnuté v slovách ako casa (dom), casone (veľký dom, domisko), casaccia (škaredý dom), casetta (malý dom, domček), casuccia (špinavý, neútulný dom). Z tohto dôvodu sme z dostupných talianskych zdrojov (literatúra, noviny a časopisy) vyexcerpovali reprezentatívny lexikálny materiál, na ktorom sme sa usilovali...
|
|
|
Alteration as a productive type of word-formation in Italian language
Sehnal, Roman ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Dizertačná práca analyzuje slová, ktoré majú okrem svojej denominatívnej funkcie silu vyjadriť rôzne stupne emocionálnej angažovanosti používateľa jazyka. V talianskej terminológii sa tieto slová nazývajú alterované a vytvárané sú predovšetkým augmentatívnymi a deminutívnymi afixami. Taliansky jazyk má vskutku bohatú zásobu alterovaných slov, ktoré umožňujú hovoriacemu nielen pomenovať objektyajavy mimojazykovej skutočnosti, ale zároveň vyjadriť svoje pocity, emócie a vzťah k tomu, o čom hovorí. Tento fenomén nie je charakteristický každému modernému jazyku. Zdá sa, že spomedzi všetkých európskych jazykov len slovanské môžu taliančine v danej oblasti konkurovať. Jedným zo základných problémov augmentatívne a deminutívne modifikovaných slov Je rozlíšiť ich denominatívny a hodnotiaci charakter. Hranice medzi slovami štylisticky neutrálnymi a štylisticky zafarbenými (konotatívnymi) nie sú ostré. Najmä pre cudzieho používateľa taliančiny môže byť doslova záhadou pochopiť jemné nuansovanie, ktoré je obsiahnuté v slovách ako casa (dom), casone (veľký dom, domisko), casaccia (škaredý dom), casetta (malý dom, domček), casuccia (špinavý, neútulný dom). Z tohto dôvodu sme z dostupných talianskych zdrojov (literatúra, noviny a časopisy) vyexcerpovali reprezentatívny lexikálny materiál, na ktorom sme sa usilovali...
|
|
|
K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině
Trousil, Štěpán ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Špaček, Jiří (vedoucí práce)
V práci nazvané "K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině" se autor snaží syntetickým způsobem přiblížit problematiku neosobního vyjadřování jak na obecné úrovni, tak s přihlédnutím k uvedeným třem jazykům, jež představují základní jazykový materiál, na němž se pokouší demonstrovat popisované jevy a ozřejmit dané hypotézy. Jako zdroj excerpt slouží současný tisk, odborné a popularizační publikace jakož i beletrie a v neposlední řadě internet. Nejprve se zabývá podstatou neosobnosti a neosobního vyjadřování z ontologického hlediska a dospívá k názoru, že prostředky neosobního vyjadřování vycházejí z několika základních kritérií, jež jsou založeny na společném principu negace pojmu "osoby". Osoba je zde nazírána jednak jako člověk na referenční úrovni, jednak jako gramatická kategorie slovesné osoby (přičemž obě tato hlediska spolu souvisejí), jednak jako personický konatel. Neosobní výrazy jsou pak takové, jež nevyjadřují osobu pojatou na základě výše uvedených kritérií. Kromě predikátů vyjadřujících neživé procesy a přírodní jevy (tj. sloves neosobních v úzkém slova smyslu) sem jsou zařazeny i výrazy, jež jsou neosobní především tím, že mají formální gramatickou stránku neosobních vět, dále různé deagentní prostředky, u nichž neosobnost spočívá v...
|
|
| |
|
|
Pozice konjunktivu a indikativu v současné italštině
Štrofová, Anna ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem této práce bylo sledování role konjunktivu v současné italštině, zejména pak jeho pozice vedle hojně užívaného indikativu. Zvolený postup vychází z výčtu situací, kdy k užití daných slovesných způsobů pohledem lingvistů obvykle dochází. Výzkum je podrobně zaměřen na užití konjunktivu a indikativu ve vedlejších větách; to je dokládáno na příkladech ze současného italského tisku, zprostředkovaných velmi bohatými jazykovými korpusy Boloňské univerzity, pro tento účel nemálo přínosnými a poměrně snadno zpracovatelnými. Tato práce se dále opírá o studii Stefana Schneidera fl congiuntivo tra modalita e subordinazione, jež srovnává poměr užití konjunktivu a indikativu v mluvené a psané italštině. S. Schneider sleduje rozdílná užití slovesných modů v kombinaci s různými slovními druhy - se slovesy vyjadřujícími pochybnost či souhlas nebo se slovesy, podstatnými a přídavnými jmény, která představují určité hodnocení. Dalším nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím volbu určitého slovesného způsobu, zmiňovaným v této práci, je modalita; její úloha je sledována na práci PhDr. Bohumila Zavadila. Ačkoliv se tato studie podrobně týká španělštiny, autorův pohled na modalitu a její znaky má obecnou platnost a navíc si gramatická fakta španělského a italského jazyka v tomto ohledu jsou natolik podobná, že byla tato...
|
|
|
Tvoření množného čísla italských substantiv za pomoci korpusu CORlS/CODIS
Stojánková, Zuzana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat otázku tvoření množného čísla italských substantiv. K praktické části své práce jsem využila korpus psané italštiny CORlS / CODIS (Corpo di Riferimento ltaliano Scritto) / (Corpo Dinamico ltaliano Scritto), vytvořený institucí CILTA na boloňské univerzitě, který zde také v úvodní části představuji. Jako cíl své práce jsem si předsevzala prozkoumat a ověřit, zda jednotlivé tvary uváděné v gramatikách odpovídají aktuálnímu úzu v živém jazyce nebo se od něj odchylují. Při své práci budu postupovat následujícím způsobem: nejdříve teoreticky popíšu jednotlivé způsoby tvoření množného čísla a jejich gramatické tvary a poté budu za pomoci korpusu hledat příklady z psané italštiny. Vzhledem k obrovskému rozsahu příkladů, které je korpus schopen vyhledat, budu uvádět od každého slova maximálně čtyři případy - většinou však méně - s tím, že vždy uvedu, kolik příkladů celkem CORlS vyhledal. U slov, kde gramatiky nabízejí více možností množného čísla, nejprve vyhledám jednotlivá slova a poté se budu snažit srovnat poměr jejich užití v řeči, v jakých situacích se vyskytují jednotlivé tvary a který tvar je momentálně v italštině upřednostňován. Zaměřím se i na tvary množného čísla, které gramatiky neuvádějí, ale se kterými jsem se v mluvené řeči setkala. To budu dělat...
|
host ::
RSS.