|
|
Temporal Dynamics and the Jurisdicion of the International Criminal Court
Závada, David ; Urbanová, Kristýna (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Časová dynamika a jurisdikce Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato práce se zabývá vlivem plynutí času na jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (MTS) a jeho schopnost ji vykonávat, přičemž zvláštní pozornost je věnována územní jurisdikci podle čl. 12 odst. 2 písm. a) Římského statutu. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda stát, který není smluvní stranou Římského statutu, může zpětně přiznat jurisdikci MTS nad zločiny spáchanými na území, které je nyní územím daného státu (ale v době jejich spáchání jím nebylo), a zda MTS může takto přijatou jurisdikci vykonávat. Aby bylo možné tyto otázky řešit, práce se nejprve zabývá vnímáním pojmu jurisdikce v rámci kontextu Římského statutu a rozlišuje mezi schopností státu jurisdikci MTS přijmout a pravomocí MTS ji vykonávat. Tento pojmový základ je klíčový pro orientaci ve vzájemném působení mezi plynutím času a jurisdikčním dosahem MTS. Klíčovým aspektem pro zodpovězení výzkumné otázky je pak relevantní časový okamžik pro posouzení jurisdikčních ustanovení Římského statutu, v práci je tento jev označován jako relevantní datum. Práce dochází k závěru, že stát, který není smluvní stranou Římského statutu, může zpětně přijmout jurisdikci Soudu nad zločiny spáchané na území, které je nyní územím daného státu, ale v době spáchání jím nebylo. V důsledku...
|
|
|
Detence nezletilých cizinců v migračním kontextu a mezinárodní standardy ochrany lidských práv: obsahová analýza judikatury správních soudů
Svoboda, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Detence nezletilých cizinců v migračním kontextu a mezinárodní standardy ochrany lidských práv: obsahová analýza judikatury správních soudů Abstrakt | Klíčová slova: zajištění - nejlepší zájem dítěte - právo na svobodu - detence - zákaz mučení - neregulérní migrace Počet dětí v migračním kontextu v českých detenčních zařízení roste. Detence jako taková je zásahem do osobní svobody a potenciálním zásahem do dalších základních práv a svobod garantovaných pestrou a širokou škálou mezinárodních úmluv. Tato diplomová práce si vytyčila dvě obecné výzkumné otázky. První výzkumná otázka hledá odpověď na to, jak jsou detence dětí v migračním kontextu regulovány ze strany mezinárodních standardů lidských práva; druhá výzkumná otázka pak má za cíl zjistit, jaká je podoba, struktura a obsah vnitrostátní judikatury. Předchozí výzkum se zaměřoval na detence dětí v migračním kontextu útržkovitě a používal pouze doktrinální metody. Pozornost předchozích výzkumníků a výzkumnic byla upřena na jednotlivé mechanismy ochrany lidských práv nebo na doktrinální analýzu rozhodnutí českých nejvyšších soudů. Žádný výzkum neanalyzoval lidskoprávní standardy celistvě a ani se nedíval na českou vnitrostátní judikaturu v celé její šíři. Z těchto důvodů jsme zvolili tři základní metody. První metodou je konvenční právní analýza, která si...
|
|
|
Princip komplementarity v Římském statutu
Urbanová, Kristýna ; Lipovský, Milan (oponent)
I. ABSTRAKT Princip komplementarity v Římském statutu Předložená disertační práce se věnuje analýze ne/fungování principu komplementarity v rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu a klade si rovněž za cíl posoudit, zda očekávání s tímto principem spjatá byla v této aplikační praxi reálně naplněna. Princip komplementarity se týká vztahu mezi výkonem trestní jurisdikce ze strany ICC a vnitrostátních orgánů a vždy byl vnímán jako základní stavební kámen fungování Mezinárodního trestního soudu, bez kterého by zřejmě státy nikdy k přijetí Římského statutu nedospěly, přičemž byl často stavěn do kontrastu s principem přednosti, jenž byl zakotven ve Statutech obou ad hoc tribunálů zřízených v devadesátých letech Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Před dvaceti lety panovalo jak mezi státy, tak mezi odbornou veřejností rozsáhlé přesvědčení, že díky komplementaritě bude Mezinárodní trestní soud zasahovat až jako nástroj posledního možného řešení a bude vykonávat svoji jurisdikci až tehdy, kdy státy disponující v daném případě jurisdikcí nejsou ochotny nebo schopny vyšetřovat či stíhat osoby podezřelé ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva v jurisdikci Soudu. Vzhledem k tomuto důrazu na neochotu či neschopnost státu věc vyšetřit tak měl princip komplementarity zajistit tu správnou rovnováhu...
|
|
|
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu
Juhasová, Veronika ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zaobírá sexuálními a genderově motivovanými zločiny, jak jsou upraveny v Římském statutu a dalších pramenech práva Mezinárodního trestního soudu, a způsobem, jakým je tato úprava uvedena do praxe. Cílem této diplomové práce je zhodnocení přístupu Mezinárodního trestního soudu ke stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů prostřednictvím deskripce jeho právního rámce a následné analýzy přístupu jednotlivých orgánů k vyšetřování a stíhání těchto zločinů. Práce nejprve stručně představuje historický vývoj vnímání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a nastiňuje vývoj k nim se vztahující judikatury mezinárodních a smíšených trestních tribunálů a soudů. Následně podává přehled ukotvení sexuálních a genderově motivovaných zločinů v pramenech práva a vnitřních předpisech Mezinárodního trestního soudu, a to nejen z pohledu klasifikace těchto zločinů a definic jejich jednotlivých forem, ale věnuje se také pravidlům s nimi souvisejícím, která ovládají různé fáze vyšetřování a stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a která mají vliv na výběr personálu zúčastněného na řízení. Nakonec se zabývá minulou i současnou rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k...
