|
Scéničnost a hudebnost
Varadzinová, Hana ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Hyvnar, Jan (oponent)
Základním tématem mé práce je charakteristika specifik zpěvně mluvního projevu a tvorba postavy v inscenaci Sclavi divadelního studia Farma v jeskyni. Specifický divadelní jazyk Framy je podmíněn specifickým procesem zkoušení. Východzímk bodem pro tvorbu je expedice k přímému živému kulturnímu zdroji.
|
|
Budování divadla
Hrbek, Daniel ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Císař, Jan (oponent)
V průběhu devadesátých let začal v pražských divadlech dynamický pohyb soivisející se změnou politického režimu, s nástupem nové generace divadelníků(Nastal proces výměn na postech určujících zaměření a poetiku jedotlivých scén), s koncepčními i živelnými proměnami pražské divadelní sítě a změnami ve financování kultury v Praze. Důsledkem tohoto pohybu byl vznik nových souborů a divadel (nebo jejich obnovení), ale také zánik nektrých tradičních scén.
|
|
Úvod do herectví
Janák, Aleš ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Císař, Jan (oponent)
Leningrad, listopad 1993. Kulturní dům Komsomolu na Vasilijevském ostrově. Zkoušky a cvičení divadelní probiologie, heldání a odkrývání základního článku divadla, vytyčování přesné hranice mezi živým a neživým na scéně. Z těchto pokusů vznikaly etudy a choreografie, které se na konci každého týdne představovaly pozvaným divákům. Nebyla to regulérní představení, ale demonstrace výsldků práce. Tak vznikalo první představení Vremia Durak (Čas Hlupá) Teatru Novogo Fronta
|
|
The Expression as life experience
Dočolomanský, Viliam ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent)
Obsahom tejto práce je reflexia praktík tvorby dvoch inscenácií súboru Farma v jeskyni, ktoré jsme vytvárali počas mojho doktorandského štúdia na DAMU pod vedením prof. Jaroslava Vostrého. Obidve incenácie vznikali na podnet základného výzkumu v zvolenom kulturnom teritoriu. Sonetom temné lásky predcházala výprava do Andalúzie, inscenácia Sclai- Emigrantova Píseň sa rodila z výpravy na východné Slovensko.
|
|
Bratři Karamazovi. Inscenace v Disku
Špinar, Daniel ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kudláčková, Jana (oponent)
Má diplomová práce nese název BRATŘI (KARAMAZOVI) ? INSCENACE V DISKu, ve které, jak už titul napovídá, popisuji přípravy a realizaci inscenace podle románu Bratři Karamazovi spisovatele F. M. Dostojevského ve školním divadle DISK. V úvodní kapitole se věnuji samotnému F. M. Dostojevskému, snažím se poodhalit jeho složité osobnostní rysy, a popisuji nejrůznější životní zvraty a zlomová data, která jej výrazným způsobem formovala a celkově tak ovlivňovala jeho tvorbu. V kapitole druhé, která se jmenuje ČETBA ROMÁNU A JEHO REFLEXE, odkrývám svůj čtenářský zážitek z románu Bratři Karamazovi, rozebírám jeho spletitý děj a poukazuji na formální i obsahovou specifičnost tvorby tohoto autora. Odpovídám zde také na otázku, proč se Dostojevskij stále a opakovaně dramatizuje a inscenuje na divadle. Třetí kapitola je nazvána PRÁCE NA DRAMATIZACI, a zabývám se v ní svými postřehy, úvahami a pracovními postupy během psaní dramatizace Bratři (Karamazovi). V poslední kapitole s titulem PRÁCE NA INSCENACI líčím konkrétní přípravu a celý proces zkoušení inscenace Bratři (Karamazovi) v divadle DISK. Detailně rozebírám scénografii, popisuji kostýmy, scénickou hudbu a narážím na herecké problémy, které vyvstávají v souvislosti se zkoušením Dostojevského. Kromě informací o inscenaci a fotografií z představení je k práci přiložen i samotný text dramatizace Bratři (Karamazovi).
|
|
Od mýtu k dramatickému textu
Janál, Zdeněk ; Vostrý, Jaroslav (oponent)
Tato práce vychází především z uvědomění si, že divadlo má smysl jedině tehdy, má-li náležitý společenský dopad. Účinnost divadla je tu srovnávána s účinností a principem mýtů. Každá společnost potřebuje řád. Ten byl v dobách archaických udáván mýtem, později náboženstvím, ale dnešní době vládne především chaos. Divadlo by mělo napomoci divákům/občanům nalézt ve společnosti opět pevný bod a uvědomit si podstatu lidského života, tak jako tomu kdysi pomáhaly mýty. Práce se dále zabývá pohádkou jako jedním z žánrů, kterým lze na společnost obrodně působit a zároveň ji i příjemně bavit. Další část je věnována hledání mýtového kořene dramatické postavy Malé mořské víly. Vodní panny jako všechny nadpřirozené bytosti mají prastarý původ a chceme-li pochopit jejich význam dnes, je nutné alespoň ve stručnosti nahlédnout k jejich kořenům. Na závěr se práce potýká s postavou Malé mořské víly ve vlastní stejnojmenné adaptaci Andersenovy pohádky. Malá mořská víla je typickou pohádkou, která má šanci výrazně společensky působit - a to nejen na vývoj nejmladších diváků, ale také na znovuobnovení víry v sílu lásky u dospělých diváků. Funkce pohádky a mýtů je zde protnuta.
|