|
|
The usage of participles and transgressives of the verbs "buti" (to be), "sakyti (to say) in contemporary texts. Their equivalents in Czech and Latvian languages
Durmanová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Objektem zkoumání se staly neurčité tvary slovesné v užším pojetí (bez infinitivu) a v kontextu litevského, českého a lotyšského jazyka. Na příčestí a přechodníky je nahlíženo jako na gramatické jednotky, které jsou významným jevem současného jazyka, přestože míra jejich používání, v porovnání se situací v minulosti, klesá. V práci je použito celkem cca 300 praktických příkladů použití, asi třetina je přeložena. 215 příkladů pochází z Bibliografické databázi litevských publicistických článků (lit. Bibliografin Lietuvos periodins spaudos straipsni baz; obsahuje články, publikované v litevských tištěných médiích v letech 1994 - 2002), jež byla hlavním zdrojem informací pro tuto práci. Práce se zaměřuje především na frekventovaná slovesa "být" a "říci".
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
| |
|
|
Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva
Štěříková, Hana ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Resumé Disertační práce Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva se skládá ze tří hlavních částí. První z nich zasazuje téma do kontextu dosavadního výzkumu, který uspořádává jak chronologicky, tak i podle ideologických vlivů, které měly zásadní dopad na prezentované vědecké výsledky ve sporech o varjagy a počátky východoslovanských dějin. Nedostatečná objektivita se silně projevuje nejen v pracích historických, ale i filologických a v lingvistických tématech, neboť jazykověda hrála ve sporech pouze roli pomocné vědy, jež měla přinášet vhodné argumenty pro podporu prosazovaných teorií. Druhá část analyzuje historiografické dílo švédského diplomata Petra Petreia z počátku 17. století a přispívá do sporů o prvního normanistu. Textová analýza ukazuje, že Petreius byl především zručný kompilátor, nelze ho však považovat za zakladatele normanské teorie. Jeho dílo rovněž neobsahuje žádné ideologické propojení s politikou Švédské říše ve velmocenském období. Ve třetí části je provedena historicko-sémantická analýza staroruských pojmů ябедник, тиун а гридь a od nich utvořených sémantických hnízd. Popisuje jejich zastoupení v historických zdrojích, vývoj jejich morfologie i sémantiky až do současnosti a opravuje výklad etymologie. Pracuje s prameny hlavně právního a úředního charakteru z oblasti...
|
|
|
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
|
|
|
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
|
|
|
Veles: Slovanské božstvo v komparativní perspektivě
Šebetovská, Michaela ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
VELES SLOVANSKÉ BOŽSTVO V KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVĚ Bc. Michaela Šebetovská ABSTRAKT V této práci je zkoumán slovanský bůh Veles. Velký důraz je kladen na o něm pojednávající primární prameny, které jsou ovšem velmi strohé a nelze z nich samotných o Velesovi mnoho vyvodit. Z toho důvodu jsou prameny interpretovány s pomocí srovnání s příbuznými bohy z jiných indoevropských mytologií a numinózními bytostmi slovanského folkloru. Cílem práce ovšem není pouze zrekonstruovat jednotlivé funkce boha Velese, ale pochopit též vazby mezi nimi. To umožní vytvořit Velesův celkový obraz tak, jak ho mohli vidět Slované před příchodem křesťanství.
|
|
|
Baltské chtonické bytosti v komparativním přístupu
Vaverová, Naďa ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Práce provádí na základě analýzy komparaci vybraných postav baltského folkloru v rámci bližšího balto-slovanského areálu. Definuje pojem "chtonický" v souladu se stávající tradicí a doplňuje jej o další znaky, které následně prověřuje. Pomocí těchto znaků pak určuje chtonické rysy jednotlivých bytostí. Komparace začínají velniasem/velnsem, bytostí s předpokládanou chtonickou povahou, jež je potvrzena. Jádro práce představuje kapitola o aitvarasovi, který je zkoumán nejdříve z hlediska jeho mýtopersonym a podoby, následně z hlediska funkčnosti, tj. syžetů, v nichž se vyskytuje. Podle syžetů je aitvaras a jeho baltské varianty komparován s východoslovanskými a západoslovanskými bytostmi, důraz je kladen na syžety českých démonologických pověstí. U aitvarase a jeho ekvivalentů jsou nalezeny významné hadí rysy a vztah k uctívaným duchům zemřelých předků. Výsledky komparace jsou porovnány s dosavadním bádáním, nabízeny jsou i některé rozdílné vývody, mezi nimi také návrh možné etymologie mýtopersonyma "aitvaras". Ve funkční rovině není konstatována rozdílnost mezi názvy "aitvaras" a "kaukas". Poslední kapitola je věnována bytosti laumė a jí zčásti podobným ženským božstvům a mytologickým postavám. Přestože ne všechny byly určeny jako zcela chtonické, všechny jsou spojeny chtonickými rysy. Výsledky práce...
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Anna Tollarová; Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea Abstrakt Záměrem práce bylo prozkoumat a rovněž připravit (nebo alespoň převést do digitální podoby) k tisku rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat první polovinou 19. st. a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu bylo zapotřebí tento rukopisný slovník konfrontovat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském. 1833 (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládal (alespoň částečné) vyřešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů zmíněného obrozence. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku: celkový záměr, účel slovníku, záběr konfrontované lexiky, tématické okruhy zahrnuté do lexikografické práce a její opodstatnění; srovnat sdělení první poloviny 19. století s poznatky soudobé lithuanistiky. 3. Stanovit hlavní zdroje použité při sepsaní lexikografického díla. Práce měla navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Záměrem práce je prozkoumat a rovněž připravit k tisku (nebo alespoň převést do digitální podoby) rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat polovinou 19. století a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu je zapotřebí tento rukopisný slovník porovnat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládá řešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit předpokládané autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů 1. poloviny 19. století. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku. Zmapovat celkový záměr a účel slovníku. Vymezit záběr konfrontované lexiky a stanovit tematické okruhy zahrnuté do lexikografické práce. 3. Zamyslet se do jaké míry lexikografické sdělení odpovídá soudobým poznatkům srovnávací jazykovědy. Práce má navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
host ::
RSS.