|
| |
|
|
Flóra a vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava)
HORKÁ, Eliška
Jedlový potok je levostranný přítok Teplé Vltavy v okrese Prachatice, který je součástí Hornovltavského luhu v Národním parku Šumava. V roce 2015 byl schválen projekt a byla provedena revitalizace části potoku. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na předem určených plochách trvalých porostů nacházejících se v blízkosti Jedlového potoka pět let po provedení hydrologické revitalizace. Zde byly identifikovány čtyři typy biotopů. Dva z biotopů jsou rašelinného charakteru, ve větší vzdálenosti od potoka a mají vyrovnanou vodní hladinu. Další dva biotopy se vyznačují kolísavým vodním režimem a nacházejí se v bezprostřední blízkosti toku. Jedná se o vlhkou pcháčovou louku a porost vysokých ostřic, kde převládala chrastice rákosovitá. U každého stanoviště se provádělo měření hladiny podzemní vody. Celkem zde bylo vysledováno 63 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, společně s dalšími daty získané po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se vývoj rostlinného společenstva ubírá správným směrem.
|
|
|
Vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava) tři roky po hydrologické revitalizaci
ČERMÁKOVÁ, Monika
Jedlový potok se nachází v Národním parku Šumavě a je součástí komplexu Hornovltavského luhu. Z důvodu těžby rašeliny byl tok v padesátých letech 20. století regulován a odvodňoval přilehlou nivu a území. Po vytvoření a schválení projektu byla část toku v roce 2015 revitalizována. Od té doby každoročně probíhá monitoring na celkem čtyřech přilehlých biotopech v nivě. Na každém z nich byly vytyčeny dvě trvalé plochy. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na těchto trvalých plochách čtyři roky po provedené hydrologické revitalizaci. Dva z biotopů se nacházejí v bezprostřední blízkosti toku a mají kolísavý vodní režim. Jde o druhově bohatou vlhkou pcháčovou louku a o hustý porost vegetace vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou. Další dva biotopy mají rašelinný charakter a nacházejí se ve větší vzdálenosti od potoka v místech s vyrovnanější vodní hladinou. Jsou to vegetace nízkých ostřic a druhově velmi chudé vrchoviště. Použitými metodami bylo fytocenologické snímkování a měření hladiny podzemní vody. Celkem bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 83 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, s dalšími daty získanými po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se rostlinná společenstva vyvíjejí správným směrem a zda revitalizace pomohla obnově komunikace potoka s přilehlým okolím.
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
|
Monitoring výskytu invazních neofytů v povodí Zdobnice (CHKO Orlické hory)
Vágner, Jan
V rámci bakalářské práce bylo provedeno mapování invazních neofytů podél vodního toku Zdobnice, na části tekoucí v CHKO Orlické hory. Monitoring proběhl v červenci roku 2016 k čemuž byla použita základní mapa 1:10 000 a zaznamenáván do ní výskyt dle dané kategorie rozšíření. Při terénních pracích bylo vytvořeno 20 fytocenologických snímku z daných biotopů, ke kterým byly následně přiřazeny soubory lesních typů. Ke zpracování výsledků byly použity programy Turboveg 2.0, Microsoft Excel 2016 a ArcGIS 10.3.1, kde byla vytvořena mapa v digitální formě. Nejvíce se vyskytujícím druhem byla vyhodnocena Impatiens glandulifera, která jak bylo zjištěno se vyskytuje především v ruderálních biotopech. Velký podíl na invazích mají však i ostatní druhy, a to především Reynoutria japonica a Telekia speciosa. Ostatní taxony z rodu Reynoutria nebyly v zájmovém území pozorovány. Biotop štěrkových říčních náplav byl vyhodnocen jako nejvíce ohrožen součinností Reynoutria japonica, Telekia speciosa a Impatiens glandulifera. Při porovnání s obdobně zaměřenými pracemi můžeme dojít k závěru, že Impatiens glandulifera potvrdila svou dominantní roli i v této práci.
