Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitkovosti
Čumová, Klára
Diplomová práce „Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitko-vosti“ je zaměřena na monitoring doby příjmu krmiva, přežvykování a pohybové aktivity ve vztahu k produkčním a zdravotním ukazatelům dojnic. Teoretická část se zabývá systémem a možnostmi kontroly výživy, zdraví a poruch metabolismu. Součástí je analýza stáda, klinické vyšetření zvířat, odběry a rozbory biologických vzorků a monitoring přežvykování, pohybové aktivity, příjmu krmiva a dojivosti. Praktická část zpracovává data z monitoringu získaná za dobu jednoho měsíce na vybrané farmě dojnic. U dojnic v laktaci (n = 242) byla zjištěna průměrná doba přežvykování 7,67 ho-din, resp. 460 minut (s rozsahem hodnot 2,43–12,30 h). Z celého souboru hodnocených dojnic mělo dobu přežvykování nižší než 6 hodin 12 % zvířat. Průměrná doba příjmu krmiva u celého souboru dojnic byla 3,92 h s rozmezím hodnot 0,97–7,55 h. Při analýze výsledků u krav v různém věku, resp. podle pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrná doba přežvykování se pohybuje v rozmezí 7,09 h (u krav na 2. laktaci) až do 8,14 h (u krav na 4. laktaci). Rozdíl me-zi skupinami je průkazný (p = 0,004). Byl dokumentován trend k prodlužování doby přežvy-kování mezi 1. až 4. laktací. Mezi pořadím laktace a délkou přežvykování jsme zjistili průkaz-ný pozitivní korelační vztah (r = 0,23; p < 0,01). Doba příjmu krmiva byla nejkratší u nejstar-ších krav (na 6.–11. laktaci) 3,37 h a nejdelší u prvotelek (4,8 h). Rozdíly mezi skupinami jsou statisticky průkazné (p < 0,05). Byl popsán trend ke zkracování doby příjmu krmiva s věkem krav. Korelační analýzou byl zjištěn průkazný negativní korelační vztah (r = -0,30; p < 0,01). Bylo zjištěno, že pokles přežvykování či vitality se v poklesu dojivosti projevuje s poměrně výrazným zpožděním. K průkaznému poklesu dojivosti došlo až 3. den po první identifikaci odchylek v monitoringu. Analýzou dat u dojnic v prvních 35 dnech po otelení bylo zjištěno, že doba přežvykování se z průměrné hodnoty 190 minut (3,1 h) v den porodu zvýšila na 425 mi-nut (7,1 h) během 14 dní. Byla zjištěna poměrně vysoká chybovost fungování čipů. Z krav systémem vyhodnocených jako zvířata s odchylkou monitorovaných hodnot bylo 36,7 % od-chylek způsobeno chybou čipu. Při klinickém vyšetření u 24,5 % dojnic s odchylkou nebyla příčina změn hodnot identifikována. U 16,3 % dojnic byla potvrzena říje. Změny hodnot z důvodu onemocnění byly zaznamenány u 9,8 % dojnic – nejvíce zastoupeny byly dojnice s onemocněním paznehtů) a 10,6 % se nacházelo v období kolem porodu, kde jsou změny hodnot fyziologické.
