|
|
Infekce močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus
FORMÁNEK, Karel
V bakalářské práci se zabývám infekcemi močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky. Je původce nekomplikovaných infekcí močových cest. V teoretické části jsem se zaměřil na rod Staphylococcus, který patří mezi odolné mikroby, přestože netvoří spory. Jeho taxonomie se za poslední čtyři dekády rozvinula, dnes je známo 54 druhů stafylokoků. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky, je rezistentní k novobiocinu a je producentem enzymu ureázy. Lékem první volby u akutní cystitidy je nitrofurantoin. Praktickou část jsem prováděl v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. pod odborným dohledem. Vzorky moče jsem zpracovával v automatickém systému HB&L UROQUATTRO. Nejčastěji používanou metodou pro identifikaci S. saprophyticus je hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. U každého kmene S. saprophyticus jsem zhotovil citlivost k antibiotikům. Statistickým zpracováním výsledků jsem došel k závěru, že záchyt S. saprophyticus jako původce infekce močových cest dle pohlaví za rok 2013 se vyskytoval z 94,7 % u žen a 5,3 % u mužů, za rok 2014 byly výsledky obdobné. Věková distribuce největšího záchytu u pacientek se pohybovala mezi 20-40 lety.
|
|
|
Současné možnosti laboratorní diagnostiky stafylokokových infekcí
CHRTOVÁ, Lucie
Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí je založena na přímém průkazu, tj. na mikroskopii a kultivaci, případně průkazu bakteriální DNA. Cílem této práce je posouzení současné možnosti laboratorní diagnostiky infekcí způsobených koaguláza - negativními stafylokoky a porovnání jednotlivých metod používaných k identifikaci v rutinní laboratorní praxi. Úvodní část práce je věnována popsání rodu Staphylococcus, jeho odlišení od rodů Micrococcus a Peptococcus. Následně pak rozdělení rodu Staphylococcus na základě schopnosti enzymaticky koagulovat plazmu do dvou hlavních skupin (stafylokoků koaguláza - pozitivních a koaguláza - negativních). U těchto dvou hlavních skupin je popsána jejich morfologie, kultivace, antigenní struktura, faktory virulence, patogeneze a laboratorní diagnostika. V metodické části je zmíněná preanalytická a analytická fáze vyšetření. Preanalytická část je zaměřená na obecné zásady odběru a transportu materiálu na mikrobiologické vyšetření a samotný odběr materiálu. Metodická část byla prováděna v Laboratoři lékařské mikrobiologie na Pracovišti bakteriologie v Nemocnici České Budějovice a.s. V této části práce je popsáno rozlišení stafylokoků na základě koagulázového testu latexovou aglutinací (PROLEXTM STAPH LATEX KIT) a následně druhová identifikace 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních, izolovaných z centrálních žilních katétrů, hemokultur a jiných klinicky závažných materiálů. Druhová identifikace všech 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních byla provedena biochemickou identifikací testem STAPHYtest 16 a paralelně hmotnostní spektrometrií - technologie MALDI-TOF systémem VITEK MSTM. Těmito metodami byly kmeny identifikovány s úspěšností 96,2 % u metody hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a s úspěšností 67,3 % u biochemické identifikace STAPHYtest 16. Nejčastěji byl identifikován druh Staphylococcus epidermidis (64 %), následně Staphylococcus hominis ssp. hominis (10 %), Staphylococcus capitis (6 %), Staphylococcus warneri (6 %), Staphylococcus lungdunensis (4 %), Staphylococcus haemolyticus (4 %), Staphylococcus hominis (4 %), Staphylococcus caprae (2 %). V porovnání obou metod je hmotnostní spektrometrie spolehlivější, rychlejší a jednodušší metodou vhodnou do rutinní laboratorní praxe.
|
host ::
RSS.