|
|
Evropský agregát Pinus mugo {--} studium genetické struktury populací
KRAJNÍKOVÁ, Eva
Historie taxonomického hodnocení agregátu Pinus mugo Turra je velmi komplikovaná. Tento komplex představuje skupinu evolučně mladých taxonů vzájemně se intenzivně křížících. Navíc je situace složitější příležitostným vznikem fertilních hybridů nebo celých hybridních populací s ekologicky plastickým druhem Pinus sylvestris L. Cílem této práce je posoudit vhodnost techniky molekulárních markerů pro účely hodnocení vnitrodruhové a mezidruhové variability v rámci agregátu Pinus mugo.
|
|
|
Deep learning for tree line ecotone mapping from remote sensing data
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lefèvre, Sébastien (oponent)
Hluboké učení se v posledních letech stále více uplatňuje v dálkovém průzkumu, především jako klasifikační algoritmus. První část této práce popisuje hluboké neuronové sítě používané pro klasifikaci v dálkovém průzkumu a možnosti jejich využití. V této části práce jsou diskutovány i implementace hlubokých modelů ve vybraných geografických softwarech. Teoretická zjištění z první části práce jsou ověřena pomocí dvou hlubokých konvolučních sítí typu "Encoder-Decoder" - U-Net a její navrhovaná adaptace KrakonosNet. Tyto sítě jsou využity pro klasifikaci smrků a kosodřeviny v oblasti krkonošské horní hranice lesa. Normalizovaný digitální model povrchu je využit k tvorbě dostatečného množství trénovacích dat a klasifikace samotná je provedena pouze na základě optických dat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Výsledná klasifikace je porovnána s několika tradičními metodami, konkrétně se jedná o klasifikátor maximální pravděpodobnosti, náhodný les a metodu podpůrných vektorů. U-Net i KrakonosNet dosáhly na tomto datasetu výrazně lepších výsledků a budou následně využity pro potřeby souvisejícího výzkumného projektu. Klíčová slova hluboké učení, U-Net, Krkonoše, klasifikace, mapování vegetace, smrk ztepilý, borovice kleč, ortofoto
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
|
|
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.