|
|
Změny krajinného pokryvu na příkladu vrcholové části Oblíku (České Středohoří)
Kuna, Petr ; Demková, Katarína (oponent) ; Treml, Václav (vedoucí práce)
Oblík, se svou výškou 509,25 m n. m., představuje dominantu jihozápadní části Českého středohoří jež je často označována jako Lounské středohoří. Horninové prostředí a charakteristické mikroklimatické podmínky panující během posledního kvartérního zalednění zde podmínily vznik přirozeného bezlesí jež se v podobě izolovaných fragmentů krajiny dochovalo do dnešní doby. Oblík představuje jednu z nejvýznamnějších stepních lokalit na našem území. Již od příchodu neolitického člověka byla celá oblast Lounského středohoří ovlivňována lidskými zásahy. Lze předpokládat, že vliv pastvy významně napomohl uchování stepních lokalit na Oblíku. Z dochovaných materiálů lze vysledovat existenci lesních porostů na severním svahu. V současnosti jsou to teplomilné doubravy s dominantními dřevinami jako je dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur) s příměsí habru (Carpinus betulus). Naopak jižní svahy pokrývají četné stepní druhy jako je hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), ostřice stepní (Carex supina) nebo celkem pět druhů kavylu (Stipa sp.) a další. Na Oblíku se vyskytuje několik vzácných až ohrožených druhů které jsou předmětem zájmu zvláštní ochrany této Národní přírodní rezervace. V současnosti jsou svahy se stepními společenstvy ohroženy samovolným zarůstáním náletovými dřevinami, kterým dominuje...
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny
Loskotová, Tereza ; Treml, Václav (oponent) ; Romportl, Dušan (vedoucí práce)
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny Abstrakt Staré zachovalé lesy poskytují útočiště mnoha druhům organismů prostřednictvím vhodných podmínek pro život. Organismy úzce vázané na specifické podmínky kontinuálních lesů mohou sloužit jako bioindikátory takového prostředí. Prostorová organizace lesních porostů v krajině významně ovlivňuje distribuci a populační hustotu lesních organismů. Tyto populace mohou být negativně ovlivněny procesem fragmentace lesních stanovišť. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjištění a zhodnocení výskytu kontinuálních lesních porostů v zájmovém území. Pomocí historických map byla zjištěna kontinuita lesů ve smyslu časovém. Lesy jsou rozmístěny v krajině nerovnoměrně. V severní a severovýchodní části převažují plošně lesy nad ostatními typy krajinného pokryvu. Naopak v jižní a jihozápadní části převažují izolované lesní fragmenty obklopené zejména ornou půdou. Druhým cílem bylo určit skupiny brouků zahrnující potenciální bioindikátory kontinuity lesních porostů. Brouci jsou hojní obyvatelé lesů a splňují všeobecné podmínky pro indikační skupiny. Saproxyličtí brouci byli vybráni jako klíčová skupina pro další práci. Klíčová slova: kontinuita, fragmentace, indikátor, struktura krajiny, brouci
|
|
|
Ověření expozičního efektu na horní hranici lesa v Krkonoších
Ponocná, Tereza ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Treml, Václav (vedoucí práce)
The thesis deals with the influence of thermal conditions on the growth of the trees along the slopes with differing exposure to solar radiation in the alpine treeline ecotone in the Eastern Giant Mountains. Methodological approach was based on the measuring of the tree top and root zone temperatures, measurement of the dendrometric parameters (tree height, length increment) and radial increment of the Norway spruce (Picea abies). The results show only weak relation between significant temperature characteristics and exposure effect in the alpine treeline ecotone, which correspond to the growth rates of the sampled trees. Slightly higher temperatures were found on the south-facing slopes during the growing seasons in case of the closed canopy forest. Soil and air temperatures in tree groups were a bit higher on the north-facing slopes. In closed-canopy forest there was larger radial increment on south-facing slopes of Lu_ní hora, on the slopes of Malý Šišák there were similar growth trend on both slope exposures. In tree groups there were found larger increments on north-facing slope of Lu_ní hora, on the sampled sites of Malý Šišák there were found larger increment on south-facing slope during the 20th century, then in last decade larger increment was recorded on northfacing slope. Based on standard...
