|
|
Detekce virových zoonóz v biologických vzorcích z polárních oblastí
LIDUCHOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na detekci zoonotických virů z Grónska a Svalbardu a je rozdělena do dvou částí. V první části byla provedena detekce genomické RNA viru Sindbis ve vzorcích komárů ochlerotatus nigripes odebraných na Svalbardu a Grónsku metodami molekulární biologie. Ve vzorcích komárů nebyl opakovaně potvrzen pozitivní výsledek virové RNA. Přítomnost arbovirů v polárních oblastech nelze zcela vyloučit. Prevalence je však velmi nízká, takže jsou zapotřebí další výzkumy. Ve druhé části byl proveden screening vzorků kloakálních výtěrů a vzorků orofaryngeálních výtěrů z mořských ptáků Rissa tridactyla odebraných na Svalbardu za účelem detekce viru ptačí chřipky A pomocí RT-qPCR. Pozitivní výsledek nebyl opakovaně potvrzen, stejně jako v případě viru Sindbis.
|
|
|
Inkubační chování ptáků v polárních oblastech
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Život a rozmnožování v polárních oblastech s extrémními klimatickými podmínkami vyžaduje celou řadu speciálních adaptací. Nevýhody tohoto prostředí mohou ovšem být vykompenzovány menší aktivitou predátorů, dlouhým polárním dnem a dostatkem potravy v období polárního jara a léta. Není tedy divu, že řada druhů ptáků přizpůsobila své životní strategie a do polárních oblastí každoročně migrují až tisíce kilometrů, aby zde zvýšily své šance na úspěšné vyvedení potomstva. Ptáci v těchto oblastech hnízdí v období polárního léta, pouze jeden druh začíná hnízdit již v období polární zimy, je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) v Antarktidě. Ptáci hnízdící v polárních oblastech mají v průměru větší snůšky a inkubují déle oproti svým protějškům z mírného pásu a tropů. Hlavním rozdílem v inkubačním chování je úprava inkubačního rytmu spočívajícího především v prodloužení doby sezení na vejcích spojené se snížením frekvence opouštění snůšky. Výjimku tvoří pěvci, kteří naopak hnízdo opouštějí s větší frekvencí, ale jen na kratší dobu. Informace o inkubačním chování většiny druhů v polárních oblastech jsou ovšem dosud omezené a nekompletní. Bakalářská práce obsahuje i částečně zpracovaná data o inkubačním chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v Arktidě.
|
|
|
Inkubační chování ptáků v polárních oblastech
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Život a rozmnožování v polárních oblastech s extrémními klimatickými podmínkami vyžaduje celou řadu speciálních adaptací. Nevýhody tohoto prostředí mohou ovšem být vykompenzovány menší aktivitou predátorů, dlouhým polárním dnem a dostatkem potravy v období polárního jara a léta. Není tedy divu, že řada druhů ptáků přizpůsobila své životní strategie a do polárních oblastí každoročně migrují až tisíce kilometrů, aby zde zvýšily své šance na úspěšné vyvedení potomstva. Ptáci v těchto oblastech hnízdí v období polárního léta, pouze jeden druh začíná hnízdit již v období polární zimy, je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) v Antarktidě. Ptáci hnízdící v polárních oblastech mají v průměru větší snůšky a inkubují déle oproti svým protějškům z mírného pásu a tropů. Hlavním rozdílem v inkubačním chování je úprava inkubačního rytmu spočívajícího především v prodloužení doby sezení na vejcích spojené se snížením frekvence opouštění snůšky. Výjimku tvoří pěvci, kteří naopak hnízdo opouštějí s větší frekvencí, ale jen na kratší dobu. Informace o inkubačním chování většiny druhů v polárních oblastech jsou ovšem dosud omezené a nekompletní. Bakalářská práce obsahuje i částečně zpracovaná data o inkubačním chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v Arktidě.
|
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
|
|
Výuka regionální geografie světového oceánu a polárních oblastí na 2. stupni ZŠ
BAČÁKOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá tématem učiva regionální geografie světového oceánu a polárních oblastí. Zaměřuje se na vytvoření vlastního návrhu koncepce pro výuku zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Součástí práce je didaktická analýza učebnic a pracovních sešitů zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ, které obsahují dané učivo. Pro inspiraci a vytvoření představ o aktuální výuce tématu bylo provedeno na několika vybraných základních školách dotazníkové šetření. Hlavním cílem práce bylo navržení vlastního učebního materiálu v podobě učebnice, pracovního sešitu a metodické příručky pro učitele s ohledem na nové tendence ve vzdělávání.
|
host ::
RSS.