Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metody přepočtu hlasů na mandáty a jejich vliv na složení parlamentu. Případová studie voleb do Poslanecké sněmovny 2017
Drašar, Michael ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na aplikaci volebních formulí používaných v proporčním volebním systému na případ voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem by změna matematické metody přepočtu hlasů na mandáty změnila složení Poslanecké sněmovny a umožnila vznik stabilní vládní koalice. V bakalářské práci jsou rovněž modelovány výsledky voleb podle zamýšlených volebních reforem, konkrétně z doby Opoziční smlouvy a z doby druhé vlády Mirka Topolánka. V úvodu je krátce představeno téma práce a formulovány výzkumné otázky. Teoretická část práce se věnuje představení jednotlivých volebních formulí a jejich obecných účinků, dále základním principům volebního akt v České republice, vysvětlení podstaty obou zmíněných snah o volební reformu, a také okolnosti, výsledky a důsledky parlamentních voleb v roce 2017. V analytické části je nejprve představena metodologie práce, kterou je případová studie, dále jsou pak jednotlivé volební kvóty a dělitele aplikovány na reálné výsledky hlasování. Tyto modely pomohou zodpovědět výzkumné otázky, kterým se věnuje závěr práce.
Metody přepočtu hlasů na mandáty a jejich vliv na složení parlamentu. Případová studie voleb do Poslanecké sněmovny 2017
Drašar, Michael ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na aplikaci volebních formulí používaných v proporčním volebním systému na případ voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem by změna matematické metody přepočtu hlasů na mandáty změnila složení Poslanecké sněmovny a umožnila vznik stabilní vládní koalice. V bakalářské práci jsou rovněž modelovány výsledky voleb podle zamýšlených volebních reforem, konkrétně z doby Opoziční smlouvy a z doby druhé vlády Mirka Topolánka. V úvodu je krátce představeno téma práce a formulovány výzkumné otázky. Teoretická část práce se věnuje představení jednotlivých volebních formulí a jejich obecných účinků, dále základním principům volebního akt v České republice, vysvětlení podstaty obou zmíněných snah o volební reformu, a také okolnosti, výsledky a důsledky parlamentních voleb v roce 2017. V analytické části je nejprve představena metodologie práce, kterou je případová studie, dále jsou pak jednotlivé volební kvóty a dělitele aplikovány na reálné výsledky hlasování. Tyto modely pomohou zodpovědět výzkumné otázky, kterým se věnuje závěr práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.