|
|
Modulace mitochondriálního přenosu ovlivněním mezenchymálních kmenových buněk
Fráňová, Markéta ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rohlenová, Kateřina (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells - MSCs) mají schopnost modulovat imunitní odpověď. K působení na imunitní buňky využívají řadu mechanismů. Jedním z nich je mitochondriální přenos. Přijetí mitochondrií od MSCs indukuje v imunitních buňkách metabolické změny, a podporuje tím jejich přesmyk na protizánětlivý fenotyp. Díky svým vlastnostem mají MSCs potenciál pro využití v terapiích, například v léčbě autoimunitních onemocnění. Problémem terapií využívajících MSCs je jejich nízká účinnost, která je způsobena především vysokou úmrtností kmenových buněk po transplantaci. Aby bylo dosaženo alespoň nějakého účinku, je potřeba velkého počtu buněk, který lze získat pouze expanzí in vitro. Avšak dlouhodobá kultivace má negativní vliv na MSCs a jejich imunomodulační působení. Podpoření funkce MSCs by mohlo vést ke zvýšení účinnosti terapií. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze stimulací MSCs vybranými faktory modulovat mitochondriální přenos. MSCs byly ovlivněny rapamycinem, růstovým faktorem podobným inzulinu 1 (insulin- like growth factor 1 - IGF-1), interferonem gama, nebo oligomycinem a následně byl zkoumán vliv těchto faktorů na mitochondrie a jejich přenos do imunitních buněk, metabolismus a imunomodulační působení MSCs. Ukázali jsme, že stimulace MSCs IGF-1, nebo oligomycinem vede...
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of autophagy in apoptosis induction by fatty acids in pancreatic beta cells.
Žigová, Ivana ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu predstavuje metabolickú chorobu, ktorá v 21. storočí dosiahla epidemický charakter. K jej vzniku významne prispieva apoptóza pankreatických β buniek indukovaná mastnými kyselinami (MK). Zatiaľ čo nasýtené MK sú pre β bunky silno cytoxické, nenasýtené MK sú β bunkami lepšie tolerovateľné, a dokonca pri spoluinkubácii s nasýtenými MK sú schopné inhibovať ich proapoptotický účinok. Štúdie z poslednej doby naznačujú, že na regulácii apoptózy indukovanej MK sa u pankreatických β buniek podieľa aj autofágia, katabolická dráha uplaňujúca sa pri degradácii a recyklácii bunkových komponent v lyzozómoch. Cieľom tejto diplomovej práce bolo prispieť k objasneniu úlohy autofágie v regulácii apoptózy indukovanej MK. Na modeli ľudských pankreatických β buniek línie NES2Y sme indukovali apoptózu pôsobením 1 mM nasýtenej kyseliny stearovej (SA) a inhibovali účinkom 0,2 mM nenasýtenej kyseliny olejovej (OA) pri ich spoločnej inkubácii. Zistili sme, že nasýtená SA v koncentrácii indukujúcej u β buniek línie NES2Y apoptózu zároveň spôsobuje autofagický blok. Pri spoluinkubácii SA s nenasýtenou OA, v koncentrácii dostatočnej pre inhibíciu proapoptotického účinku SA, je OA tiež schopná inhibovať autofagický blok vyvolaný účinkom SA. Pôsobenie samotnej nenasýtenej OA v takejto koncentrácii nemá...
