|
|
Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře" měla za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. V návaznosti na stanovený cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Teoretická část práce se zprvu zaměřuje na globalizaci a migraci. Zabývá se některými důvody migrace, popisuje situaci v České republice a poskytuje informace o vývoji počtu cizinců, kteří zde žijí. Vysvětluje základní pojmy z oblasti transkulturního ošetřovatelství. Popisuje hlavní modely, které se zabývají kulturrními kompetencemi, kulturně ohleduplnou a uzpůsobenou péči a teorií transkulturního ošetřovatelství. Jedna z kapitol se zaměřuje na transkulturní rysy minorit a náboženství, které se v České republice vyskytují nejvíce. Dále popisuje sestru v ordinaci praktického lékaře, popisuje a vysvětluje její kulturní kompetence. A v neposlední řadě se zabývá jejími komunikačními dovednostmi v ordinaci PL. Základem pro dosažení stanoveného cíle byla kvalitativní výzkumná metoda v zařízeních primární péče, která byla součástí výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Obsahoval dvacet otázek, které byly doplněny vhodnými podotázkami. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a mají zkušenost s péčí o pacienty odlišných minorit. Po předchozím informování dotazovaných a s jejich souhlasem, byly rozhovory zaznamenávány formou zvukového záznamu. Pouze u jedné informantky byly získané informace zaznamenávány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly následně přepsány do písemné formy a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Všechny informantky byly ujištěné o naprosté anonymitě. Výsledky výzkumného souboru jsou prezentovány v podobě 4 kategorií, které jsou následně rozděleny na další podkategorie. Ty jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie se snaží odpovídat na výzkumné otázky této diplomové práce. Práce nám poskytuje komplexní pohled na kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře. Z výsledků vyplývá jaké kulturní kompetence sestry zastávají, zda si tyto kompetence vůbec uvědomují, do jaké míry mají znalosti o specifikách jednotlivých kultur, zvláště těch, se kterými se setkávají a v neposlední řadě jak dokážou s pacienty odlišné kultury komunikovat a s jakými komunikačními bariérami mají zkušenost. Výsledky výzkumu mohou posloužit k využití při výuce nelékařských zdravotnických pracovníků a studentů na ZSF JU v Českých Budějovicích. Vzdělávací část může vést k vytvoření principů a směrnic kulturně kompetentní ošetřovatelské péče. Přípravu sester na poskytování ošetřovatelské péče pro pacienty z odlišné kultury anebo podobné kultury v ambulantní péči na území České republiky mohou zefektivnit nové principy z výzkumu.
|
|
|
Muslimský pacient v českém zdravotnictví
FRAŇKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá muslimským pacientem v českém zdravotnictví. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část zaměřujeme na vymezení základních pojmů týkajících se transkulturalismu, islámu a ošetřování muslimského pacienta s využitím modelu Gigerové a Davidhizarové. Cílem empirické části bylo zjistit zkušenosti muslimských pacientů v rámci českého zdravotnictví. Na základě tohoto cíle byly stanoveny výzkumné otázky. VO 1: Jaká specifika ošetřovatelské péče jsou o muslimského pacienta z pohledu sester? VO 2: Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými se muslimští pacienti setkávají v českém zdravotnictví? VO 3: Jaké problémy vnímají sestry při péči o muslimského pacienta? VO 4: Jaký názor mají muslimští pacienti na české zdravotnictví? Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili muslimští pacienti, kteří mají zkušenosti s poskytováním péče v českém zdravotnictví a sestry, které se v průběhu své praxe setkaly s péčí o muslimského pacienta. Z výsledků lze soudit, že dle názoru sester mezi základní specifika ošetřovatelské péče patří pravidla stravování a modlitba. Další šetření prokázalo, že v průběhu poskytovaní péče je muslimským pacientům umožněno dodržovaní většiny zvyků, které se tykají jejich náboženství. Dle názoru muslimů je české zdravotnictví na velmi vysoké úrovni. Stejný názor mají také na práci zdravotnického personálu. Jako největší problém při poskytování ošetřovatelské péče muslimským pacientům se ukázala komunikace. Tento problém uváděly sestry i někteří pacienti. Ze strany personálu docházelo k jazykové bariéře, protože neznali jazyk nebo neměli možnost využít tlumočníka nebo jazykové karty. Výsledky bakalářské práce pomohou ukázat na největší problémy se kterými se setkávají muslimští pacienti v českém zdravotnictví a také samotné sestry, které poskytují ošetřovatelskou péči muslimským pacientům.
