|
|
Populační modely životních cyklů rostlin a jejich modifikace v přítomnosti chorob a herbivorů
Kasner, Marek ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Patogeny a herbivoři jsou dvě významné skupiny organismů, které zpravidla negativně působí na fitness svých rostlinných hostitelů. Ačkoliv fungování těchto vztahů na úrovni jednotlivců je relativně podrobně prozkoumáno, nemohou být tato data jednoduše přeložena pro vysvětlení procesů, probíhajících na populační úrovni. Cenné poznatky poskytují různé typy populačních modelů, které je možno využít i pro modelování těchto interakcí. V této bakalářské práci jsou popsány mechanismy fungování patogenů rostlin (s důrazem na patosystémy s květní snětí Microbotryum violaceum) a herbivorů na individuální a poté na populační úrovni pro demonstraci rozmanitosti těchto systémů a zdůraznění nesouladu mezi jednotlivými hierarchickými stupni. Dále jsou představeny maticové a IPM modely jako užitečné nástroje pro získání dlouhodobé projekce populační dynamiky. Oba typy vycházejí z kompletního životního cyklu rostliny a dlouhodobého sběru dat, a pochopení populačního vlivu interakcí na ně. Dodnes je jejich využití hlavně v interakcích s patogeny nedoceněné a existuje pouze malé množství studií s jejich aplikací. Popsáno je zde jejich fungování, modifikace z hlediska specifických životních cyklů a konkrétní použití ve studiích zmiňovaných v obecné části. Nakonec jsou zmíněny i SIR modely a jejich využití v případě...
|
|
|
Fenologie mangrovů
Hradečný, Jakub ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Mangrovy jsou globálně významným ekosystémem s velkým ekologickým významem pro mnoho živých organismů včetně člověka. Mnoho organismů je vázáno na produkci listů, kterými se živí. Tyto organismy jsou tedy přímo ovlivněny fenologií mangrovů, která však vykazuje v rámci globálního rozšíření významné rozdíly. Zdá se, že nejvýznamněji fenologii mangrovů ovlivňuje roční oscilace teploty, která svým nárůstem či poklesem určuje začátek a konec jednotlivých fenologických fází. Fenologie mangrovů však zřejmě může být ovlivněna také jinými faktory prostředí, zejména srážkami a s nimi spjatou salinitou. V oblastech nad 20ř zeměpisné šířky se zpravidla fenologické fáze vyskytují v unimodálním režimu, a často mohou přesahovat do více let. Čím blíže k rovníku se rostliny nacházejí, tím spíše se u nich objeví alespoň mírný bimodální režim, s více lokálními maximy fenologické události v průběhu roku. V oblastech rovníku se režim rostlin mění na multimodální s minimálními rozdíly v průběhu roku. Tento ideální model však může být narušen lokálními klimatickými extrémy, které mohou pozměnit fenologii mangrovu na dané lokalitě.
|
|
|
Vliv prostředí na rozšíření a koexistenci různých patogenů na jednom druhu rostliny
Mráčková, Michaela ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Pro většinu rostlinných druhů je známo několik patogenů. Většina studií je však zaměřena na jednoduché patosystémy zahrnující jednu rostlinu a jeden patogen. V takových případech se práce zabývají například virulencí patogenu, rezistencí rostliny či vlivem prostředí na patosystém. Výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny se věnuje jen několik málo výzkumů. Většina z nich se zaměřuje na výskyt více patogenů na jednom jedinci hostitele a to především v zemědělské oblasti. O rozšíření více patogenů v populaci divokých rostlin je tak velice málo informací. Tato práce shrnuje obecné informace o interakci rostliny a patogenu, zaměřuje se na vliv prostředí a na závěr se věnuje málo prozkoumaným tématům výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny. Z dosavadních studií plyne, že vliv mají jak abiotické podmínky (světlo, teplota, vlhkost, apod.), tak biotické podmínky. Biotické jsou například interakce patogenu a jiného organismu, který je nezbytný pro jeho životní cyklus, tak role opylovačů či škůdců jako vektorů onemocnění. Při výskytu více patogenů na jednom jedinci rostliny dochází k různým interakcím mezi patogeny, většinou ke konkurenci, ale i ke spolupráci. Dochází zde i k ovlivnění rezistence rostliny vůči jednomu či druhému patogenu. Koinfekce může mít vliv i na virulenci jednotlivých...