|
|
|
Role mTOR dráhy v neurální diferenciaci kmenových buněk
Šintáková, Kristýna ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Poranění míchy je velice závažný, komplexní a život zničují úraz, pro který dnešní medicína stále nemá účinnou léčbu. Je možné pouze tlumit následky poranění a patologické děje s ním spojené. Transplantace neurálních kmenových buněk má v patologii míšního poranění imunosupresivní účinky a podporuje regeneraci. mTOR kináza je součástí klíčové intracelulární signální dráhy PI3K/Akt/mTOR, což z ní dělá vhodný cíl terapeutického zásahu a imunosupresiv, například rapamycinu. mTOR signalizace je důležitá pro neurální kmenové buňky a v patologii míšního poranění. Cílem této práce bylo zkoumat úlohu mTOR dráhy v diferenciaci kmenových buněk do neurálního fenotypu. Na kultury neurálních progenitorů in vitro byl aplikován rapamycin, a pomocí metod imunocytochemie a imunoblotování byl sledován vliv inhibice na buněčný fenotyp a aktivitu mTOR dráhy. V in vivo potkaních modelech míšního poranění byl technikami imunohistochemie a imunoblotování vyhodnocen dopad inhibice rapamycinem na mTOR dráhu, autofagii a produkci cytokinů buňkami poškozené tkáně. Výsledky ukazují, že mTOR dráha se účastní diferenciace neurálních prekurzorů do neuronálního fenotypu in vitro, rapamycin inhiboval mTOR dráhu in vitro a in vivo, podpořil tok autofagie a ovlivnil produkci zánětlivých cytokinů v míšní tkáni. Klíčová slova: kmenové...
|
|
|
Crosstalks between nitrogen metabolism, the TOR pathway and the metabolism of lipids
Grulyová, Michaela ; Převorovský, Martin (vedoucí práce) ; Maršíková, Jana (oponent)
Buňky musí koordinovat množství různých signálů, například dostupnost dusíku, a na základě toho uzpůsobovat svůj metabolismus. Signální dráha TOR patří mezi důležité regulační mechanismy metabolismu dusíku. Na základě intracelulární dostupnosti aminokyselin řídí především buněčný růst, syntézu proteinů, proliferaci a přežití buňky. Dále bylo zjištěno, že různými mechanismy řídí také biosyntézu a akumulaci lipidů, a to v reakci na dostupnost dusíku. Přestože je dráha TOR u eukaryotických organismů dobře konzervovaná, účinky její regulace se diametrálně liší, co se akumulace lipidů týče. Tato práce představuje některé mechanismy, kterými dráha TOR reguluje metabolismus lipidů.
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of autophagy in apoptosis induction by fatty acids in pancreatic beta cells.
Žigová, Ivana ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu predstavuje metabolickú chorobu, ktorá v 21. storočí dosiahla epidemický charakter. K jej vzniku významne prispieva apoptóza pankreatických β buniek indukovaná mastnými kyselinami (MK). Zatiaľ čo nasýtené MK sú pre β bunky silno cytoxické, nenasýtené MK sú β bunkami lepšie tolerovateľné, a dokonca pri spoluinkubácii s nasýtenými MK sú schopné inhibovať ich proapoptotický účinok. Štúdie z poslednej doby naznačujú, že na regulácii apoptózy indukovanej MK sa u pankreatických β buniek podieľa aj autofágia, katabolická dráha uplaňujúca sa pri degradácii a recyklácii bunkových komponent v lyzozómoch. Cieľom tejto diplomovej práce bolo prispieť k objasneniu úlohy autofágie v regulácii apoptózy indukovanej MK. Na modeli ľudských pankreatických β buniek línie NES2Y sme indukovali apoptózu pôsobením 1 mM nasýtenej kyseliny stearovej (SA) a inhibovali účinkom 0,2 mM nenasýtenej kyseliny olejovej (OA) pri ich spoločnej inkubácii. Zistili sme, že nasýtená SA v koncentrácii indukujúcej u β buniek línie NES2Y apoptózu zároveň spôsobuje autofagický blok. Pri spoluinkubácii SA s nenasýtenou OA, v koncentrácii dostatočnej pre inhibíciu proapoptotického účinku SA, je OA tiež schopná inhibovať autofagický blok vyvolaný účinkom SA. Pôsobenie samotnej nenasýtenej OA v takejto koncentrácii nemá...
|
host ::
RSS.