|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
|
Pojetí společenské smlouvy u Hobbese, Locka a Rousseaua
Petráková, Blanka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá teoriemi společenských smluv filozofů Thomase Hobbese, Johna Locka a Jean-Jacquese Rousseaua. Vychází zejména z děl Leviathan Thomase Hobbese, Druhého pojednání o vládě Johna Locka a z Rozprav a O společenské smlouvě Jean-Jacquese Rousseaua. Autoři ve svých teoriích představují správné fungování státu a jeho zrod uzavřením společenské smlouvy. Cílem práce je prozkoumat teorie společenských smluv v pojetí těchto tří významných autorů a metodou komparace zjistit, jak spolu souhlasí ve stěžejních bodech svých děl. Těmi jsou přirozený stav, akt uzavření společenské smlouvy, suverén, suverenita a organizace státního zřízení. Ze zkoumání vyplývá, že se autoři v některých bodech shodují, v některých se naopak výrazným způsobem rozcházejí. Zároveň se ukazuje významný vliv prostředí a událostí, které autoři během života prožili, na formování jejich myšlenek a teorií. V samotném závěru práce následuje zamyšlení nad legitimitou Ústavy ČR a přínosem teorií jmenovaných autorů pro dnešní společnost.
|
|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
|
Společenská smlouva u vybraných autorů
ĎULÍKOVÁ, Karolína
Diplomová práce se týká především pojetí společenské smlouvy u vybraných autorů. Nejprve se zabývám jednotlivými autory a jejich pojetím, poté se zaměřuji na jejich srovnání. Diplomová práce má politicko-etický charakter. Vybranými autory jsou Thomas Hobbes a jeho "Leviathan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického", John Locke a "Druhé pojednání o vládě", Baruch Spinoza a jeho "Rozprava politická" a "Traktát theologicko-politický" a konečně Jean-Jacques Rousseau a jeho dílo "O společenské smlouvě".
|
|
|
Rawls versus Nozick: Teorie spravedlnosti jako slušnosti, a nebo oprávnění
PILNÁ, Martina
Tato práce se zabývá odlišným pojetím spravedlnosti u Johna Rawlse a Roberta Nozicka. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberální autory, je první kapitola věnována liberalismu a jeho projevům. Rawls je zde prezentován jako zastánce moderního liberalismu a Nozick jako představitel klasického liberalismu, konkrétně libertarianismu. Druhá kapitola se zabývá tím, jak oba autoři popisují přirozený stav. Třetí kapitola je pak věnována tomu, jak se Rawls a Nozick vyjadřují k pojmu svobody. Následující kapitola pak popisuje a srovnává jejich teorie spravedlnosti: spravedlnost jako slušnost a spravedlnost jako oprávnění. Pátá kapitola se věnuje závěrečné reflexi nad teoriemi obou autorů. Zde jsou prezentovány různé reakce a interpretace obou zmíněných teorií. Zároveň je zde ukázán nemalý přínos Rawlsovy Teorie spravedlnosti a Nozickovi Anarchie, které svými tezemi ovlivnily politicko-filosofickou diskusi.
|
|
|
Současný stav ochrany a hospodaření v nivě Lužnice
Montagová, Martina ; Pithart, David
Na toku lužnice od státní hranice po rybník Rožmberk je celkem 5 maloplošných chráněných území. Hlavním předmětem ochrany je přirozeně meandrující řeka a její niva s odstavenými rameny, tůněmi a meandry. Území je stanovištěm různých typů mokřadních a lučních společenstev. V nivě se už od středověku hospodařilo (louky, pastviny). V současnosti je spásáno asi 100 ha, využití luk troskotá na nezájmu majitelů a obtížnému využití techniky. Nesečené louky zarůstají především chrasticí rákosovitou a kopřivou. Další vývoj nivy je buď cesta přirozené sukcese vedoucí k lužnímu lesu, aktivní podpora kosení nebo kombinace obou přístupů.
|
host ::
RSS.