|
|
Analýza masné užitkovosti vybraných plemen masného skotu
Ovčáček, Jindřich
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vybraná plemena na parametry masné užitkovosti v podmínkách ČR. Analyzovaná plemena aberdeen angus, hereford, charolais a masný simentál byly v průběhu roku měřeny jednotlivé parametry masné užitkovosti jako porodní hmotnost, hmotnost ve 120 a 210 dnech, přírůstek do 120 dne, přírůstek do 210 dne, přírůstek mezi 120 a 210 dnem, porážková hmotnost, průměrný přírůstek do věku porážky, celkový přírůstek a JUT. Tyto výsledky poté byly porovnávány mezi jednotlivými plemeny a také z těchto dat byla stanovena ekonomika chovu vybraných plemen masného skotu. Z výsledku vyplynulo, že plemeno má vliv na masnou užitkovost, kdy v porovnání mezi plemeny vyšla nejlépe plemena charolais a masný simentál a nejhůře plemena aberdeen angus a hereford. Také se zjistilo, že i pohlaví v rámci plemene má vliv na masnou užitkovost, kdy býci všech zkoumaných plemen dosahovali vyšší masné užitkovosti než jalovice.
|
|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune
Šínová, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce zařazeno 168 jehňat. V rámci hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, při odstavu (40 dní věku) a ve 100 dnech věku. Z těchto živých hmotností byl zjištěn průměrný denní přírůstek v intervalech 0 -- 40, 40 -- 100, 0 - 100 dní věku. Růstová schopnost jehňat byla vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku matky a použitého berana v reprodukci. Bylo zjištěno, že věk matky měl vysoce průkazný vliv na porodní hmotnost a průkazný vliv na hmotnost ve 100 dnech věku. Pohlaví jehňat mělo průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti a denní přírůstky mimo hmotnost při narození. Četnost vrhu měla průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti. Linie použitého berana v reprodukci neměla vliv na růst ani denní přírůstky jehňat.
|
|
|
Chov holubů plemene king (Columba livia f. domestica) a jatečná výtěžnost
ŘEZNÍČKOVÁ, Marcela
Literární přehled bakalářské práce se zabývá původem a domestikací holuba divokého (Columba livia) a ostatních zástupců čeledi holubovití žijících na území České republiky. Z této čeledi je nejvíce popsán holub domácí (Columba livia domestica), domestikovaná forma holuba skalního, jeho morfologie, způsoby chovu, výživa a rozmnožování tohoto holuba. Další kapitola bakalářské práce se věnuje problematice plemene king, kde je uveden popis plemene, péče, chov, reprodukce a výživa tohoto plemene. Praktická část práce je zaměřena na metodiku a vlastní pokus spočívající ve vybudování chovatelského zařízení, sestavení chovných párů a odchování mláďat. U těchto mláďat (holoubat) byly po dobu 30 dní zjišťovány denní přírůstky, pomocí kterých bylo možné následně vyjádřit jatečnou výtěžnost holoubat. V závěru práce jsou zpracovány výsledky práce a doporučení pro chovatelskou praxi.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti na masnou užitkovost býků v konkrétním podniku
Pavlíček, Václav
ABSTRAKT In this work I compared daily gain of intensive fattening beef meat bulls in a chosen farm. I was interested in: incoming weiht, average daily gain and weight during the fattening. Theoretical part points ohter aspects which influence fattening. I studied 3 groups a total of 81 bulls. Mainly these breeds were monitored Charolais, Simmental and Limousine hybrids. Charolais bulls had the highest daily gain which is 2,25 kg/day. The highest slaughter weight was the bull of Simmental. Keywords: daily gain, beef meat, fattening bulls, live weight, purebred breed, hybrid ABSTRAKT V této práci jsem se zabýval porovnáváním přírůstků u intenzivně vykrmovaných býků masných plemen v konkrétním podniku. Objektem vyhodnocení byly následující parametry: hmotnost při naskladnění, průměrné denní přírůstky a hmotnost při průběhu výkrmu. V teoretické části práce jsou zmíněny další aspekty, jež ovlivňují výkrm. Pozorování jsem prováděl na třech skupinách vykrmovaných býků celkovém počtu 81 kusů. Byla sledována hlavně tato plemena, a to charolais, masný simentál a kříženci plemene limousine. Nejvyšší denní přírůstek měli býci plemene charolais, který činil 2,25 kg/den. Nejvyšší porážkovou hmotnost dosáhl býk plemene masný simentál.
