|
|
Španělský fiskální federalismus v historii a současné praxi
Majovská, Barbara ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
V této bakalářské práce se věnuji analýze nástrojů a dopadů fiskálního federalismu ve Španělsku. Decentralizace probíhala ve Španělsku již od počátku demokratizace po přijetí nové Ústavy v roce 1978 a reagovala na kulturní, historické i politické důvody, které vedly ke vzniku autonomních společenství. Výzvou pro celý model financování byla hospodářská krize, která ve Španělsku propukla v roce 2008 a silně zasáhla jeho ekonomikou. Jádro práce je ve zkoumání vývoje v posledních letech. Protože je Španělsko členem Evropské unie, popisuji také nástroje fiskálního federalismu prosazované Evropské unií. Španělsko je považováno za jednu z nejvíce decentralizovaných zemí v Evropě. V práci argumentuji, že decentralizační tendence pokračovaly reformami, které reagovaly na hospodářskou krizi. Předpokládám, že používané nástroje fiskálního federalismu jsou výhodné pro regiony i stát a pozitivně ovlivňují ekonomický vývoj země i v současné době a pomáhají řešit problémy vyplývající z ekonomické krize. Další hypotézou je, že se Španělsko stále více blíží federálnímu uspořádání. Nejen z technických, finančních a dalších důvodu jsem hypotézy ověřovala rešerší dostupné literatury, kterou uvádím na konci práce. Jak prokázal můj výzkum, decentralizační tendence v oblasti financování autonomních společenství stále...
|
|
|
Fiskální decentralizace v ČR v mezinárodním srovnání
VOMÁČKOVÁ, Šárka
Tato teze zachycuje vývoj fiskální decentralizace v Evropských zemích, především v České republice v porovnání s ostatními zeměmi. Fiskální decentralizace je součástí otázek fiskálního federalismu a procesu veřejné volby ve veřejných financích. Tyto finance jsou vynakládány na veřejné statky, které jsou využívány občany. Fiskální decentralizace je spojená s přesunutím státních pravomocí na nižší úrovně vlády, k čemuž dochází na základě různorodých potřeb ekonomických subjektů napříč zemí. Tyto nižší úrovně vlády vědí, jak vhodně vynaložit svěřené veřejné finance v jejich regionu (jurisdikci). Fiskální decentralizace říká, jak moc vláda může ovlivnit strukturu a kvalitu veřejných statků v každém regionu země. K výsledkům se došlo užitím příjmové metody a výdajové metody, jež zobrazují míry fiskální decentralizace.
|
|
|
Postavení a význam místních poplatků
BULÍČKOVÁ, Renata
Diplomová práce na téma Postavení a význam místních poplatků se soustředí na dílčí část daňových příjmů obcí, které se podle rozpočtové skladby označují jako místní poplatky. I když mají fakultativní charakter, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů omezuje daňovou pravomoc ohledně stanovení sazby poplatku. Práce se zabývá problematikou místních poplatků ve vybraném kraji České republiky, a to v Kraji Vysočina. Nejprve je však popsán vývoj poplatků na území ČR v letech 2006 až 2016. Následně práce přechází na vývoj v Kraji Vysočina, kde jsou rozklíčovány místní poplatky podle jednotlivých druhů. Další kapitoly jsou věnovány místním poplatkům podle členění v rozpočtové skladbě z pohledu jejich podílu výnosu na příjmech obcí v roce 2016 a četnost využití daných poplatků v témže roce. Na základně provedených výpočtů bylo zjištěno, že průměrný podíl příjmů z místních poplatků se na daňových příjmech v letech 2006-2011 pohyboval kolem 1,80 %. Zavedením místního poplatku za komunální odpad se od roku 2012 do roku 2016 podíl nacházel přibližně na hranici 3 %. Tento rozdíl zapříčinil fakt, že poplatek za komunální odpad tvoří majoritní část příjmů z místních poplatků, a to přibližně 86 %. Z analýzy jednotlivých poplatků dále vyplývá, že nejčetněji ukládaným poplatkem je poplatek ze psů. Ovšem jeho celkové příjmy se na příjmech z místních poplatků podílely pouze 4,50 %. Obdobným podílem (4,80 %) se vyznačují už jen příjmy z poplatku za užívání veřejného prostranství, ostatní poplatky tvoří minimální podíly.