|
|
|
Legal issues of space debris remediation
Lepesantová, Alice ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Právní problémy likvidace kosmického smetí Abstrakt Aktivity ve vesmíru se neustále vyvíjí a kosmický prostor se zaplňuje do té míry, že k zajištění udržitelného kosmického prostředí je zapotřebí likvidace kosmického smetí. Kosmické smlouvy však likvidaci kosmického smetí neupravují. Tato práce analyzuje právní otázky likvidace kosmického smetí jako jednu z nejnaléhavějších otázek současného kosmického práva. Autor si klade za cíl odpovědět na otázku, zda současné kosmické právo poskytuje dostatečný právní rámec pro likvidaci kosmického smetí, a to analýzou otázek vlastnictví, odpovědnosti, registrace a převodu vlastnictví. Vlastnictví kosmických objektů je podle Kosmické smlouvy nezrušitelné, což platí i pro kosmické smetí, což v některých případech komplikuje jeho likvidaci. Získání povolení vlastníka k likvidaci nebo servisu kosmického objektu není schůdným řešením, pokud je totožnost vlastníka neznámá. Diplomová práce diskutuje opuštění kosmického objektu jako možné řešení tohoto problému. Převod vlastnictví je rovněž komplikovaný, neboť odpovědnost za škodu nelze převést, stejně jako nelze převést jurisdikci a kontrolu, pokud je nabyvatelem stát, který kosmický objekt nevypustil. Problém představuje i samotná odpovědnost, neboť kosmické smlouvy nebyly vypracovány tak, aby vyhovovaly specifickým právním...
|
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Lipovský, Milan (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
|
Fostering Polar Cooperation: A Comparative Analysis of the Arctic and Antarctic Models
McGuire, Sarah ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
As sea ice melts and Arctic waterways become increasingly navigable, the importance of effective polar governance has never been higher, especially with heightened geopolitical tensions across the globe. Unlike its southern counterpart, the Arctic region is not governed by a single treaty, but rather a network of agreements and an international forum - the Arctic Council - designed to make recommendations and facilitate cooperation among the eight Arctic states. The objective of this study was to confirm if the Arctic Council and its governing instruments exhibit hard law or soft law characteristics and to consider the advantages and disadvantages of each. The subsequent objective was then to determine if there are lessons the Arctic can learn from the Antarctic, which is largely considered to be a successful example of hard law, and what barriers may be preventing the implementation of such improvements. Abbott and Snidal's Concept of Legalization was applied to determine the degree of legalization of treaties and agreements negotiated under the auspices of the Arctic Council and the products of its working groups by assessing their levels of obligation, precision, and delegation. This research found that the Arctic Council's contribution to Arctic governance does predominately exhibit soft law...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
|
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva
Tydlitát, Pavel ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. Magnitského zákonů, jako podtypu cílených mezinárodních sankcí, z hlediska mezinárodního práva. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je věnována počátkům Magnitského zákonů. Popsány jsou okolnosti věznění a smrti Sergeje Magnitského. Později je v kapitole popsán vznik prvních Magnitského zákonů vůbec, tedy amerických Magnitsky Act a Global Magnitsky Act, a rozšíření obdobných předpisů do dalších států světa. V kapitole druhé je uveden přehled a právní porovnání vybraných zákonů - Spojené státy americké, Kanada, Evropská unie a Česká republika. Zprvu jsou na základě analýzy literatury a jednotlivých předpisů stanoveny znaky společné všem Magnitského zákonům. Poté jsou zákony porovnávány z pěti různých hledisek. Těmi jsou sankční kritéria, jako definice postihovaného jednání; tvorba sankčního seznamu, jako oprávnění orgánů moci takové seznamy vytvářet; jednotlivé sankční nástroje; opravné prostředky v sankčním procesu nebo vynětí ze sankčního seznamu; přehled sankcionovaných osob. V kapitole třetí je diskutována povaha Magnitského zákonů z hlediska mezinárodního práva a jejich případné zařazení do již existujících kategorií svépomoci, donucovacích opatření, retorze, represálie a...
|
|
|
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti
Paluka, Adriana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálními problematickými otázkami, které do aplikace zásady rozlišování vnesla civilizace ozbrojených konfliktů. Jednou z takovýchto otázek je Ženevskými úmluvami a jejich Dodatkovými protokoly nastavený systém dichotomie kombatantů a civilistů. Odborná veřejnost se v současné době rozchází, co se týče možného zakotvení třetí kategorie tzv. nelegálních kombatantů. Tato diplomová práce zprostředkovává odlišné pohledy na tuto problematiku a právní postavení osob do této kategorie spadající a přináší debatu nad nutností opuštění zavedeného konzervativního přístupu dichotomie. Jedním z dalších zásadních problémů komplikujících v současné době aplikaci zásady rozlišování je otázka přímé účasti na nepřátelství civilisty, která s sebou přináší ztrátu jinak civilistům garantované ochrany proti cíleným útokům. Úprava této zásadní problematiky je však ze strany kodifikovaného MHP velmi skoupá. ICRC ve snaze usnadnit interpretaci těchto norem vydal "Směrnici k výkladu pojmu přímé účasti na nepřátelství", ta však byla v některých svých částech podrobena značné kritice odborné veřejnosti. Tato diplomová práce v teorii a na hypotetických příkladech analyzuje a porovnává ICRC navrhovaný přístup a zejména tzv....
|
host ::
RSS.