|
|
Shluky zemí EU s využitím socio-ekonomických ukazatelů
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá shlukovou analýzou států Evropské unie s využitím socio-ekonomických ukazatelů. V první části práce jsou definovány samotné socio-ekonomické ukazatele. Druhá část práce je věnována analýze těchto ukazatelů v období hospodářské a finanční a později také dluhové krize v letech 2007 až 2012 v zemích Evropské unie. Ve třetí části práce je na socio-ekonomické ukazatele států Evropské unie aplikována shluková analýza. Shlukovou analýzou bylo identifikováno 5 shluků států Evropské unie, jejichž složení se v průběhu let 2007 až 2012 měnilo. První shluk tvořily vyspělé západoevropské státy (Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Druhý shluk byl vytvořen zeměmi, které se připojily do Evropské unie po roce 2004 (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Třetí shluk obsahoval Českou republiku, Estonsko, Řecko, Litvu, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Malta a Kypr. Čtvrtý shluk tvořily jihoevropské země (Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr a Malta) a pátý shluk obsahoval pouze Lucembursko.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi demografickými ukazateli
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a vývoj demografických ukazatelů v rámci světových regionů a států. Zkoumá vztahy mezi demografickými ukazateli a nachází souvislosti mezi ekonomickým, politickým a demografickým vývojem. První část práce definuje demografické ukazatele a zobrazuje jejich vývoj od roku 1960 až 2008. Důraz je kladen především na zobrazení vývoje v České republice a v zemích, ve kterých došlo k nejvýraznějším změnám. Druhá část práce je zaměřena na zkoumání ekonomických a zdravotnických faktorů, které ovlivňují demografické ukazatele. Cílem je tento vliv kvantifikovat a změřit jeho intenzitu. K tomu jsou použity metody regresní analýzy a analýzy rozptylu. K nejvýraznějšímu poklesu obecné míry úmrtnosti došlo ve sledovaném období v Jemenu, naopak na Ukrajině došlo k navýšení. Nejnižší hodnoty kojenecké úmrtnosti jsou dlouhodobě měřeny ve státech skandinávského poloostrova, což také pozitivně ovlivňuje střední délku života při narození v těchto zemích. Ve státech jižní Evropy a Egyptě klesl kvocient kojenecké úmrtnosti nejvíce, zatímco v Zimbabwe a Demokratické republice Kongo došlo pouze k nevýraznému snížení. Vývoj těchto ukazatelů značně ovlivnil střední délku života při narození v jednotlivých zemích. Mezi hlavní faktory, ovlivňující střední délku života při narození, patří HDP na obyvatele v PPS, počet doktorů, výdaje ve zdravotnictví, spotřeba alkoholu či rozšíření očkování.
|
host ::
RSS.