|
|
| |
|
|
Ekologie patosystému květní sněti u druhu Dianthus carthusianorum
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Květní sněti (Microbotryum violaceum s.l.) jsou základním studijním systémem fytopatologie planě rostoucích rostlin a jsou často používány jako modelové příklady koevoluce patogenu a hostitele. Infekce způsobuje sterilizaci květů, které dále slouží pouze pro šíření patogenních spor na nové hostitele prostřednictvím opylovačů. Výzkum se doposud soustředil pouze na několik hostitelských druhů (především r. Silene). Není jisté, jak široce zobecnitelné jsou některé poznatky, proto se diplomová práce věnuje novému hostiteli, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). První část práce se soustředila na terénní mapování populací D. carthusianorum v malé oblasti ve Středním Povltaví. Ve zvoleném systému se vzácně vyskytovaly populace zcela zdravé, avšak častěji populace různou mírou nakažené. Míra nakažení (prevalence) pozitivně korelovala s velikostí a hustotou hostitelské populace. Naopak vliv abiotických faktorů prostředí a rozdílné konektivity populací na výskyt květní sněti byl velmi nevýrazný. Druhá část práce byla zaměřena na zhodnocení rezistence rostlin a výskytu opylovačů ve vybraných populacích. Rozdíly v rezistenci mezi populacemi (hodnocené na základě umělé infekce rostlin) nebyly statisticky průkazné. Jednotlivé populace se lišily v denzitě opylovačů, ovšem nepodařilo se prokázat...
|
|
|
Vliv metapopulační struktury a faktorů prostředí na populační biologii netýkavky Impatiens noli-tangere napadené padlím Podosphaera balsaminae
Chalupníková, Jana ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Studie provedené na přírodních patosystémech odhalily, že prostorová struktura metapopulace hraje důležitou roli ve vývoji a šíření choroby; experimentální fytopatologické studie navíc ukázaly významný vliv klimatických faktorů na přítomnost choroby a úroveň nakažení v populacích. Cílem této práce bylo prozkoumat přirozený patosystém z obou stran zároveň a zjistit, jaké lokální a prostorové ekologické faktory ovlivňují rozvoj patosystému. Práce se věnuje populační biologii patosystému Podospaera balsaminae - Impatiens noli-tangere, která zatím nebyla zkoumána. Ve studovaném území (mezi městem Sázava (okres Benešov) a obcí Vlkančice) se hostitel vyskytoval v 78 populacích (z nich 64 bylo nakažených) v roce 2013 a 82 populacích (z toho 61 nakažených) v roce 2014. Nejsilnějším efektem ovlivňujícím přítomnost a množství choroby v patosystému byla velikost populace hostitele. Ve větších populacích se choroba objevila častěji, vyvíjela se rychleji a bylo jí tam větší množství. Silný efekt také měly míra rozšíření patogenu na území (konektivita patogenu) a míra propojenosti populace hostitele (konektivita hostitele). Prezence patogenu byla větší v populacích, v jejichž okolí se vyskytovaly další populace hostitele a v populacích, které byly obklopené nakaženými populacemi. Faktory prostředí (Ellenbergovy...
|
|
|
Vztah délky trvání klonálního spojení rostlin a parametrů prostředí
Martincová, Nina ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá vlivem podmínek prostředí na délku přetrvávání klonálního spojení mezi rametou a mateřskou rostlinou. Nejprve se věnuje teoretickým modelům, popisujícím interakci rostlin s odlišnými strategiemi přetrvávání klonálního spojení v modelovém habitatu; následně pak rozebírá podrobněji konkrétní podmínky prostředí - heterogenitu, úživnost, množství disturbancí a kompetice, jejich vliv na přetrvávání spojení a na strategii klonálního rozmnožování rostlin obecně. V poslední části rovněž poukazuje na některé další jevy, jež by mohly délku přetrvávání ovlivnit.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemické cévní mozkové příhody
Koubek, Tomáš ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ischemickou cévní mozkovou příhodou. Práce se skládá ze dvou částí. V obecné části je popsána anatomie a fyziologie cévního zásobení mozku, rizikové faktory pro vznik CMP. Následné kapitoly se věnují přímo ischemické cévní mozkové příhodě, její patogenezi, patofyziologii, klasifikaci, klinickým příznakům, diagnostice a léčbě. K ucelení přehledu o CMP je stručně zpracována i hemoragická CMP a subarachnoidální krvácení. Závěr této části je zaměřen na neurorehabilitaci a fyzioterapii. Ve speciální části je zpracována kazuistika fyzioterapeutické péče pacienta s diagnózou ischemické cévní mozkové příhody. Obsahuje komplexní kineziologické vyšetření, průběh terapie a závěrečné zhodnocení. Tato část byla zpracována v době od 6.1. do 31.1. v rámci praxe v Oblastní nemocnici Kladno.
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Invaze fytofágního hmyzu ve střední Evropě
Rejmanová, Aneta ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se invazemi fytofágního hmyzu ve střední Evropě (hlavně v České republice). Shrnula jsem zde poznatky z českých i zahraničních studií zabývajících se touto problematikou. Biologické invaze jsou v dnešní době významným fenoménem. Na území České republiky se vyskytuje okolo 400 druhů nepůvodního hmyzu, z toho asi polovinu tvoří hmyz fytofágní. Ve své práci jsem se zabývala terminologií, která se váže k tomuto tématu, některými obecnějšími zákonitostmi ve vztahu rostlin a hmyzu, primárními areály nepůvodního hmyzu, způsobem jejich přenosu a jejich významem. Vybrala jsem také několik známých zástupců pro lepší ilustraci a snažila jsem se zjistit, které rostliny napadá nepůvodní hmyz nejvíce. Klíčová slova: nepůvodní hmyz, fytofágní, rostlina, invazivní
|
host ::
RSS.