|
|
Využití různých technologií zpracování půdy ke kukuřici v podmínkách zemědělského podniku
Daněk, Jan
Literární část bakalářské práce se zabývá charakteristikou půdy, kukuřicí setou a zpraco-váním půdy. V kapitole zpracování půdy jsou rozdělené a charakterizované jednotlivé technologie zpracování půdy. Bakalářská práce je zaměřena na porovnání čtyř způsobů zpracování půdy – mělké kypření, hluboké kypření, středně hluboké kypření půdy a orba. Jednoletý poloprovozní pokus byl realizován na pozemku Agrodružstva Žimutice. Pokus byl zaměřen hlavně na porovnání výnosu z jednotlivých variant, ale došlo i k vyhodnocení dalších parametrů – počtu rostlin na m2, vlhkosti zrna při sklizni, obsahu bílkovin a škro-bu, objemové hmotnosti a HTZ. Veškerá data byla analyzována z jednoletého polopro-vozního pokusu. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u mělkého zpracování půdy, a naopak nejnižšího výnosu u hlubokého zpracování půdy. Výnosy ovšem nebyly statisticky průkaz-né. Statistická průkaznost se projevila u kvalitativních parametrů obsahu bílkovin, obje-mové hmotnosti a HTZ.
|
|
| |
|
|
Půdoochranné technologie pěstování kukuřice s výsevem do mulče meziplodin
Reiter, Michal
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení půdoochranných technologií při pěstování kukuřice s využitím meziplodin. U vybraných meziplodin byla hodnocena produkce biomasy. Byl sledován vliv různých technologií zpracování půdy a meziplodin na výnos zrna kukuřice, dále byl vyhodnocen počet rostlin kukuřice v řádku. Pokus proběhl v letech 2018/2019 na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích. Pokus zahrnoval pět druhů meziplodin: hrách setý, oves setý, hořčice bílá, svazenka vratičolistá a vojtěška setá. U zpracování půdy byly pozorovány tři varianty: pásové zpracování, kypření a přímé setí do nezpracované půdy. Největší produkci biomasy vykazoval oves setý. Nejvyšší výnos kukuřice byl zaznamenán při pěstování bez použití meziplodin, avšak po některých meziplodinách byl sledován obdobný výnos. Z meziplodin nejlépe ovlivnil výnos kukuřice oves setý naopak nejméně se osvědčila vojtěška. Z technologií dosahovala kukuřice největšího výnosu po technologii kypření půdy.
|
|
|
Minimalizační a půdoochranné technologie uplatněné při pěstování kukuřice na zrno
Adámek, Josef
Bakalářská práce porovnává vliv různého zpracování půdy na změny půdních vlastností a na výnosy kukuřice pěstované na zrno. V práci jsou porovnávány výsledky měření z dlouhodobého pokusu monokultury zrnové kukuřice. Byly použity výsledky z let 2012 až 2014. Poloprovozní polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na středně těžké hnědozemní půdě. Byly porovnávány tři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou, minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením a přímé setí do nezpracované půdy. Za dobu sledování 2012-2014 byl dosažen nejvyšší průměrný výnos u varianty s orbou. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla kukuřice v roce 2013 s využitím konvenčního způsobu zpracování půdy (10,2 t.ha-1), nejnižšího výnosu pak v roce 2014 s využitím přímého setí do půdy bez zpracování (4,99 t.ha-1). Při porovnávání vlivu různého zpracování půdy na půdní vlastnosti byly zjištěny hodnoty, které ukazují na problém se zhutněním půdy. Toto zjištění potvrdil i průzkum půdy pomocí penetrometrického měření. Kritické hodnoty zhutnění půdy byly zjištěny v hloubce 0,10-0,30 m u varianty bez zpracování půdy. Toto zhutnění má za následek i pokles minimální vzdušné kapacity pod 10 %. Dále bylo zjištěno nadměrné zhutnění půdy v hloubce 0,20-0,30 m u varianty s mělkým zpracováním půdy. U varianty s orbou se negativní zhutnění nezjistilo. Z výsledků pozorování a ze znalostí získaných z praxe v provozu je možno doporučit jako nejoptimálnější variantu pro pěstování kukuřice na zrno v této oblasti využití mělkého zpracování půdy. Využití minimalizace je optimální pro růst a vývoj kukuřice a oproti konvenčnímu způsobu zpracování půdy je šetrnější k ochraně půdy, efektivnější na využití pracovní síly a rentabilnější.
