|
|
Kvalifikovaná výzva dle § 114b OSŘ
Krejčí, Adam ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Kvalifikovaná výzva dle § 114b OSY Tato diplomová práce se zabývá institutem kvalifikované výzvy, jako~to prostZedk pZípravy jednání ve věci samé. Jeho nedílnou souástí je rovně~ institut fikce uznání nároku, jen~ nastává, mimo jiné, pZípadě, ~e ~alovaný kvalifikované výzvě Zádně a vas nevyhoví. Dojde aplikaci zmíněné fikce, soud v věci bez dalbího rozhodne rozsudkem pro uznání. rimárním úelem kvalifikované výzvy je naplnění jedné ze základních zásad civilního procesu, a to zásady rychlosti Zízení jako~to jednoho z komponentů ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces. O kvalifikované výzvě hovoZíme právě zvýbené nále~itost které musí vyjádZení ~alovaného splňovat, aby této výzvě Zádně vyho ě . Charakteristickým znakem tohoto institutu je posílení zásady formální pravdy na úkor pravdy materiální, kdy~ důsledku pZípadné ě ~alované dochází ke krácení Zízení spoívajícím é Zad procesních zásad a sporné Zízení tak ex lege i fakticky ztrácí svůj kontradiktorní charakter Byť je v praxi velmi asto kvalifikovaná výzva chápána jako jakýsi univerzální prostZedek, který umo~ňuje soudu Zízení rychle nastartovat, dodat mu spád a následně také rychle vyZídit, moderovala judikatura mo~nost u~ití zmíněných institutů stanovením Zady Zedpokladů, které musí být bez výjimky naplněny Cílem této práce utí podrobného...
|
|
|
Rozsudek pro uznání na základě fikce
Krechlerová, Karolína ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozsudek pro uznání na základě fikce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozsudkem pro uznání na základě fikce. Jedná se o institut civilního práva procesního. Rozsudek pro uznání lze vydat na základě výslovného projevu žalovaného nebo při uplatnění fikce uznání. Tato práce se zabývá oběma druhy rozsudku pro uznání, ale stěžejní část je věnována fikci uznání. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popsána historie rozsudku pro uznání na našem území. Druhá kapitola se zabývá vydáním kvalifikované výzvy k vyjádření a požadavky, které jsou na toto vyjádření kladeny. Ve třetí kapitole jsou rozebrány podmínky vydání rozsudku pro uznání podle projevu uznání žalovaného a rozsudku pro uznání vydaném na základě fikce uznání. Současně jsou v této kapitole popsány opravné prostředky proti rozsudku pro uznání. Čtvrtá kapitola je věnována nálezu Ústavního soudu, který rozhodoval o ústavnosti kvalifikované výzvy a rozsudku pro uznání za uplatnění fikce. Většina soudců se vyslovila pro zachování napadených ustanovení, přičemž v odůvodnění nálezu a zejména v odlišných stanoviscích disentujících soudců jsou konfrontovány ústavní principy, které mohou být porušeny uplatněním fikce uznání. V páté kapitole je předestřen návrh právní úpravy de lege ferenda. Součástí kapitoly je i stručný náhled na aktuální...
|
|
|
Rozsudek pro uznání
Markovský, Karel ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozsudek pro uznání Abstrakt Tématem této práce je rozsudek pro uznání, v praxi často užívaný druh rozhodnutí ve věci samé, který má soužit k urychlení a zefektivnění samotného soudního řízení. Práce se věnuje jak rozsudku pro uznání vydaném na základě výslovného souhlasu žalovaného, tak tzv. fikce uznání nároku žalovaným, na jejímž základě lze rozsudek pro uznání rovněž vydat. Cílem této práce je nejen podat ucelený výklad procesu, který vydání rozsudku pro uznání předchází a který na něj navazuje, ale zároveň popsat význam tohoto rozsudku, jeho vývoj na českém území a zároveň porovnat jeho vnitrostátní právní úpravu se slovenskou. Tato práce rovněž poukazuje na určité problematické aspekty rozsudku pro uznání a nabízí jejich možná řešení. Práce je dělena do šesti kapitol. První kapitola se zaobírá historickým vývojem rozsudku pro uznání na českém území. Věnuje se zejména zakotvení rozsudku pro uznání do českého právního řádu na přelomu 19. a 20. století a dále jeho znovuzavedením do úpravy civilního procesu v letech 1993 - 2009, kdy nabyl rozsudek pro uznání podobu, která mu zůstala dodnes. Druhá kapitola je věnována fikci uznání. První podkapitola se zabývá fikcí uznání v rámci přípravy jednání, kde je velká pozornost věnována tzv. kvalifikované výzvě k vyjádření a s ní spojenými účinky, a to včetně...
|
host ::
RSS.