|
|
Vliv ročního období na vybrané parametry masné užitkovosti vykrmovaných býků
Urbánek, Tomáš
Tato práce je zaměřena na vliv ročního období na parametry masné užitkovosti vykrmovaných býků. Do hodnocení bylo zahrnuto 93 kusů býků českého strakatého skotu a jeho kříženců. Jejich průměrné parametry masné užitkovosti byly 443,47 kg u hmotnosti jatečně upraveného těla, 616,4 g u netto přírůstku, 3,21 u zmasilosti a 2,30 u protučnění. Potvrdil se zde vliv ročního období na masnou užitkovost. U hmotnosti jatečně upraveného těla, netto přírůstku, protučněnosti a živé hmotnosti byly hodnoty vyšší u býků narozených v zimě a na jaře. U denního přírůstku živé hmotnosti a zmasilosti vliv roční-ho období nebyl průkazný. Obecně se mé výsledky shodují s tvrzením některých autorů, že vysoké teploty mají negativní vliv na užitkovost skotu. Průměrné hodnoty u daných kategorií, které jsem zjistil, jsou podobné, jako zjistili někteří jiní autoři ve svých pozorováních.
|
|
|
Vliv intenzity přežvykování a příjmu krmiva na začátku výkrmu býků na jejich masnou užitkovost
Urbánek, Tomáš
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení vlivu přežvykování a příjmu krmiva na masnou užitkovost býků na začátku výkrmu. Vyhodnoceno bylo celkem 85 býků plemene čes-kého strakatého skotu. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla činila 457,5 kg, prů-měrný netto přírůstek 651 g/den a průměrný věk byl 704 dní. Průměrné měsíční hodnoty denního příjmu krmiva a přežvykování byly lineárně přímo úměrné s postupujícím vě-kem. Hodnota příjmu potravy činila v šestém měsíci věku 5 h 15 min a hodnota přežvy-kování 8 h 36 min. Korelace mezi příjmem krmiva a parametry masné užitkovosti byla negativní a korelace mezi přežvykováním a parametry masné užitkovosti byla neprůkaz-ná. Celkově se dá říci, že je vztah mezi masnou užitkovostí a denním příjmem krmiva a přežvykováním, ovšem vzhledem k nízkým průkaznostem je třeba dalších pokusů.
|
|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
|
|
Analýza stáda českého strakatého skotu v podhorské oblasti
MAČLOVÁ, Jaroslava
Cílem bakalářské práce bylo zpracování analýzy mléčné užitkovosti, plodnosti a posouzení vlivu pořadí laktace na užitkovost u stáda českého strakatého skotu chovaného na rodinné farmě v podhorské oblasti. Zpracovány byly hodnoty 65 dojnic českého strakatého skotu, které v roce 2016 ukončily laktaci. Dojnice byly rozděleny do čtyř skupin dle pořadí laktace (1. laktace, 2. laktace, 3. laktace, 4. a další laktace). Užitkovost a kvalita mléka byla hodnocena rovněž u celého stáda v průběhu roku 2016. Průměrná užitkovost dle pořadí laktace byla na 1. laktaci 4286 kg mléka P 0,001, na 2. laktaci 5888 kg mléka P 0,01, na 3. Laktaci 5783 kg mléka P 0,001 a na 4. a dalších laktacích 6364 kg, užitkovost celého stáda byla 5580 kg mléka s obsahem tuku 3,94 %, obsah bílkovin 3,32 %, obsah laktózy 5,03 %, počet somatických buněk 229 tis./ml. Průměrný věk při prvním otelení byl 1037 dnů, délka mezidobí stáda 394 dnů, inseminační interval 96 dnů a servis perioda 111 dnů.