|
|
|
Kukuřice jako agrokomodita
Buba, Lukáš
Cílem této bakalářské práce je vypracovat literární přehled o pěstování kukuřice. První část práce je věnována historii a současnosti pěstování kukuřice v České republice. Dále je popsána kukuřice z hlediska její biologie a šlechtění. Podrobně se práce zabývá požadavky kukuřice na pěstitelské prostředí. Jsou charakterizovány odrůdy kukuřice podle sumy efektivních teplot a čísla FAO. Technologie pěstování se zabývá zařazením kukuřice v osevním postupu, zpracováním půdy, výživou a hnojením, ošetřováním během vegetace a samostatnou sklizní kukuřice na siláž a kukuřice na zrno. V druhé části bakalářské práce je popsán stav pěstování kukuřice ve společnosti Netis a.s., Návsí. Z obou farem společnosti byly získány výsledky pěstování kukuřice za léta 2014, 2015 a 2016, které byly zpracovány a následně vyhodnoceny.
|
|
|
Minimalizační technologie zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Adámek, Josef
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání vlivu různého zpracování půdy na výnosy kukuřice na zrno a změny půdních vlastností. Sledování probíhalo na pokusném stanovišti s monokulturou kukuřice v pokusu založeném v roce 2001 v kukuřičné výrobní oblasti na hlinité hnědozemní půdě. V práci byly zpracovány výsledky z roku 2015 a 2016. Hodnoceny byly čtyři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou (0,22 m), hluboké zpracování půdy kypřením (0,25 m), mělké zpracování půdy kypřením (0,12 m) a přímé setí do nezpracované půdy. Nejvyššího průměrného výnosu kukuřice bylo dosaženo v roce 2016 po hlubokém kypření (13,35 t.ha-1), podobné hodnoty byly po mělkém kypření (13,23 t.ha-1) a orbě (12,94 t.ha-1), nejnižší byl výnos po přímém setí (12,35 t.ha-1). Výnosy roku 2015 byly ovlivněny extrémními klimatickými podmínkami a byly zhruba o 50 % nižší než v roce 2016. Nejvyšší výnosy v roce 2015 byly naměřeny po hlubokém kypření (6,67 t.ha-1) a nejnižší po orbě (5,63 t.ha-1). V diplomové práci byly také hodnoceny základní fyzikální vlastnosti půdy - objemová hmotnost, celková pórovitost, minimální vzdušná kapacita a objemová vlhkost. Ze statistického hodnocení vyplývá, že s klesající intenzitou zpracování půdy dochází ke statisticky významnému zvýšení hodnot objemové hmotnosti půdy a snížení celkové pórovitosti. U varianty přímého setí bylo dosaženo nejvyšších hodnot objemové hmotnosti půdy, nejnižších hodnot celkové pórovitosti a nejnižších hodnot minimální vzdušné kapacity. Tyto hodnoty naměřené u varianty přímého setí v hloubce 0,10-0,20 m překračovaly kritické limity zhutnění půd. Nejnižší objemová vlhkost byla u varianty s hlubokým kypření a nejvyšší u varianty přímého setí. Naměřený penetrometrický odpor půdy se vždy zvyšoval pod hloubkou zpracování půdy a zde se utvářela utuženější vrstva. Avšak pouze u varianty s orbou došlo k překročení kritického limitu udávajícího zhutnění půd a to v hloubce 0,25 m. Z dlouhodobého hodnocení lze doporučit variantu mělkého kypřením půdy pro pěstování zrnové kukuřice v této oblasti. Tato varianta poskytuje kukuřici optimální podmínky pro růst a vývoj, a oproti variantě s orbou je šetrnější k půdě, rentabilnější a efektivněji využívá pracovní sílu. Zkušenosti z praxe i výsledky našeho pokusu potvrdily doporučení pravidelného zařazení hlubokého kypření při pěstování kukuřice na zrno.
|
|
|
Vyhodnotenie vplyvu použitia krycích podplodín (cover plants) na pestovanie zrnovej kukurice
Hospodár, Ján
Diplomová práce se zabývá pěstováním kukuřice seté na zrno v systému půdoochranných podsevů a krycích plodin. Zjišťuje vliv podsevu vybraných druhů rostlin na úrodu zrna kukuřice. Posuzuje vhodnost a potenciál jednotlivých druhů na jejich pěstování v podseve z hlediska omezení produkčního procesu hlavní plodiny a zároveň jejich půdoochranné funkce. V pokusu v roce 2018 bylo zařazeno 8 variant krycích plodin: sója, ostropestřec, svazenka, jetel, jílek, hrách-oves-peluška, oves-peluška, směs KeepSoil Corn. Na kukuřici se sledovaly následující znaky: celková výška rostlin, hmotnost jedne palice, délka palice, počet zrn na průřezu palice, sklizňová vlhkost, hmotnost zrna z 20 palic. Na podseve byly sledovány: pokryvnost půdy a produkce nadzemní fytomasy na jednotku plochy. Ze statistického hodnocení vyplývá, že na úrodu zrna kukuřice měl vliv: ostropestřec, hrách-oves-peluška, svazenka, jetel, jílek, peluška-oves. Pokryvnost půdy minimálně 50% dosáhly: ostropestřec, svazenka, jílek, směs KeepSoil Corn. Z výsledků pokusu je možné jednoznačně doporučit ostropestřec, svazenka, jílek a komerční směs KeepSoil Corn jako krycí plodinu do kukuřice na zrno. Pokus byl realizován v extrémně suchém ročníku 2018, což se projevilo i na výsledcích.