Užitkovost nosných hybridů určených do alternativních chovů
Coufalová, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením užitkovosti hybridů nosného typu, kteří jsou určeni do alternativních systémů a byli během pokusu ustájeni v klecové technologii. Zhodnocení parametrů užitkovosti bylo provedeno u sedmi hybridů ISA Dual, ISA Sussex, ISA Tinted, Moravia Barred, Moravia BSL, Moravia Gold a Sasso Silver během snáškového období od 19. do 81. týdne věku. Parametry užitkovosti, které se sledovaly, byly intenzita snášky, podíl nestandardních vajec, hmotnost vajec, produkce vaječné hmoty, příjem krmiva, konverze krmné směsi na vejce, konverze krmné směsi na 1 kg vaječné hmoty, živá hmotnost, životaschopnost a pevnost skořápky. Nejvyšší průměrnou hmotnost vejce měl hybrid Moravia BSL (64,2 g) po celé produkční období (P<0,05). Hybridi ISA Tinted a ISA Sussex měl nejvyšší průměrnou intenzitu snášky (91,7 % a 90,7 %; P<0,05). Nejnižší denní spotřebu krmiva (108 g) měl hybrid ISA Tinted (P<0,05), který měl nejnižší konverzi krmné směsi na vejce (122 g), nejnižší konverzi krmné směsi na 1 kg vaječné hmoty (2,1) a nejnižší výskyt nestandardních vajec (1,68 %). Nejvyšší denní produkci vaječné hmoty (54,6 g), pevnost skořápky (45,1 N) a životaschopnost (100 %) měl hybrid ISA Sussex. Nejvyšší průměrnou živou hmotnost měl hybrid ISA Dual (2827 g).
Škůdci krmných substrátů - druhové složení, význam a možnosti likvidace
Hustá, Valérie
Bakalářská práce se zabývá škůdci krmných substrátů. Literární rešerše popisuje nejvýznamnější škůdce, jejich vliv v zemědělství a potravinářství a dále metody likvidace s důrazem na další využití substrátu. Popisuje zejména nechemické metody, které nemají negativní dopad na nezávadnost krmiv, potravin a životní prostředí. Další část popisuje vliv nízkých teplot užívaných jako fyzikální metoda dezinsekce na životní projevy hmyzu a roztočů. Praktická část zkoumá vliv nízkých teplot 0 °C, 3 °C a 6 °C v kombinaci s intervaly působení 5 minut, 10 minut a 20 minut na příjem krmiva, přírůstek hmotnosti a konverzi krmiva u jednoho z nejběžnějších škůdců potemníka moučného (Tenebrio molitor). Výsledky pokusu dokazují zvyšující se příjem krmiva se snižující se teplotou a rostoucím intervalem působení, což poukazuje na hrozbu nesprávného použití nízkých teplot k likvidaci škůdců, které může škůdce stimulovat k vyššímu příjmu krmiva a způsobit tak vyšší škody.
Vliv jednotlivých komponent směsných krmných dávek u krmných míchacích vozů (bez vybírací frézy) na přesnost nakládek
JENŠÍ, Lukáš
Diplomová práce s názvem Vliv jednotlivých komponent směsných krmných dávek u míchacích krmných vozů (bez vybírací frézy) na přesnost nakládek je členěna na dvě samostatné části. V první části (teoretické) je analyzována problematika chovu skotu společně s přípravou krmiva a jeho distribucí krmnými míchacími vozy. Druhá část práce (praktická) je zaměřena na konkrétní výběr míchacího krmného vozu, charakteristiku a způsob nakládání jednotlivých složek krmné dávky včetně vyhodnocení přesnosti nakládek jednotlivých komponent. Hlavním cílem diplomové práce je konkrétní vyhodnocení přesnosti nakládek jednotlivých komponent směsných krmných dávek u míchacího krmného vozu ve vybraných zemědělských podnicích specializovaných na mléčnou a masnou užitkovost.
