|
|
Ohlas děl Ilji Repina a výstav ruských umělců v Praze 1900-1953
Buzykanova, Sofya ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat ohlas výstav ruských umělců, které probíhaly v Praze v první polovině 20. století s důrazem na díla a tvorbu proslulého ruského malíře Iliju Jefimoviče Repina. Bude sledovat proměnu recepce ruského umění v různých historických podmínkách, jimiž procházely české země a Rusko a v kontextu měnícího se vztahu české společnosti k ruské kultuře. Bude to instalováno na příkladu díla I. Repina. První velká skupinová výstava ruských umělců v Praze proběhla v roce 1900, kdy se Rusko ostře potýkalo s otázkou nacionalismu a sílilo v něm revoluční hnutí. Během první republiky proběhlo několik menších monografických výstav Repina. Kromě toho se v roce 1935 uskutečnila další souborná výstava ruského umění, která měla název I. Retrospektivní výstavu obrazů ruského malířství 18. - 20. století a vznikla pod záštitou města Prahy. Bakalářská práce neopomene zmínit také Výstavu obrazů národních umělců SSSR z r. 1947, přestože na ní I. Repin nebyl zastoupen. Šlo klíčovou expozici, která těsně před komunistickým pučem v Československu znovu otevřela otázku socialistického realismu. Závěr práce bude věnován výstavě ruského umění, kterou uspořádala už v podmínkách komunistického režimu Národní galerie v Praze v roce 1953.
|
|
|
Zóna osídlení v Ruském imperiu
Mikhalek, Kristina ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
téma, protože nic takového v rámci ruských dějin je těžké zónu Evropě. Druhá část je věnována obecné definici a problematice překladu tohoto pojmu do českého jazyka. Třetí kapitola se zaměřuje na historický kontext, hlavní důraz je kladen na legislativu v Židům přijímána. Taktéž je velmi důležité zmínit postoj každého cara a úředníka, protože právě jejich postoj v Poslední kapitola představuje pokus o formulaci příčin vzniku zóny osídlení. Práce se zaměřuje především na dobovou literaturu a dobovou zákonodární činnost, která dává možnost nejlépe pochopit vztah ruské vlády k Židům Ruského impéria. Ve výsledku se dá uvažovat o tom, že v Rusku byl velmi rozšířen křesťanský antijudaismus, který prošel svým vlastním věkový vývojem, ale ze začátku hrál jen malou roli. Proto měl jen malý vliv na vznik zóny osídlení. Hlavně se v Ruském impériu sířil antisemitismus, který byl důsledkem ekonomických a sociálních poměrů. A právě on se stal hlavním důvodem vzniku i do současnosti
|
|
|
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
|
|
|
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby
|
|
|
Historie ruského bankovnictví
Tamilin, Andrey ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubát, Max (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem ruského předrevolučního bankovnictví a trhu cenných papírů. V práci je popsaná činnost jednotlivých bankovních institucí včetně podmínek jejich fungovaní v prostředí carského Ruska. První kapitola je věnovaná vzniku celosvětového bankovnictví. Další části popisují zrod ruského bankovnictví a jeho rozvoj s ohledem na příčiny nestandardního vývoje. Poslední kapitola uvádí charakteristiku burzovního trhu Ruského impéria.
|
host ::
RSS.