|
|
|
Produkční schopnost býků Českého strakatého skotu
LAPKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele vykrmovaných býků českého strakatého skotu v intenzivních podmínkách chovu v zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 371 býků, data byla vyhodnocena za roky 2016 a 2017. Byla hodnocena živá hmotnost před porážkou, věk při porážce, průměrný denní přírůstek, netto přírůstek, hmotnost jatečně upraveného těla a jeho zatřídění dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel 2016 a Statsoft Statistica. Průměrný věk při porážce a živá hmotnost byly 586,2 dnů resp. 731,8 kg v roce 2016, v roce 2017 dosáhl 626,1 dnů resp. 749,5 kg. Hmotnost jatečně upraveného těla v roce 2016 činila 412,2 kg, následující rok se zvýšila o 8,9 kg. Netto přírůstek byl výrazně vyšší v roce 2016. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky průkazné.Při zařazení do tříd zmasilosti dosáhlo 73,8 % třídy "U" s hmotností jatečně upraveného těla 426,3 kg, 25,1 % třídy "R" s hmotností jatečně upraveného těla 384,4 kg a 1,1 % třídy "E" s hmotností jatečně upraveného těla 497,3 kg. Při vyhodnocování vlivu porážkového věku na jednotlivé ukazatele byly mezi skupinami statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Analýza rozdojování u plemenic skotu
DIDIOVÁ, Marie
Cílem bakalářské práce bylo porovnání výsledků období rozdojování dojnic Holštýnského a Českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách ve vztahu k ukazatelům reprodukce. Hodnocení probíhalo z kontroly užitkovosti dojnic v družstvu ZD Mojné v jižních Čechách, nedaleko Českého Krumlova.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic českého strakatého skotu
VAFEK, Jan
Současné ekonomické podmínky kladou důraz na efektivnost produkce mléka. Hlavní dva faktory, ovlivňující ekonomiku dojeného skotu, jsou mléčná užitkovost a reprodukce. Proto je snahou chovatelů dojeného skotu co nejvyšší mléčná produkce, při zachování dobrých reprodukčních ukazatelů. Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy na ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena od června 2008 do října roku 2013. Do hodnocení bylo zařazeno 290 dojnice, které ukončily laktaci. U sledovaných dojnic byl hodnocen vliv laktace na produkci mléka, vliv genotypu a zušlechťovacího plemene na užitkovost a složky mléka, stejně jako na vybrané reprodukční ukazatele. U sledovaných genotypů C1a C2 bylo prokázáno, že dojnice genotypu C2 měly statisticky významně vyšší dojivost mléka (p < 0.05), zatímco dojnice genotypu C1 měly statisticky vyšší obsah tuku v mléce (p < 0.05). Vliv genotypu na věk při prvním otelení nebyl, stejně jako vliv na délku servis periody, mezidobí a obsah bílkovin, statisticky průkazný. Vliv pořadí laktace na obsah sledovaných mléčných složek a množství mléka byl statisticky průkazný (p < 0.05), stejně, jako nádoje za jednotlivé laktace. Současně byl prokázán vliv věku při prvním otelení na počet laktací ve sledovaném chovu. V analyzovaném datovém souboru byl prokázán i vliv produkce mléka na délku servis periody a mezidobí. Servis perioda u vysokoužitkových dojnic s dojivostí nad 10000 kg mléka za laktaci byla vyšší o 17,5 dne a mezidobí o 42,3 dny ve srovnání s dojnicemi s užitkovostí do 6000 kg mléka za laktaci (p < 0.05). Dále byl prokázán vliv zušlechťujícího plemene na produkci mléka a složky mléka. Kříženky českého strakatého skotu s plemenem red holštýn měly nejvyšší průměrnou užitkovost za laktaci (7885,07 kg mléka) ve srovnání s čistokrevnými plemenicemi a kříženkami s plemenem ayrshire, které měly statisticky významně vyšší obsah tuku i bílkovin ve srovnání s ostatními skupinami plemenic ve sledovaném stádě (p < 0.05). Vliv zušlechťovacího křížení na délku servis periody a mezidobí nebyl ve sledovaném stádě prokázán.