Vliv výše denní krmné dávky na růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
MORAVA, Jakub
Vliv výše denní krmné dávky u juvenilního síha peledě byl testován na dávkách 1,5 %, 2,5 %, 3,5 % a 4,5 % biomasy ryb za použití krmiva BioMar Inicio 1,1 mm. Délka experimentu byla 63 dní. Na počátku experimentu byly nasazeny ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 gramu a celkové délce 65 +- 6 mm. Po první fázi odchovu (0 až 21 dní) byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi testovanými skupinami. Nejvyšší růst vykazovaly ryby ze skupiny krmené 4,5 % (80 mm). Specifická rychlost růstu byla 1,5 % 1,1 %.den-1, 2,5 % 2,6 %.den-1, 3,5 % 4,4 %.den-1, 4,5 % 4,7 %.den-1. V druhém odchovném období (21 až 42) výrazně zaostávaly v růstu ryby ze skupiny krmené 1,5 % oproti zbytku, a jejich nárůst byl o pouhých 9 % celkové délky. V ostatních skupinách bylo zaznamenáno výraznějších změn v délce těla s nejvyššími hodnotami u skupiny krmené 4,5 % biomasy ryb, kde se specifická rychlost růstu pohybovala 1,5 % 1,9 %.den-1, 2,5 % 3,1 %.den-1, 3,5 % 3,9 %.den-1, 4,5 % 4 %.den-1. V poslední části odchovu (42 až 63) byl nejvyšší růst potvrzen opět u skupiny krmené 4,5 %. Tato skupina dosáhla nárůst o 60 % délky těla oproti skupině krmené 1,5 %. Specifická rychlost růstu měla v tomto období nejnižší hodnoty, nejvyšší rychlost růstu byla vypočítána u skupiny 4,5 % 3,7 %.den-1, 3,5 % 3,6 %.den-1, 2,5 % 2,9 %.den-1 a 1,5 % 1,6 %.den-1. Na konci experimentu měřily jednotlivé ryby průměrně ve skupině krmené 1,5 % 84 +- 7 mm, 2,5 % 106 +- 10 mm, 3,5 % 122 +- 10 a 4,5 % 148 +- 11 mm.
Možnosti intenzivního chovu candáta obecného (Sander lucioperca) a okouna říčního (Perca fluviatilis) v duokultuře
MAREK, Miloš
Hlavním cílem diplomové práce je posouzení rychlosti růstu (a vhodnosti použití) různých (z hlediska procentického zastoupení obou druhů) doukulturních obsádek okouna a candáta, při jejich chovu v experimentálních podmínkách intenzivní akvakultury. Předpokládá se testování nejméně 3 různých duokulturních obsádek a 2 kontrolních jednodruhových. Chov bude probíhat ve speciálních experimentálních nádržích umožňujících sběr nespotřebovaného krmiva pro hodnocení příjmu krmiva. Zde budou založeny vlastní experimentální obsádky. Následovat bude vlastní testování rychlosti růstu (vč. variability), při současném hodnocení příjmu krmiva, přežití, konverze krmiva, výskyt a stupeň poškození ploutví a kondiční ukazatele.
Ověření vlivu krmiv na příjem krmných dávek koz a na složení jejich mléka
KRÁL, Václav
Kozí mléko má mnoho výborných nutričních vlastností, které vyplývají z jeho unikátního složení. To ovšem do jisté míry závisí na složení krmné dávky. Cílem této práce bylo ověřit, jak ovlivní krmná dávka množství a složení nadojeného mléka. Bylo také provedeno sledování, s cílem zjistit, jak vybrané byliny ovlivňují příjem krmných dávek kozami. Pokusná část byla rozdělena do třech částí. V první části byl hodnocen vliv vybraných bylin na příjem krmné dávky kozami. Bylo zjištěno, že přídavek jílku vytrvalého zvýšil množství přijatého krmiva. Naopak přídavek hrachoru lučního příjem krmiva snížil. Ve druhé části byl ověřován vliv jitrocele kopinatého na složení mléka. Bylo zjištěno, že přídavek této byliny v krmné dávce mírně zvýšil denní dojivost. Ve třetí části pak bylo sledováno stádo koz na pastvě. V této části byl hodnocen vliv složení pastevního porostu a přídavku ovsa na složení mléka a nádoj. Bylo zjištěno, že složení pastvy mělo výrazný vliv nejen na základní složky mléka, ale i na zastoupení jednotlivých skupin mastných kyselin. Přídavek ovsa pak vliv pastvy snižoval.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.