|
|
|
Edukace rodičů dítěte s epilepsií
MIKEŠOVÁ, Barbora
Epilepsie je chronický neurologický stav charakteristický závažným onemocněním mozku, který způsobuje nevyprovokované, opakující se záchvaty. Záchvat je charakterizován jako náhlý příval abnormální elektrické aktivity v mozku jedince. Epilepsie bývá způsobena různými faktory, mezi které se řadí například genetické faktory, porodní komplikace, trauma hlavy, operace, prožívaný stres, infekce či další jiná onemocnění. Projevit se může ve kterémkoliv věku. Projevy záchvatů mohou být různorodé svým typem, průběhem, příčinou i léčbou. Vhodně nastavená léčba a adekvátně edukovaní rodiče o problematice epilepsie a režimových opatřeních jsou podstatou pro optimální zapojení dítěte do běžného kolektivu bez výrazných omezení. Cílem této práce bylo zjistit, v jaké míře se zdravotnický personál věnuje edukaci rodičů a dítěte s diagnózou epilepsie, a zároveň zjistit, jaká je informovanost rodičů o vhodných léčebných a režimových opatřeních související s touto diagnózou. Pro uskutečnění výzkumu jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření, kdy jsme použili techniku polostrukturovaného rozhovoru, konkrétně metodu dotazování. Vrámci kvalitnějšího zpracování výsledků byly rozhovory nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány a analyzovány. Výsledky jsme podrobili analýze pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 5 oblastí: Obsah edukace ze strany zdravotnického personálu, Realizace edukace ze strany zdravotnického personálu, Informovanost rodičů ohledně režimových opatření v oblasti epilepsie, Zdroje získávání informací o režimových opatřeních ze strany rodičů dítěte s epilepsií a Edukační činnost z pohledu dětských sester ohledně režimových opatření. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotnický personál se dostatečně věnuje edukaci rodičů a jejich dětí s epilepsií v oblasti diagnostické, léčebné, režimové a první pomoci. Zajímavým zjištěním však bylo, že edukaci poskytuje hlavně lékař, a to i o režimových opatřeních, přičemž sestra v této oblasti poskytuje pouze edukaci doplňkovou. Z výsledků také vyplynulo, že se zdravotnický personál snaží volit vhodné edukační prostředí a časové intervaly dle potřeb dětských pacientů a jejich rodin. Rodiče mají také všeobecné informace o problematice epilepsie a režimových opatřeních. Ukázalo se, že rodiče mají i dostatek vědomostí ohledně medikamentózní první pomoci a způsobu podání daných léčiv, avšak jsme narazili na neznalost časové hranice podání této medikace. Neznalost rodičů jsme také objevili v obecných zásadách první pomoci. Z výzkumu také vyplynulo, že informace o běžných věcech v oblasti režimových opatřeních rodiče nejčastěji vyhledávají mimo nemocniční prostředí, a to ve svém okolí a internetu. Na základě výsledků jsme se rozhodli vytvořit edukační plán, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační plán se týká edukace o režimových opatřeních a první pomoci.
|
|
|
Utváření identity u dvojčat
Mudrová, Alena ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním identity u jednovaječných a dvojvaječných dvojčat ve věkovém rozmezí od osmnácti do dvaceti pěti let. V teoretické části se text zabývá definováním pojmu identita a jejího postupného vývoje. Dále se text zabývá základním rozdělením dvojčat, jejich biologickým vznikem, výchovnými přístupy a historickým postavením ve společnosti. V praktické části práce zachycuje poznatky z kvalitativního výzkumu, který byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty, kteří jsou jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Otázky výzkumu jsou zaměřeny na oblasti, které ovlivňují tvorbu identity jako je rodina, výchova, vzájemný vztah dvojčat, dále na popis života dvojčete v praktickém životě. Mým cílem bylo popsat společné rysy identity jednovaječných a dvojvaječných dvojčat.