|
|
|
Španělský fiskální federalismus v historii a současné praxi
Majovská, Barbara ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
V této bakalářské práce se věnuji analýze nástrojů a dopadů fiskálního federalismu ve Španělsku. Decentralizace probíhala ve Španělsku již od počátku demokratizace po přijetí nové Ústavy v roce 1978 a reagovala na kulturní, historické i politické důvody, které vedly ke vzniku autonomních společenství. Výzvou pro celý model financování byla hospodářská krize, která ve Španělsku propukla v roce 2008 a silně zasáhla jeho ekonomikou. Jádro práce je ve zkoumání vývoje v posledních letech. Protože je Španělsko členem Evropské unie, popisuji také nástroje fiskálního federalismu prosazované Evropské unií. Španělsko je považováno za jednu z nejvíce decentralizovaných zemí v Evropě. V práci argumentuji, že decentralizační tendence pokračovaly reformami, které reagovaly na hospodářskou krizi. Předpokládám, že používané nástroje fiskálního federalismu jsou výhodné pro regiony i stát a pozitivně ovlivňují ekonomický vývoj země i v současné době a pomáhají řešit problémy vyplývající z ekonomické krize. Další hypotézou je, že se Španělsko stále více blíží federálnímu uspořádání. Nejen z technických, finančních a dalších důvodu jsem hypotézy ověřovala rešerší dostupné literatury, kterou uvádím na konci práce. Jak prokázal můj výzkum, decentralizační tendence v oblasti financování autonomních společenství stále...
|
|
|
Daňové pravomoci obcí
Macháčková, Iva ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Sedmihradská, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou daňových pravomocí obcí u daně z nemovitých věcí a u místních poplatků. První kapitola je zaměřená na teorii fiskálního federalismu a na příjmy obcí v České republice. Předmětem druhé kapitoly je popis současné podoby a fungování místních poplatků a daně z nemovitých věcí v České republice. V této kapitole je také objasněno, v čem spočívá daňová pravomoc, tj. jak mohou obce ovlivnit své daňové příjmy. Poslední kapitola je zaměřená na analýzu a komparaci využívání daňových pravomocí ve dvou městech Plzeňského kraje v Sušici a Domažlicích v letech 2004 - 2014 (porovnání obecně závazných vyhlášek). Na závěr je zhodnoceno, jak míra využívání těchto pravomocí ovlivnila příjmy sledovaných obcí.
|
|
|
Investiční dotace obcím
Granátová, Hana ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Pšurná, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá investičními dotacemi, které obce získávají do svého rozpočtu a tím, zda je velikost těchto transferů ovlivněna politickou příslušností starosty. V úvodu práce se nalézá popis veřejné správy České republiky, je zde charakterizován kraj a obec. Následující část je věnovaná fiskálnímu federalismu, územním rozpočtům a také jednotlivým příjmům obce. Dále je vysvětlen pojem dotace a to, z jakých zdrojů může obec tyto peněžní prostředky čerpat. V poslední části je provedena analýza dotací u vybraných měst. V závěru práce se nachází celkové zhodnocení a shrnutí výsledků.
|
|
|
Srovnání konceptu fiskálního federalismu ve Švýcarsku, USA a EU.