|
|
|
Porovnání různých způsobů zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Špunar, Michael
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosy zrnové kukuřice seté. Celá práce je založena na jednoletém poloprovozním pokusu ve spolupráci s akciovou společností ZEV Šaratice prováděném v období 2016/2017. Pokus se zabýval srovnáváním konvenčního způsobu zpracování půdy a minimalizační technologií mělkého kypření. Obě technologie zpracování půdy byly osety třemi odrůdami a všechny varianty byly vyhodnocovány ve čtyřech opakováních. Literární přehled seznamuje s problematikou technologií zpracování půdy a pěstování kukuřice seté. V druhé části bakalářské práce jsou statisticky vyhodnoceny výsledky pokusu, které neprokázaly žádný statisticky průkazný rozdíl na výnosech.
|
|
|
Minimalizační a půdoochranné technologie uplatněné při pěstování kukuřice na zrno
Adámek, Josef
Bakalářská práce porovnává vliv různého zpracování půdy na změny půdních vlastností a na výnosy kukuřice pěstované na zrno. V práci jsou porovnávány výsledky měření z dlouhodobého pokusu monokultury zrnové kukuřice. Byly použity výsledky z let 2012 až 2014. Poloprovozní polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na středně těžké hnědozemní půdě. Byly porovnávány tři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou, minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením a přímé setí do nezpracované půdy. Za dobu sledování 2012-2014 byl dosažen nejvyšší průměrný výnos u varianty s orbou. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla kukuřice v roce 2013 s využitím konvenčního způsobu zpracování půdy (10,2 t.ha-1), nejnižšího výnosu pak v roce 2014 s využitím přímého setí do půdy bez zpracování (4,99 t.ha-1). Při porovnávání vlivu různého zpracování půdy na půdní vlastnosti byly zjištěny hodnoty, které ukazují na problém se zhutněním půdy. Toto zjištění potvrdil i průzkum půdy pomocí penetrometrického měření. Kritické hodnoty zhutnění půdy byly zjištěny v hloubce 0,10-0,30 m u varianty bez zpracování půdy. Toto zhutnění má za následek i pokles minimální vzdušné kapacity pod 10 %. Dále bylo zjištěno nadměrné zhutnění půdy v hloubce 0,20-0,30 m u varianty s mělkým zpracováním půdy. U varianty s orbou se negativní zhutnění nezjistilo. Z výsledků pozorování a ze znalostí získaných z praxe v provozu je možno doporučit jako nejoptimálnější variantu pro pěstování kukuřice na zrno v této oblasti využití mělkého zpracování půdy. Využití minimalizace je optimální pro růst a vývoj kukuřice a oproti konvenčnímu způsobu zpracování půdy je šetrnější k ochraně půdy, efektivnější na využití pracovní síly a rentabilnější.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování kukuřice na zrno
Nejedlá, Jana
V diplomové práci byl hodnocen vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování kukuřice na zrno. Sledování probíhalo v letech 2006 -- 2012 na hlinité fluvizemi glejové v kukuřičné výrobní oblasti. Kukuřice na zrno byla v rámci osevního postupu pěstována po ozimé pšenici. Porovnávány byly dvě varianty zpracování půdy: 1) Klasické zpracování půdy s orbou (na 0,22 m) 2) Minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením (na 0,15 m) Vliv různého zpracování půdy na výnosy kukuřice na zrno byl nevýrazný, rozdíly mezi variantami byly kromě roku 2010 statisticky neprůkazné. Vyšší průměrný výnos za sledované roky byl zaznamenán na variantě s klasickým zpracováním půdy (10,65 t/ha), nižší průměrný výnos byl na variantě s mělkým zpracováním půdy (10.34 t/ha). Rozdíl ve výnosu mezi variantami činil 0,31 t na hektar. Tržby u klasického zpracování půdy byly v průměru let vyšší (46 627 Kč/ha) ve srovnání s minimalizačním zpracováním (46 297 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 330 Kč na hektar. Přímé náklady byly u klasického zpracování půdy v průměru let vyšší (18 094 Kč/ha) než u minimalizačního zpracování (17 470 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 624 Kč na hektar. Příspěvek na úhradu byl u klasického zpracování půdy v průměru let nižší (29 295 Kč/ha) než u minimalizačního zpracování (29 573 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 278 Kč na hektar. Výsledky sledování celkově ukazují v daných agroekologických podmínkách na možnost využití obou technologických postupů zpracování půdy (klasického i minimalizačního) ke kukuřici na zrno pěstované v osevním postupu po ozimé pšenici.
|
host ::
RSS.