|
|
|
Retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu
ŠTEFLOVÁ, Karolína
Předložená diplomová práce se nazývá Retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu. Cílem práce je zmapovat na základě teoretických podkladů retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu. Jedná se o teoretickou práci. V diplomové práci je shrnut vývoj klinického a laboratorního novorozeneckého screeningu. Dále jsou zde zmíněné činnosti sestry, které vykonává v souvislosti s novorozeneckým screeningem. Součástí práce je i charakteristika jednotlivých onemocnění, které se díky screeningu novorozenců dají včas odhalit a podchytit. Záměrem diplomové práce je rozšířit znalosti o této problematice nejen u studentů, ale také u zdravotnického personálu a to především u dětské sestry, která nejen provádí odběr krve na novorozenecký screening, ale která je také osobou, na kterou se nejčastěji rodiče odkazují ohledně dalších informací, týkající se novorozeneckého screeningu. Je tedy podstatné, aby problematiku novorozeneckého screeningu znala každá dětská sestra. Práce může také významně posloužit rodičům, kteří se díky ní více informují o problematice novorozeneckého screeningu, který se provádí u jejich dítěte po narození na základě jejich souhlasu. Diplomová práce vznikla po řádném prostudování materiálů, které byly shrnuty po rozumném uvážení do jednoho celku. Po celou dobu psaní diplomové práce, jsme využívali vědecké metody analýzy, syntézy a explantace. K vytvoření této práce jsme využili mnoho zdrojů. Čerpali jsme z internetové databáze PubMed, kde byla nalezena řada publikací v anglickém jazyce, které byly pro naše téma velice přínosné. Další zdroje byly získány díky rešerši, o kterou jsme si zažádali v Národní lékařské knihovně v Praze, která nám na naši žádost dále poskytla plné texty článků, které jsme využili. Použity byly také knižní publikace, a to nejen v jazyce českém, ale také anglickém. Tato diplomová práce může posloužit každé dětské sestře, která si díky ní rozšíří znalosti o problematice novorozeneckého screeningu. Tato diplomová práce může být také využita jako studijní materiál.
|
|
|
Utváření identity u dvojčat
Mudrová, Alena ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním identity u jednovaječných a dvojvaječných dvojčat ve věkovém rozmezí od osmnácti do dvaceti pěti let. V teoretické části se text zabývá definováním pojmu identita a jejího postupného vývoje. Dále se text zabývá základním rozdělením dvojčat, jejich biologickým vznikem, výchovnými přístupy a historickým postavením ve společnosti. V praktické části práce zachycuje poznatky z kvalitativního výzkumu, který byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty, kteří jsou jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata. Otázky výzkumu jsou zaměřeny na oblasti, které ovlivňují tvorbu identity jako je rodina, výchova, vzájemný vztah dvojčat, dále na popis života dvojčete v praktickém životě. Mým cílem bylo popsat společné rysy identity jednovaječných a dvojvaječných dvojčat.
|
|
|
Management kvality ošetřovatelské péče
Hrdá, Šárka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jaký je podíl všeobecných sester na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče ve zdravotnickém zařízení IKEM. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část pojednává o kvalitě zdravotní péče a způsobech jejího řízení. Samostatná část je věnována systémovým modelům kvality a kvalitě ošetřovatelské péče. Empirická část mapuje názory sester na kontinuální zvyšování kvality. Metodou použitou k realizaci průzkumu byly dotazníky vlastní konstrukce. Zkoumaný vzorek tvořilo 84 všeobecných sester nemocnice IKEM. Z průzkumného šetření vyplynulo, že všeobecné sestry jsou účastníky v procesu kontinuálního zvyšování kvality, dobře si uvědomují význam a přínos standardizace ošetřovatelské péče. Mají zpětnou vazbu o kvalitě poskytované péče, což jim umožňuje další zlepšení. Všeobecné sestry v nemocnici IKEM se zajímají o problematiku kontinuálního zvyšování kvality. Pro budoucnost je důležité zapojení co možná největšího počtu všeobecných sester do procesu kontinuálního zvyšování kvality. Jen tak můžeme dosáhnout zkvalitnění ošetřovatelské péče. Klíčová slova: management, kvalita, ošetřovatelská péče, standard, indikátor kvality, audit, sestra.
|
|
|
Sestra v péči o dítě s vrozenou dysplazií kyčelního kloubu.