|
|
|
Botanický průzkum nivy revitalizovaného úseku Jedlového potoka (NP Šumava)
PADRTOVÁ, Markéta
Jedlový potok je přítokem Teplé Vltavy a nachází se v Hornovltavském luhu v Národním parku Šumava. Část Jedlového potoka byla v roce 2015 revitalizována. Cílem diplomové práce bylo zdokumentovat flóru na trvalých plochách v nivě Jedlového potoka třetí rok po provedené revitalizaci. V nivě Jedlového potoka byly identifikovány čtyři typy biotopů. Extenzivně obhospodařovaná vlhká pcháčová louka a porost chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) se vyskytovaly v poříční zóně s více kolísající hladinou podzemní vody, zatímco vegetace nízkých ostřic a vrchoviště se suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum) tvořily rašeliništní zónu vzdálenější od vodního toku. Na každé dvojici trvalých ploch umístěných na jednotlivých biotopech byly zaznamenány fytocenologické snímky a byla změřena hladina podzemní vody. Na trvalých plochách bylo zaznamenáno 80 druhů rostlin. Celkem bylo na zkoumaném území nivy Jedlového potoka identifikováno 124 druhů cévnatých rostlin, z nichž 17 druhů patřilo mezi chráněné a ohrožené druhy. Botanický průzkum potvrdil prostorové uspořádání biotopů v příčném směru od potoka, typické pro uspořádání biotopů v Hornovltavském luhu a velkou druhovou bohatost flóry na území nivy.
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
|
Krajinářské zhodnocení vybraného úseku řeky
Kotápišová, Kateřina ; Halamová, Jana (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá krajinářským hodnocením řeky Vltavy na jejím dolním toku, v úseku mezi Roztoky a Mělníkem.
Teoretická část je zaměřena na definování pojmů spojených s vodním tokem a krajinou říční nivy. Popisuje funkce říční nivy, vliv člověka na krajinu, uvádí problémy, které se v ní vyskytují a popisuje způsoby jejího využití. Dále se zabývá vnímáním krajiny, obrazem říční krajiny v umění, charakterizuje ideálně a negativně ovlivněný stav toku a uvádí přístupy k tvorbě v říční nivě.
V praktické části jsou nejprve vymezeny hranice řešeného území a provedena podrobná analýza z hlediska přírodních podmínek a historického vývoje a využívání říčního toku.
Součástí projektové části práce bylo vytvoření metodiky využitelné pro krajinářské hodnocení. Na základě terénního šetření bylo území podle metodiky rozčleněno do jednotlivých kategorií dle kvality prostředí. Pro jednotlivé kategorie byla vytvořena rámcová doporučení, která by měla vést k zachování a ochraně hodnot v krajině, nebo ke zlepšení jejich stavu. S pomocí historických map byla provedena podrobná analýza vývoje krajiny z hlediska velikosti a členění pozemků a krajinného pokryvu. Poté byla vybrána ta část území, která byla nejvíce ovlivněna činností člověka a byla nejhůře hodnocenou. Pro tuto konkrétní oblast byly vypracovány další analýzy, sloužící jako podklad k návrhu řešení.
Vzhledem k tomu, že říční tok a okolní krajina jsou intenzivně využívány, je koncept řešení zaměřen především na zlepšení prostupnosti, obytnost krajiny a na obnovu krajinných struktur.
|
|
|
Botanický průzkum nivy revitalizovaného úseku Jedlového potoka (NP Šumava)
PETRŮ, Jan
Diplomová práce je součástí projektu "Revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Cílem práce je podchytit současný stav (tedy před revitalizací), vegetace a flóry s možností existence vzácných či ohrožených druhů v oblasti nivy Jedlového potoka nacházející se v Jihočeském kraji, okrese Prachatice, v katastrálním území Volary. V této zájmové lokalitě byl proveden během terénního průzkumu druhový seznam rostlin. V lokalitě bylo vymezeno 6 trvalých ploch s rozměry 4×4 m. Na těchto plochách jsem pořídil komplexní soupis všech nalezených druhů. Celkově bylo zjištěno 38 druhů z toho 11 jednoděložných rostlin, 25 dvouděložných a 2 mechorosty.
|
|
| |
host ::
RSS.