|
|
|
Porovnání růstových schopností telat a mladého skotu různých masných plemen
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Základem dobré masné užitkovosti by měli být optimální denní přírůstky v odchovu a výkrmu masného skotu. Chovatel zajistit vyhovující podmínky prostředí a kvalitní výživu (Welfare), které významně ovlivňují vývin zvířete. Mezi hlavní vlivy ovlivňující masnou užitkovost patří pohlaví, věk, porážková hmotnost, výživa, způsob výkrmu a systém ustájení. Cílem práce bylo porovnat průměrné hmotnosti jaloviček a býčků a po průběžném vážení spočítat průměrné denní přírůstky u hodnocených masných plemen. Pokus probíhal u volně pasených stád, kde byly shodné podmínky pro všechny chované kusy. Byla sledována čtyři plemena masného skotu a to Hereford, Masný simentál, Charolais a Limousin. Jednotlivá stáda čítala 20 - 30 kusů a byla rozdělena podle plemen a pohlaví. Vzhledem k pastevnímu odchovu byla porodní hmotnost telat odhadnuta. Dále probíhalo vážení v 5,6 a 7 měsících u všech sledovaných kusů a ve 12 a 14 měsících pouze u býků. K vážení byla použita digitální tenzometrická váha. Ze získaných dat byly vypočteny průměrné přírůstky a hmotnosti. Celkově nejvyšší hmotnosti dosahoval Charolais u obou pohlaví a také přírůstků u býků. U jalovic to bylo plemeno Limousin. Až na malé rozdíly mezi plemeny a pohlavím, přirůstali všechny sledované kusy rovnoměrně bez větších odchylek. Statistickým zpracováním dat nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi vlivem plemene a věku na výši průměrných denních přírůstků hmotnosti (P=0,645862).
|
|
|
Zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune
Šínová, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce zařazeno 168 jehňat. V rámci hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, při odstavu (40 dní věku) a ve 100 dnech věku. Z těchto živých hmotností byl zjištěn průměrný denní přírůstek v intervalech 0 -- 40, 40 -- 100, 0 - 100 dní věku. Růstová schopnost jehňat byla vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku matky a použitého berana v reprodukci. Bylo zjištěno, že věk matky měl vysoce průkazný vliv na porodní hmotnost a průkazný vliv na hmotnost ve 100 dnech věku. Pohlaví jehňat mělo průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti a denní přírůstky mimo hmotnost při narození. Četnost vrhu měla průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti. Linie použitého berana v reprodukci neměla vliv na růst ani denní přírůstky jehňat.
|
|
|
Analýza masného stáda skotu na rodinné farmě
ŠIMÁNKOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení užitkovosti u masného stáda skotu plemene masný simentál za období 2011 - 2013 na soukromé farmě. Soubor plemenic tvořilo 39 plemenic jak čistokrevných, tak i kříženek. Průměrná délka mezidobí dosáhla 379,4 dnů a věk při prvním otelení 27,3 měsíce. Soubor telat tvořilo 85 kusů. U čistokrevných telat (49 ks) byla zjišťována živá hmotnost při narození a hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku. Soubor telat byl roztříděn podle roku narození, podle pořadí narození, podle pohlaví a podle otců. U skupiny vykrmených zvířat byly získány základní údaje o výkrmnosti a jatečné hodnotě. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel a vyhodnocena v programu Statistica 12. Průměrná živá hmotnost telat při narození činila 41,96 kg, průměrná hmotnost ve 120 dnech 207,86 kg a ve 210 dnech 320,96 kg. Telata dosahovala průměrných denních přírůstku od narození do 120dní 1,38 kg, od narození do 210 dnů 1,33 kg a od 120 do 210 dnů 1,25 kg. Při roztřídění souboru telat podle roků byly zjištěny statistické rozdíly mezi roky u hmotností telat při narození (41,70 kg). Nejlepších hmotností ve 120 i 210 dnech věku dosáhla telata v roce 2012 (215,80 kg, 327,20 kg). Významné rozdíly byly zjištěny i při roztřídění telat podle pořadí při narození a to zejména u hmotností při narození vždy v neprospěch telat narozeným od prvotelek. Telata narozená první v pořadí vážila 38,25 kg, druhá 40,57 kg, třetí 43 kg, čtvrtá 41,82 kg, pátá 42,10 kg a šestá v pořadí 47,33 kg. (průkazné rozdíly byly zjištěny mezi - 1. a 2., 4. a 5., 4. a 6., 2. a 6. pořadí narození) Průměrný věk při porážce jatečných zvířat dosáhl 561,1 dne, průměrná porážková hmotnost 502,6 kg a průměrná hmotnost jatečně opracovaného těla 316,21 kg. Býci dosahovali porážkové hmotnosti 559,20 kg, jalovice 374,09 kg, zde byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn i u hmotnosti jatečně opracovaného těla, kdy býci dosahovali hmotnosti 351,05 kg a jalovice 237, 06 kg.
|
|
| |
host ::
RSS.