|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
host ::
RSS.