|
|
Simulace elektroporačního děje při terapii okluze stentu
Hemzal, Martin ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektroporace a jejím využitím při léčbě okluze samoexpandibilního kovového stentu. V práci jsou popsány základy teorie elektroporace a současně využívané léčebné postupy při řešení okluze stentu. Další část je věnována současnému stavu na poli matematických simulací elektroporace. Jádrem práce jsou simulace účinků elektroporace na tkáň při zprůchodňování metalických stentů.
|
|
|
Přínos techniky k léčbě cévních onemocnění
Laštůvka, Jan ; Návrat, Tomáš (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení se základy anatomie a patologie cévní soustavy a vytvoření přehledu technických prostředků k vyšetřování a léčbě cévních onemocnění. Na dvou typech cévních implantátů je ilustrován postup výpočtu při jejich navrhování. V prvním případě se jedná o posouzení vlivu bifurkační cévní protézy na proudění krve a chování navazující cévní stěny, ve druhém případě jde o návrh výpočtu konstrukce biflexního stentu. Oba výpočty jsou vedeny s ohledem na studium mechaniky.
|
|
|
Simulation Of Electroporation Process In Stent Oclussion Therapy
Hemzal, Martin
The main focus of this work is to compare the simulations of electroporation in the biliarytract with and without the stent. The aim of this paper is to determine the ablated areas using differentcombinations of electrodes and different amplitudes of applied voltage. The resuluts of thesimulations shows distribution of intnesity of electric field and joule heating. Presented simulationsare done using finite element method (FEM) software COMSOL MULTYPHISIC 5.4.
|
|
|
Simulace elektroporačního děje při terapii okluze stentu
Hemzal, Martin ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektroporace a jejím využitím při léčbě okluze samoexpandibilního kovového stentu. V práci jsou popsány základy teorie elektroporace a současně využívané léčebné postupy při řešení okluze stentu. Další část je věnována současnému stavu na poli matematických simulací elektroporace. Jádrem práce jsou simulace účinků elektroporace na tkáň při zprůchodňování metalických stentů.
|
|
|
Průchodnost dialyzačních zkratů u pacientů podstupujících vaskulární intervenční výkony.
Kaván, Jan ; Lambert, Lukáš (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Beran, Jan (oponent)
Souhrn Účel. Prvním cílem práce bylo porovnat primární a sekundární průchodnost, počet nutných reintervencí perkutánní transluminální angioplastikou (PTA) a ekonomickou výhodnost mezi PTA, implantací stentu a implantací stentgraftu v léčbě selhávajících protetických dialyzačních zkratů. Druhým cílem bylo porovnat měření reziduálního průměru v místě stenózy dialyzačního zkratu pomocí sonografie a digitální subtrakční angiografie (DSA). Metodika. Do studie jsme randomizovali celkem 60 pacientů - po 20 pacientech k léčbě PTA, k implantaci stentu a stentgraftu. Kontrolní DSA byla provedena 3, 6 a 12 měsíců od vstupní intervence. Reziduální průměr stenóz dialyzačního zkratu jsme změřili u 20 pacientů s významnou stenózou pomocí ultrasonografie a na angiogramu z DSA. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 22,4 (IQR=5,7) měsíce, během ní bylo nutné provést 3,1 ± 1,7 reintervencí u pacientů s PTA, 2,5 ± 1,7 u pacientů po implantaci stentu a 1,7 ± 2,1 u pacientů se stentgraftem (P=0,031). Primární průchodnost byla 0 %, 18 %, resp. 65 % za 12 měsíců a 0 %, 18 %, resp. 37 % za 24 měsíců (P<0,0001). Finanční náklady byly 7900,- € ± 3300,- €, 8500,- € ± 4500,- €, resp. 7500,- € ± 6200,- € (P=0,45). Průměrný reziduální průměr měřený pomocí ultrasonografie a DSA byl 1,69 ± 0,05 mm a 1,65 ± 0,59 mm (P=0,93). Závěr. Léčba...
|
|
|
Přínos techniky k léčbě cévních onemocnění
Laštůvka, Jan ; Návrat, Tomáš (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení se základy anatomie a patologie cévní soustavy a vytvoření přehledu technických prostředků k vyšetřování a léčbě cévních onemocnění. Na dvou typech cévních implantátů je ilustrován postup výpočtu při jejich navrhování. V prvním případě se jedná o posouzení vlivu bifurkační cévní protézy na proudění krve a chování navazující cévní stěny, ve druhém případě jde o návrh výpočtu konstrukce biflexního stentu. Oba výpočty jsou vedeny s ohledem na studium mechaniky.
|
|
|
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu.
