|
|
Architektura a umění
Zádrapová, Lucie ; Pavlun, Martin (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
V bakalářské práci jsem se zabývala návrhem nové městské galerie v Litomyšli. Součástí práce byla i počáteční analýza města a vybrání vhodné parcely. V případě mého návrhu se parcela nachází na křižovatkách ulic Havlíčkova, Zahájská a A.Tomíčka při severním okraji městského jádra. Mým cílem bylo navrhnout nové sídlo městské galerie, které podpoří neformální a městskou atmosféru. Galerie tak slouží nejen jako významná kulturní instituce ale i jako místo setkávání a místo kde se prolíná uzavřený galerijní svět s každodenním životem. Toho je docíleno kombinací galerie s malým bytovým domem a záměrného prolnutí různých galerijních a negalerijních provozů.
|
|
|
Vývoj pohraničních sídel a jejich obyvatel na území Českého lesa
Angelovová, Kamila ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Předkládaná studie zjišťuje vývoj sídel a jejich původních obyvatel v oblasti Českého lesa na západě České Republiky. Tato lokalita byla během komunistické éry nedostupná, protože patřila do přísně střežené oblasti na hranici s Německou spolkovou republikou. Mnoho vesnic, původně osídlených Němci, bylo zničeno. V průběhu času se staly ruinami. První část této práce je případovou studií osady Lísková, která je situovaná 20 kilometrů od Domažlic. Druhá část textu popisuje velmi podobnou vesnici, která ale na rozdíl od Lískové nebyla v roce 1956 zcela zničena. Tato obec přežila až do současnosti. Cílem této práce je na uvedených případech zjistit, jaké skutečnosti vedly k procesu zániku obce a z jakých důvodů jiná sídla mohla nařízené demolice v pohraničí přežít. Klíčová slova: lokalita pohraniční, lidská sídla, odsun, zaniklé obce, hranice, fluktuace obyvatel, sociální konstrukce reality, zakořenění, národnosti.
|
|
|
Inovace množení dřevin bylinnými řízky v provozních podmínkách
Veselá, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na inovaci množení dřevin pomocí bylinných řízků v Lesních školkách pod Babím lomem. Jednotlivé faktory byly zkoumány na vybraných druzích Cornus stolonifera, Deutzia scabra ´Plena´a Spiraea bumalda ´Goldflame´. Bylinné řízky byly odebírány ve dvou termínech v období červen-srpen 2018. U obou termínů byly založeny 4 různé varianty, při použití odlišných sadbovačů a substrátů. Ve výsledcích se hodnotilo zakořenění řízků a počet jejich kořenů. Celkově byl na zakořenění úspěšnější 1. pokus. Při různých variantách bylo nejlepších hodnot dosaženo při využití kontrolní varianty, kde byl využit substrát bez příměsi perlitu. Naopak nejnižších výsledků bylo dosaženo u variant se substrátem a s příměsí perlitu. Z výsledků vyplývá, že je nutné vyřešit některé podmínky na množárně, jako je např. nedostateční závlaha.
|
|
|
Architektura a umění
Zádrapová, Lucie ; Pavlun, Martin (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
V bakalářské práci jsem se zabývala návrhem nové městské galerie v Litomyšli. Součástí práce byla i počáteční analýza města a vybrání vhodné parcely. V případě mého návrhu se parcela nachází na křižovatkách ulic Havlíčkova, Zahájská a A.Tomíčka při severním okraji městského jádra. Mým cílem bylo navrhnout nové sídlo městské galerie, které podpoří neformální a městskou atmosféru. Galerie tak slouží nejen jako významná kulturní instituce ale i jako místo setkávání a místo kde se prolíná uzavřený galerijní svět s každodenním životem. Toho je docíleno kombinací galerie s malým bytovým domem a záměrného prolnutí různých galerijních a negalerijních provozů.
|
|
|
Vývoj pohraničních sídel a jejich obyvatel na území Českého lesa
Angelovová, Kamila ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Předkládaná studie zjišťuje vývoj sídel a jejich původních obyvatel v oblasti Českého lesa na západě České Republiky. Tato lokalita byla během komunistické éry nedostupná, protože patřila do přísně střežené oblasti na hranici s Německou spolkovou republikou. Mnoho vesnic, původně osídlených Němci, bylo zničeno. V průběhu času se staly ruinami. První část této práce je případovou studií osady Lísková, která je situovaná 20 kilometrů od Domažlic. Druhá část textu popisuje velmi podobnou vesnici, která ale na rozdíl od Lískové nebyla v roce 1956 zcela zničena. Tato obec přežila až do současnosti. Cílem této práce je na uvedených případech zjistit, jaké skutečnosti vedly k procesu zániku obce a z jakých důvodů jiná sídla mohla nařízené demolice v pohraničí přežít. Klíčová slova: lokalita pohraniční, lidská sídla, odsun, zaniklé obce, hranice, fluktuace obyvatel, sociální konstrukce reality, zakořenění, národnosti.
|
|
|
Ověření stimulátorů růstu při množení azalek, Rhododendron L.