Havlíček, Jan ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
V této diplomové práci zkoumám aplikaci různých nástrojů fiskálního federalismu ve Švýcarské konfederaci, Spojených státech amerických a Evropské unii. Na základě znalosti teorie a vycházejíce z prací autorů zabývajících se tímto tématem v daných regionech docházím k poznání, že zatímco USA a Švýcarsko si jsou svým kompetitivním pojetím fiskálního federalismu relativně blízko, v Evropské unii je v souvislosti s touto problematikou zcela opačný způsob uvažování. Částečně je to zapříčiněno tím, že Evropská unie není skutečnou federací se silnou centrální vládou, ale spolkem svrchovaných států. Jako silnější faktor však vidím to, že zatímco v USA a Švýcarsku nesou zodpovědnost za svá rozhodnutí úřadující političtí aktéři a zároveň jsou svázáni jistými pravidly fiskální střízlivosti, v Evropské unii je standardem socializace ztrát a fiskální pravidla se zde teprve zavádějí.
|
|
|
JE FISKÁLNÍ UNIE ŘEŠENÍM KRIZE EUROZÓNY
Šatavová, Eva ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Cílem této práce je vyhodnocení hypotézy, zda se fiskální unie států eurozóny dokáže vypořádat s následky a příčinami dluhové krize. Jsou představeny kategorizované návrhy vedoucí k fiskální unii. Tyto návrhy se však potýkají s problémy morálního hazardu, převrácených motivací, nových daní, neefektivní alokace vzácných zdrojů a obecnými problémy fiskální politiky. Nové kroky vedoucí směrem k fiskální unii budou přijímány na nadnárodní úrovni, přičemž některé z těchto kroků jsou pravděpodobnější než jiné. Čím více těsnějších pravidel, fiskálního dohledu a regulací bude fiskální unie zajišťovat, tím déle a úspěšněji bude krizi eurozóny odvracet. Protože eurozónu nelze povazovat za optimální měnovou oblast a protože vykazuje problémy tragédie obecní pastviny, potom fiskální unie v dlouhém období, spolu se všemi problémy nových návrhů, povede pouze k prohloubení současné krize, případně vytvoření nové a mnohem silnější.
|
|
|
Vliv hospodářské krize na rozpočty územních samosprávných celků
AMBROŽ, Pavel
Práce se zabývá dopadem finanční krize na místní vlády v České republice, konkrétně se zaměřuje na kraje a obce. První část objasňuje příčiny vzniku finanční krize a popisuje konkrétní dopady ve Spojených státech. Z ohniska vzniku ekonomické krize, práce pokračuje k dopadu na EU, ale především k makroekonomickým vlivům na Českou republiku. Pro analýzu dopadu na místní vlády byla využita data z informačních systémů Ministerstva financí, státní závěrečné účty a zákony upravující povinnosti, příjmovou a výdajovou stránku rozpočtů místních vlád. Změny v rozpočtech místních vlád způsobené ekonomickým poklesem jsou analyzovány v příjmové i výdajové části rozpočtu, které jsou blíže rozčleněny.
|
|
|
Vliv daňové konkurence na poskytování veřejných statků - Příklad Švýcarska
Los, Jakub ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Hlavním cílem práce je posouzení vlivu daňové konkurence na fungování veřejného sektoru v reálné ekonomice. Zabývá oblastí veřejných financí a vlivem daňové konkurence na množství a strukturu veřejně poskytovaných statků a služeb. Práce vychází z ekonomické teorie daňové konkurence a fiskálního federalismu, zohledňuje argumenty jak proti, tak ve prospěch daňové konkurence. Zkoumá daňovou konkurenci na konkrétním příkladu Švýcarska, ukazuje, jakým způsobem zde daňová konkurence funguje. Analyzuje daňovou konkurenci na kantonální úrovni. Ukazuje, že daňové zatížení v kantonu je závislé na daňovém zatížení v kantonech okolních. Zabývá se vlivem daňové konkurence na strukturu veřejně poskytovaných statků ve Švýcarsku, zohledňuje také fenomén dojíždění a spotřebovávání veřejně poskytovaných statků v jiném kantonu, než jsou odváděny daně. Zkoumá vliv dojíždění na strukturu a výši veřejných výdajů švýcarských kantonů.
|
host ::
RSS.