CERKUNÍKOVÁ, Anna
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu je moderní miniinvazivní metoda. Mnoho medicínských oborů dosáhlo v druhé polovině 20. století významného rozvoje. V řadě případů se tak stalo díky novým objevům v patogeneze nemocí, novým přístupům v terapii, ale hlavně díky novým technickým možnostem. Práce pojednává o léčbě stenozujících nádorů v zažívacím traktu, které v minulosti patřily mezi časté indikace k operačnímu výkonu, bez ohledu na možnou radikalitu. Intervenční radiologie je dynamický a rychle se rozvíjející obor. S rozvojem nových materiálů a postupů se rozšiřují možnosti miniinvazivní léčby onemocnění v zažívacím traktu. Místo operace je v řadě případů indikováno k zavedení stentu. Tato metoda má proti operaci řadu výhod jako je např. menší invazivita bez nutnosti celkové anestezie a zejména krátká rekonvalescence. Indikace, které vedou k zavedení stentů do stenóz v GIT, můžeme rozdělit podle několika hledisek, jako je např. lokalizace stenózy, etiologie stenózy, vrozené či získané stenózy a v neposlední řadě benigní a maligní stenózy, které jsou hlavním tématem této práce. Cílem mé práce je zhodnocení úspěšnosti a efektivity zavádění stentů do stenóz v zažívacím traktu. Výkony jsou rozděleny podle lokalizace stenózy v určitém časovém období. Výsledné údaje jsou porovnány s jinými pracovišti v ČR. U každého výkonu je vyhodnocena etiologie, lokalizace stenózy, věk, pohlaví pacienta, druh výkonu, jeho úspěšnost, komplikace časné a pozdní (do 30 ? ti dnů od výkonu). Vzhledem k tomu, že se povětšinou jednalo o pacienty s neoperabilními zhoubnými novotvary, nebyla hodnocena mortalita. V práci byla potvrzena jediná hypotéza, kterou jsem zvolila, že zavedení stentu pro stenózu v GIT je rychlá, efektivní metoda, která má malý počet komplikací. V praxi získaná data chce naše oddělení využít k porovnání úspěšnosti, počtu komplikací s dalšími pracovišti a podle výsledků bude konfrontována metodika výkonu.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem
PEŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o tom,jakou úlohu plní sestra v péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem Výzkumný soubor tvoří deset pacientů se stenózou trachey a velkých dýchacích cest. Stenóza je způsobena mnoha příčinami, ale všichni pacienti mají podobnou symptomatiku. Základní problém těchto pacientů zůstává stejný, přicházejí pro dušnost, pro kterou jsou omezování ve vykonávání běžných denních činností. Za výzkumnou otázku jsme si položili, zda má ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem vliv na zlepšení dušnosti a je-li pro pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem důležitá edukace sestrou. Cíl byl splněn a na výzkumné otázky odpovězeno. Na základě výsledku byly stanoveny tři hypotézy. H1: Zavedení endobronchiálního stentu má vliv na zlepšení dušnosti pacienta. H2: Ošetřovatelská péče u pacienta zavedeným endobronchiálním stentem má vliv na zlepšení sebepéče v denních aktivitách pacienta. H3: Nejdůležitějším tématem edukace u pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem je inhalace. Ošetřovatelská péče sestry je nepostradatelná, jelikož po celou dobu potíží jí pacient potřebuje. Vliv ošetřovatelské péče pacientovi zlepšuje dyskomfort způsobený dušností. Péče sestry poskytuje pacientům oporu fyzickou, ale i psychickou. Pacienti přijímaní pro dušnost jsou unavení, vyčerpaní a zcela závislí na kyslíku. Omezený pohyb a neustálá potřeba kyslíku jim nedovoluje vykonávat běžné denní činnosti. Sami nezvládají vykonávat hygienické potřeby, jsou omezování při pohybu, při stravování, stejně ale i při oblékání a vyprazdňování. Sestra během poskytování ošetřovatelské péče individuálně, a dle možností pacientů volí takové techniky, aby dosáhla uspokojování všech bio-psycho-sociálních potřeb. Poskytuje též psychickou podporu, která je důležitá pro dosažení cíle, tedy odstranění dušnosti pacientů. Ne všichni pacienti dušnost zvládají dobře, jsou pacienti, kteří psychickou podporu od sestry potřebují. V této bakalářské práci také popisujeme význam edukace ze strany sestry. Úkolem sestry je provádět edukaci tak, aby pacienti pochopili, že je každodenní hygiena dýchacích cest, právě pro jim zavedený endobronchiální stent, velmi důležitá a plní svou roli. Nedostatečná edukace sestrou a tudíž špatná hygiena dýchacích cest způsobuje komplikace, pro které musí pacient vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit hospitalizaci. Tato bakalářská práce také poslouží v praxi k seznámení široké veřejnosti na laické i profesionální úrovni s novou možností léčby dušnosti pacientů se stenózou ve velkých dýchacích cestách.
|
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba okluzívního onemocnění pánevních a stehenních tepen
PĚČKOVÁ, Kristýna
Okluzívní onemocnění v oblasti pánevních a stehenních tepen může pro pacienta znamenat velmi závažnou zdravotní komplikaci. Proto je důležité znát veškerá rizika, která by těmto onemocněním mohla předcházet, znát i onemocnění samotná a v neposlední řadě je velmi důležitou kapitolou i diagnostika a v poslední fázi i samotná léčba. Proto jsem si toto téma vybrala, za účelem poskytnout případnému čtenáři veškeré výše uvedené informace o této problematice. K diagnostice okluzívního onemocnění jsou používány zobrazovací metody. K prostorovému zobrazení byly vyvinuty metody ultrasonografie ( UZ ), spirální CT angiografie ( CTA ), angiografie magnetickou rezonancí ( MRA ) a modifikace klasické angiografie {--} digitální subtrakční angiografie ( DSA ). UZ patří mezi základní vyšetřovací metodu svou neinvazivností. Spirální CTA je metoda, která je založena na dvou a třírozměrném zobrazení za použití speciálních programů. Zobrazení magnetickou rezonancí je neinvazivní vyšetřovací metoda a je odvozena od klasické nukleární MR. MRA je jednou z možných vyšetřovacích technik, které podává komplexní informace o vztahu okolních tkání k cévám a hemodynamice krevního toku. DSA umožňuje sledování průtoku cévami a pomocí digitalizace obrazu i jeho grafické zpracování a záznam rozměrů. Léčba okluzivního onemocnění oblasti pánevních a stehenních tepen zahrnuje perkutánní transluminální angioplastika ( PTA ) a implantace stentů.
|
host ::
RSS.