Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"peripheral venous cannulation"
Hledej:
 
Tipy pro vyhledávaní :: Jednoduché hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zavádění periferní žilní kanyly a aplikace injekcí intravenózně - praxe založená na důkazech
 Múdrá, Michaela ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Periferní žilní kanyly jsou nepostradatelnou součástí klinické praxe a jejich zavádění patří k nejčastějším ošetřovatelským intervencím. Z odborných studií vyplývá, že kanylace periferní žíly patří mezi rizikové výkony a nese sebou řadu komplikací. Jako nejčastější komplikace se v literatuře uvádí flebitida, dále paravazace, infiltrace a právě v prevenci a včasném odhalení těchto komplikací má sestra nezastupitelnou úlohu. Bakalářská práce si klade za cíl předložit odborné poznatky z české a zahraniční literatury ohledně Evidence-Based praxe při zavádění a péči o periferní žilní kanyly. V empirické části pomocí dotazníkového šetření zkoumá jaké jsou znalosti respondentů z řad všeobecných sester a studentů oboru všeobecného ošetřovatelství ohledně zavádění, ošetřování a prevence komplikací. Ze získaných dat porovnává odpovědi z hlediska dosaženého vzdělání a absolvování odborného kurzu či školení týkající se zavádění periferního žilního katétru. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 86 respondentů ve Fakultní nemocnici v Motole. Dotazník zkoumal např. jaké jsou nejčastější komplikace, používání ochranných osobních pomůcek, jaké je doba výměny krytí a ponechání periferní žilní kanyly a také prevence rizika embolie. Výsledky: Ve výsledcích byl významný rozdíl ohledně znalostí prevence komplikací v...
Úplný záznam
Zajištění žilního vstupu v přednemocniční neodkladné péči posádkami rychlé záchranné pomoci
 MIKEŠOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je zajištění žilního vstupu v přednemocniční neodkladné péči posádkami rychlé záchranné pomoci. Teoretická část shrnuje teorii kanylace od anatomie cévního řečiště, přes indikace, kontraindikace, volbu místa, postupy až po komplikace a alternativy. Praktická část se zaměřila na tři cíle: zaprvé formou polostrukturovaných rozhovorů se záchranáři zkoumala znalosti periferní žilný kanylace, zadruhé na základě vlastního pozorování hodnotila dovednost záchranářů při periferní žilní kanylace a zatřetí formou polostrukturovaných rozhovorů s lékaři příjmových ambulancí zkoumala jejich zkušenosti se zajišťováním periferního žilního vstupu záchranáři. Zjištěno byl, že mladší záchranáři zajišťují periferní žilní vstup častěji; záchranáři obecně mají dobré znalosti periferní žilní kanylace; nedostatky byly zjištěny v oblasti kontraindikací a komplikací a v praxi dodržování aseptického přístupu. Lékaři jsou obecně spokojeni s periferní žilní kanylací prováděnou záchranáři, někdy se setkávají s absencí periferní žilní kanyly u pacienta, u nějž je indikována. Souhrnně tedy práce ukazuje, že je potřeba dalšího vzdělávání nelékařského personálu RZP v oblasti periferní žilní kanylace.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English