|
|
| |
|
|
Landscape character of the LPA Biele Karpaty
Demková, Katarína ; Treml, Václav (oponent) ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce)
The landscape character has become a topical issue in many European countries in the 90's as well as in the Czech Republic. Since this period a lot of scientists and specialists of various branches have solved problems of the landscape character, the question of its terminology and evaluation. The master thesis is especially about the landscape character assessment (further only LCA). This question has been solved till today, also due to a new building law in the Czech Republic from 2006. The admission of this law means for the authorities of nature and landscape protection the statutory duty of including conditions of the protection of landscape character into the documents of territorial planning. A few methodologies of the LCA on the different area levels have been developed. The aim of the master thesis is a proposal of the methodology of the LCA and its application in the model area in the southwestern part of the Biele Karpaty Mountains (White Carphathians) in Western Slovakia. The model area is interesting because of an unique cultural landscape created by human activities and settlement during several centuries. In consequence of the social and the cultural diversity, the variety of folklore speech as well as due to typical kind of dispersed settlement ("crofts") the Landscape Protected Area Biele...
|
|
|
Recentní vývoj koryta a údolní nivy Jeleního potoka (povodí Opavy)
Čermák, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce ukazuje na změnách koryta a údolní nivy vliv povodní a antropogenních zásahů na příkladu malého podhorského toku (Jelení potok, levostranný přítok Opavy). Upravené koryto (přes 80 % délky) je výrazně zasaženo erozními povodňovými tvary (břehové nátrže, přeložená koryta), které vznikly převážně při povodni v roce 1997. Část tvarů má svůj počátek v předchozích povodňových situacích (1995,1996), což potvrdil i provedený dendrochronologický průzkum. Analýza profilů nivními sedimenty ukazuje na vyšší dynamiku posunů říčního koryta v minulosti, která byla vystřídána etapou akumulace jemnozrnných povodňových hlín. Datováním organického materiálu (uhlíků) na bázi povodňových hlín (vrstva 59 cm, stáří 820±30BP) nám podává obraz o absolutní rychlosti agradace nivy a klade počátek tohoto procesu do období středověké kolonizace podhorských a horských oblastí. Z analýzy změn krajinného pokryvu v období 1840 - 2002 vyplývá, že současná rozloha lesů (58 %) a trvalých travních porostů (18 %) dosahuje svého maxima, naopak rozloha orné půdy (19 %) je na svém minimu a její podíl stále klesá. V dlouhodobějším horizontu se tato skutečnost může projevit zvýšeným zahlubováním toku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání mrazových kopečků v Hrubém Jeseníku a na Islandu
Vejrostová, Monika ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
This paper is focused on comparation of frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. and in the Mosfellsheiði area in Iceland in terms of their external and internal characteristics as well as their thermal characteristics. Field work in Mosfellsheiði provided height, length, and width data of more than 120 frost hummocks which were analyzed and compared to frost hummocks in Keprník and Tabulové skály location in the Hrubý Jeseník Mts. Soil samples from frost hummocks were taken to determine frost susceptibility of soils. Based on ground temperature measurements at depth of 15 and 30 cm in the frost hummocks in Iceland and the Hrubý Jeseník Mts., freeze-thaw cycles were investigated. The results show that frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. are larger but less domed-shaped than those in Mosfellsheiði. Further, soils in frost hummocks are frost susceptible. The highest numbers of freeze-thaw cycles were identified in Iceland. It was also found out that freeze-thaw processes occurred in the frost hummocks in Tabulové skály but in Keprník location were very few freeze-thaw cycles observed. Short term freeze-thaw cycles at the end of regelation seasons mostly show diurnial frequency. At the 30 cm depths only one or two regelations were observed during a single season. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.