Čarnogurská, Pavla
7. Pokus sledoval stimulátory růstu při množení japonských azalek. Matečné rostliny japonských azalek odrůd 'Oslava' a 'Diamant Alba' byly založeny na třech stanovištích: venku na volné ploše, dále v pařeništi, kde byly přes léto přikryty stínovkami, a ve skleníku. Odrůda 'Oslava' byla vysázena v počtu 55 ks rostlin, odrůda 'Diamant Alba' v počtu 19 ks ve skleníku a 35 ks jak v pařeništi tak i na venkovní ploše. Během zimy některé rostliny zmrzly. Proto došlo k rozšíření pokusu v druhém vegetačním období o odrůdu 'Rubinstern'. V pokusu se potvrdilo, že nejlépe zakořeňuje odrůda 'Oslava'. Odrůdu 'Diamant Alba' se nepodařilo dostatečně namnožit. Důvodem je nižší mrazuvzdornost. Nejhůře kořenila odrůda 'Rubinstern'. V prvním vegetačním období matečné rostliny z venkovní plochy slaběji rostly a proto nebyly získány řízky. Použit byl stimulátor AS -- 1 a v roce 2006 byl pokus rozšířen ještě o další ošetření s IBA a nestimulovanou kontrolou. Zakořeňování řízků po ošetření IBA, AS -- 1 a nestimulovanou kontrolou dosáhlo poměrně stejných hodnot. Nenašel se žádný významný rozdíl mezi prvním a druhým opakováním v roce 2006. Po nahrnkování se nejlépe uchytily řízky, které měly po zakořenění více než 5 kořínků. Dosažená výtěžnost množení u odrůdy 'Oslava' potvrzuje reálnou možnost uplatnění stimulátorů při zakořenění řízků v praxi zemědělského podniku Jeseník.
|
|
|
Množení okrasných dřevin dřevitými řízky s využitím černé fólie
Mejtská, Jana
ABSTRAKT Cílem práce bylo ověření vlivu termínu množení dřevitými řízky na efektivitu množení u čtyř druhů dřevin. V pokusech byl sledován vliv stimulátoru a černé folie na počet zakořeněných řízků a na délku adventivních kořenů. Pokus byl založen na experimentálních plochách Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty v Lednici. Podzimní termín pokusu byl založen 11.11.2009 a jarní termín byl založen 15.3.2010. V prvním i druhém termínu pokusu se řízkovaly tyto dřeviny: Cornus alba, Deutzia gracilis Nikko, Deutzia scabra Plena a Ligustrum ovalifolium. V každé variantě byla tři opakování po padesáti kusech řízků, celkem tedy 150x8=1.200 řízků z jednoho druhu rostlin. 600 řízků se sázelo na podzim a 600 řízků se sázelo na jaře. Polovina řízků byla pěstována na folii, polovina bez folie. V každé polovině byl testován vliv stimulátoru -- řízky byly 12 hodin stimulovány roztokem IBA. Efektivita množení byla vyhodnocena na základě počtu zakořeněných řízků a na délce adventivních kořenů. Výsledky ukázaly, že zakořeňování bylo mnohem efektivnější v jarním termínu, použití folie a stimulátoru nemělo na efektivitu zakořeňování významný vliv. Na základě získaných výsledků doporučuji jarní množení dřevin, které umožňuje důkladné zakořenění dřevin během vegetačního období. Nejlépe zakořeňovaly řízky z dřevin Deutzia scabra a Ligustrum ovalifolium. Doporučila bych množit tyto druhy dřevitými řízky. Řízky z dřevin Deutzia gracilis a Cornus alba nedostatečně zakořeňovaly, bez ohledu na termín množení a použití stimulátoru a folie. Pro tyto druhy bych doporučovala jiný způsob množení.
|
|
|
Použití přípravku Rhizopon při množení dřevin
Mikisková, Alexandra
V této diplomové práci byl studován vliv stimulačního přípravku Rhizopon na zakořeňování řízků vybraných jehličnatých a stálezelených dřevin. Pro tento pokus bylo využito konifer jako Chamaecyparis pisifera 'Filifera Aurea Nana', Juniperus squamata 'Blue Star', Picea abies 'Nidiformis', Picea glauca 'Conica', Taxus baccata 'Repandens', Taxus x media 'Hicksii', Thuja occidentalis 'Teddy'. Ze stálezelených se jednalo o Buxus sempervirens 'Globosa' a Buxus sempervirens 'Winter Beauty'. Pro stimulaci řízků bylo využito dvacet variant přípravku Rhizopon v různých koncentracích a s různou účinnou látkou. Pokusem bylo zjištěno, že z jehličnatých druhů nejlépe zakořeňovaly Chamaecyparis pisifera 'Filifera Aurea Nana' a Taxus x media 'Hicksii', tyto druhy dosahovaly zakořenění až 90 %. Ze stálezelených nejlépe zakořeňoval Buxus sempervirens 'Globosa', který dosahoval procenta zakořenění až 100 %. Tyto výsledky však nelze považovat za konečné a je třeba pokus opakovat po několik sezon.
|
host ::
RSS.