|
Charakteristika cihlářských zemin používaných pro výrobu tepelně izolačních tvarovek typu THERM
Svobodová, Markéta ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání cihlářských zemin, a to vápenatých a nevápenatých a následné určení, která z těchto zemin je vhodnější pro výrobu tenkostěnných tepelně izolačních tvarovek typu THERM. Rozhodující vliv má CaO obsažený ve vápenatých zeminách ve formě kalcitu. V teoretické části je zpracován přehled používaných zemin v České republice, v zahraničí, požadavky a laboratorní zkoušky cihlářských zemin. V praktické části byly provedeny zkoušky na vzorcích cihlářských zemin používaných v České republice. Mineralogické složení po výpalu je zřejmá odlišnost cihlářských zemin a to výskytem anortitu u vápenatých cihlářských zemin, což se projevilo na užitných vlastnostech cihlářských střepů. Na základě těchto zkoušek jsem provedla vyhodnocení nejvhodnějšího typu cihlářské zeminy pro zpracování na tvarovky THERM.
|
|
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výzkumem souvislostí mezi typem vápence a procesem dekarbonatace. V teoretické části jsou popsány typy vápenců a geneze vápenců, dále proces dekarbonatace, metody využívané pro analýzu struktury vápenců a výzkumy v řešené problematice. V experimentální části jsou na souboru vybraných vzorků vápenců provedeny HT-XRD analýza, SEM analýza a simultánní TG/DTA analýza. Pomocí získaných dat je sledován proces dekarbonatace vápence a změna mikrostruktury vznikajícího oxidu vápenatého.
|
| |
|
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
|
| |
|
Mineralogická vazba izotopů radia v karlovarských vřídelních sedimentech: Výsledky selektivního rozpouštění
Supiňková, Taťána ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Karlovarské termální vody se vyznačují karbonátovou sedimentací v místech vývěrů. Tyto sedimenty obsahují radium. Vazba radia na jednotlivé typy sintrů (aragonitový, kalcitový) byla experimentálně zkoumána pomocí rozpouštění vřídelních karbonátů v kyselinách. Bylo zjištěno, že radium přechází do rozpustné frakce jak v případě aragonitových, tak i v případě kalcitových sintrů. Původní hypotéza o možnosti vazby radia pouze do sintrů aragonitových byla vyvrácena. Byly provedeny také doplňující experimenty se syntetickým radiobarytem. Radium je v radiobarytu přítomno v kyselinou částečně rozpustné formě. V případě, že by bylo radium vázáno na radiobaryt (znám z karlovarského Vřídla i jiných lokalit), pak by se i při experimentech zřejmě také částečně rozpouštělo.
|
|
Charakteristika cihlářských zemin používaných pro výrobu tepelně izolačních tvarovek typu THERM
Svobodová, Markéta ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání cihlářských zemin, a to vápenatých a nevápenatých a následné určení, která z těchto zemin je vhodnější pro výrobu tenkostěnných tepelně izolačních tvarovek typu THERM. Rozhodující vliv má CaO obsažený ve vápenatých zeminách ve formě kalcitu. V teoretické části je zpracován přehled používaných zemin v České republice, v zahraničí, požadavky a laboratorní zkoušky cihlářských zemin. V praktické části byly provedeny zkoušky na vzorcích cihlářských zemin používaných v České republice. Mineralogické složení po výpalu je zřejmá odlišnost cihlářských zemin a to výskytem anortitu u vápenatých cihlářských zemin, což se projevilo na užitných vlastnostech cihlářských střepů. Na základě těchto zkoušek jsem provedla vyhodnocení nejvhodnějšího typu cihlářské zeminy pro zpracování na tvarovky THERM.
|