Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyk a styl undergroundové dětské literatury
Kubová, Kateřina ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Kubová, Kateřina: Jazyk a styl undergroundové dětské literatury: diplomová práce. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, 2011. Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. Cílem této práce je postihnout jazykové a stylové rysy specifické pro undergroundovou literaturu určenou dětem. V první části práce se věnuji specifikům literární tvorby pro děti a pojmu dětský aspekt jako měřítku, s jehož pomocí následně analyzuji vybrané texty. Dále představuji vybrané autory a jejich tvorbu pro děti. Jazyková a stylová analýza vychází převážně z příručky Současná stylistika, která se mj. věnuje charakteristice jednotlivých jazykových rovin uměleckého textu. Rozboru podrobuji texty pro děti vytvořené hlavními představiteli českého kulturního undergroundu 70. a 80. let 20. století, Egonem Bondym a Ivanem Martinem Jirousem. Na závěr rozebírám jazyková a stylová specifika samizdatového sborníku Čert má kopyto…, který tvoří souhrn undergroundové literatury určené dětem, a na základě analýz stanovuji texty, jež splňují zároveň kritérium "dětskosti" i undergroundové poetiky, a tudíž právem nesou označení undergroundová literatura pro děti. Klíčová slova: dětská literatura, underground, styl, dětský aspekt.
Jazyk a styl undergroundové dětské literatury
Kubová, Kateřina ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Kubová, Kateřina: Jazyk a styl undergroundové dětské literatury: diplomová práce. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, 2011. Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. Cílem této práce je postihnout jazykové a stylové rysy specifické pro undergroundovou literaturu určenou dětem. V první části práce se věnuji specifikům literární tvorby pro děti a pojmu dětský aspekt jako měřítku, s jehož pomocí následně analyzuji vybrané texty. Dále představuji vybrané autory a jejich tvorbu pro děti. Jazyková a stylová analýza vychází převážně z příručky Současná stylistika, která se mj. věnuje charakteristice jednotlivých jazykových rovin uměleckého textu. Rozboru podrobuji texty pro děti vytvořené hlavními představiteli českého kulturního undergroundu 70. a 80. let 20. století, Egonem Bondym a Ivanem Martinem Jirousem. Na závěr rozebírám jazyková a stylová specifika samizdatového sborníku Čert má kopyto…, který tvoří souhrn undergroundové literatury určené dětem, a na základě analýz stanovuji texty, jež splňují zároveň kritérium "dětskosti" i undergroundové poetiky, a tudíž právem nesou označení undergroundová literatura pro děti. Klíčová slova: dětská literatura, underground, styl, dětský aspekt.
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.