JENÍKOVÁ, Aneta
Předkládaná diplomová práce nese název: Sestra v péči o dítě s vrozenou dysplazií kyčelního kloubu. Cílem práce je na základě teoretických podkladů zmapovat péči o dítě s vrozenou dysplazií kyčelního kloubu, včetně historického pohledu, a roli sestry v této problematice. V práci je představené onemocnění od samotného vzniku v těle matky, po její vývoj, diagnostiku až po vývoj léčby do současné doby. Záměrem práce je seznámit čtenáře s historií této vady pohybového systému a poskytnout shrnutí z dostupných informací. Důraz je kladen zejména na pokrok v konzervativní léčbě a na péči sestry v nemocnici o dítě s vrozenou dysplazií. Práce je obohacena o informace od lékaře- ortopeda, sestry z dětského oddělení a ortopedické sálové sestry. Z hlediska metodiky jsou v práci využity metody explanace, syntézy a indukce. Tyto metody spočívají v souhrnu a kombinací sesbíraných primárních informacích a jsou zaměřené na logickou rekonstrukci vysvětlení a pochopení daného tématu. Zdroje jsou čerpány z internetového portálu Medvik, PuBMed a Ebsco, které mi poskytly přehled o zdrojích psané v českém, anglickém a německém jazyce. Dále je čerpáno z poznatků Zdravotnického Muzea v Praze, kde jsem se dostala k primárnímu zdroji z roku 1895. Tato práce najde využití u zájemců o tuto problematiku, u zdravotnických pracovníků v rámci rozšíření znalostí a u rodičů, kterým se narodilo dítě s kyčelní dysplazií.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení
DVOŘÁKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení" je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část pojednává o onemocnění lues, vyšetřovacích metodách, které jsou využívány k průkazu této nemoci. Dále se zaměřuje na léčbu nemocných s lues, která je dělena na komplexní a medikamentózní léčbu. Součástí léčby je i dispenzární péče a povinné hlášení pohlavní nemoci, která následují po hospitalizaci nemocných a jsou prováděny v ambulantní části dermatovenerologického oddělení. Další část teoretické části je zaměřena na ošetřovatelskou péči u nemocných s lues v izolačním režimu a uspokojování potřeb těchto nemocných. Důležitá je zde i komunikace s nemocnými a zvolení správných technik, aby byla úspěšná. Výzkumná část zahrnuje kvalitativní výzkumné šetření technikou nestandardizovaného rozhovoru. První varianta rozhovorů byla určena všeobecným, registrovaným sestrám pracujícím na lůžkové části dermatovenerologického oddělení. Tento soubor tvořilo šest žen. Rozhovory se všeobecnými sestrami byly zaměřeny na oblasti ošetřovatelské péče prováděné u nemocných v izolačním režimu, uspokojování potřeb nemocných, komunikaci s nemocnými a problémové situace, které mohou nastat při veškeré poskytované péči s nemocnými v izolačním režimu. Druhý sledovaný výzkumný soubor byl vybrán z nemocných, kteří byli hospitalizováni na dermatovenerologickém oddělení v izolačním režimu. Tento soubor tvořili tři muži a tři ženy. Rozhovory s nemocnými se zaměřovaly na oblasti informovanosti nemocných o své nemoci, léčbě, izolačním režimu, jak vnímají nemocní poskytovanou péči, uspokojování potřeb a vnímání komunikace s ošetřovatelským personálem. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o nemocné s lues v izolačním režimu z pohledu sester. Druhým cílem bylo zjistit, jak vnímají pacienti s lues ošetřovatelskou péči v izolačním režimu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že oslovené sestry pohlížejí na ošetřovatelskou péči v izolačním režimu jako na méně fyzicky náročnou, protože převažuje hospitalizace mladších a soběstačných pacientů. Náročnost vidí v dodržování přísné bariérové péče, která je nutností při izolaci. Specifické činnosti, které se provádějí při ošetřovatelské péči v izolačním režimu, nevnímají sestry jako příliš zatěžující. Naopak spatřují zátěž při komunikaci s pacienty, protože někteří jsou nepřizpůsobiví a občas bývají slovně agresivní. Komunikační techniky zde musí sestry volit s individualitou ke každému pacientovi. Druhá část výzkumu se zabývala vnímáním pacientů ošetřovatelské péče sester. Z výsledků výzkumu mého šetření vyplývá, že s ošetřovatelskou péčí sester jsou pacienti spokojeni, včetně saturace jejich potřeb. Vyskytly se pouze drobné nedostatky, na které poukazují dva pacienti. Ti si představovali, že ošetřovatelská péče bude rozsáhlejší. Pacienti udávali, že vnímali svou nemoc negativně, s obavami a strachem. Závěrem můžeme uvést, že poskytovaná péče je součástí léčebného, izolačního režimu, který je pro hospitalizované pacienty nutností. I přes určité překážky se pacienti s izolačním režimem vyrovnávají dobře. Specifika ošetřovatelské péče nevnímají sestry jako příliš zatěžují na rozdíl od péče jimi poskytované na standardních pokojích.
|
|
|
Deníky Jakuba Demla z let 1912-1914
Paskudová, Monika ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se zabývá představením a charakterizováním Demlových deníků Rosnička, Domů a Pro budoucí poutníky a poutnice z let 1912-1914. Dále se pokouší stanovit místo Demlova deníku jako rovnomocné součásti jeho ústředních děl, která v té době vznikla (Hrad smrti, Tanec smrti, Moji přátelé a Miriam), a osvětlit genezi deníků za pomoci prvního deníku K Březinovi a souboru korespondence Do lepších dob.
|
host ::
RSS.