|
|
| |
|
|
Analýza stáda dojeného skotu
SCHÖNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce bylo posoudit a zhodnotit úroveň mléčné užitkovosti a plodnosti u dvou plemen dojeného skotu. Sledováno bylo 41 dojnic holštýnského skotu (H) a 36 dojnic českého strakatého skotu (C). Dojnice byly vybrány z celkového počtu 310 kusů, dále byly rozděleny do dvou skupin podle genotypu a podle pořadí poslední uzavřené laktace. Dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Z ukazatelů plodnosti byl sledován inseminační interval a servis perioda. Délka inseminačního intervalu u dojnic holštýnského skotu byla delší (66,22 dne) než u českého strakatého skotu (64,58 dne). Délka servis periody u dojnic holštýnského skotu byla na úrovni 142,10 dní a u dojnic českého strakatého skotu 149,94 dní. Rozdíly u obou ukazatelů nebyly statisticky průkazné. Z ukazatelů užitkovosti bylo sledováno množství mléka a obsah jednotlivých složek v mléce - % tuku, bílkovin a laktózy. Průměrný obsah tuku u dojnic holštýnského skotu byl nižší (3,95 %) než u dojnic českého strakatého skotu (3,98 %). Průměrný obsah bílkovin dosahoval u dojnic holštýnského skotu 3,32 % a u dojnic českého strakatého skotu 3,48 % při P ? 0,001. Průměrný obsah laktózy u dojnic holštýnského skotu byl 4,89 %, zatímco u dojnic českého strakatého skotu byl na shodné úrovni (4,89 % resp. 4,90 %). Průměrná užitkovost u holštýnských plemenic za normovanou laktaci byla 8 504,88 kg mléka a za celou laktaci dosahovala 9 459,81 kg mléka. U plemenic českého strakatého skotu byla v obou případech průměrná užitkovost nižší a to o 1 640,35 kg mléka resp. o 1 513,17 kg mléka při P ? 0,001. Z ekonomického hodnocení produkce mléka při společném chovu obou plemen byly zjištěny u holštýnského skotu příznivější ukazatele. Za celou laktaci činil rozdíl (při aktuálních realizačních cenách 8,66 Kč/l mléka v roce 2011) 13 104,06 Kč/l mléka.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu
PATÁK, Martin
Zajištění odpovídající úrovně mléčné užitkovosti a reprodukce u dojených stád skotu je základní podmínkou ekonomické produkce v chovu hospodářských zvířat. Proto je v zájmu všech chovatelů dojených plemen v konvenčním zemědělství mít stádo schopné vysoké produkce, které ale bude především ziskové. Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic českého strakatého skotu zemědělské společnosti Dublovice a.s. Do sledování bylo zařazeno 430 dojnic, které ukončily laktaci v kontrolním roce 2010/2011. Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace na skupiny na 1., 2., 3. a 4. a dalších laktacích. Dále pak podle genotypů (C100, C1, C2) a otců. U skupin vytříděných podle pořadí laktace byl zjištěn statisticky významný rozdíl v mléčné užitkovosti mezi 1. a 4., 2. a 4., 3. a 4. a dalšími laktacemi na hladině významnosti P< 0,001. Nejvyšší průměrnou užitkovost dosáhly dojnice s genotypem C100 na 4. a dalších laktacích (8 371 kg). Nebyl však potvrzen významný vliv genotypu na užitkovost dojnic dle pořadí laktace. Nejvyšší průměrnou užitkovost (8 277 kg) dosáhly dcery býka REZ 376 (C59R) a byl zde prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P< 0,05. U servis periody se projevil jako významný pouze vliv otců. U mezidobí a věku při 1. otelení byly rozdíly mezi skupinami statisticky nevýznamné. Nejčastější příčinou vyřazení dojnic bylo onemocnění mléčné žlázy (25,9 % z celkového počtu vyřazených dojnic) a poporodní obtíže (20 %). U dojnic ve sledovaném stádě byla zjištěna vyšší mléčná užitkovost (7 423 kg) oproti průměrné užitkovosti českého strakatého skotu v České republice (6 548 kg). Servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení odpovídají chovnému cíli českého strakatého skotu.
|
host ::
RSS.