Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metabolismus benzo[a]pyrenu plicními buňkami pacienta s cystickou fibrózou
Skořepová, Adéla ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Wilhelm, Marek (oponent)
Rakovina je nejčastějším onemocněním, na které zemře každý rok několik miliónů lidí po celém světě. Důvodů jejího vzniku je řada. Mezi nejčastější příčiny vzniku rakoviny patří užívání alkoholu a tabáku. V dnešní době je rovněž vyšší výskyt fyzikálních a chemických kancerogenů, které zasahují do životního prostředí. Vliv mají i špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu. V současné době, díky kvalitní lékařské péči, zlepšeným diagnostikám, a především již řad existujících vakcín, se dá vzniku rakoviny z části předejít. Do budoucnosti lze říct, že rakoviny bude přibývat. Podle agentury IARC bylo v roce 2020 celosvětově diagnostikováno přes 19,3 milionů nových případů. Odhaduje se, že do roku 2040 přibude dalších 10,9 milionů. Cystická fibróza je autozomální recesivně dědičné onemocnění, kterým trpí v populaci 1 z 2500 novorozenců. Hlavní příčinou je narušení funkce proteinu CFTR jako transmembránového regulátoru cystické fibrózy, která vede k poruše transportu tekutin a nepropustnosti chloridových iontů s kombinací nadměrné absorpce sodíku, což vede ke snížení obsahu vody v periciliární tekutině. Lidé trpící cystickou fibrózou jsou mnohem náchylnější ke vzniku rakoviny tlustého střeva, a to především ti, co podstoupili transplantaci plic. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení léčby...
Protilátky proti lektinu PA-IIL jako prostředek prevence bakteriálních infekcí u pacientů s cystickou fibrosou
Vašková, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Cystická fibrosa je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací genu CFTR, která vede k poškození stejnojmenného proteinu s funkcí iontového kanálu. V důsledku poškození dochází k narušení rovnováhy elektrolytů. Nejvíce je postiženo dýchací ústrojí, kde dochází k zahuštění hlenu a ke změnám v glykosylaci povrchových struktur buněk plicního epitelu. Výše uvedené změny vedou k nedostatečné obranné funkci plic a větší náchylnosti k bakteriálním infekcím. Nejčastějším patogenem dýchacích cest pacientů s CF je Pseudomonas aeruginosa. Tato bakterie obsahuje řadu virulentních faktorů a má schopnost tvořit biofilm, který ji chrání před obrannými mechanismy hostitele a účinky antibiotik. Léčba antibiotiky je navíc komplikovaná vznikem rezistencí. Slepičí protilátky vykazují značný potenciál jako prostředek prevence bakteriálních infekcí plic u pacientů s CF. Efekt specifických a nespecifických protilátek na adherenci kontrolního kmenu Pseudomonas aeruginosa (PAK, ST 1763) ex vivo byl sledován na modelovém systému buněčných linií plicních epiteliálních buněk od pacienta s CF (CuFi-1) a zdravého jedince (NuLi-1). Bakteriální a plicní buňky byly značeny fluorescenčními barvivy PKH, vyhodnocení bylo prováděno spektrofluorimetricky. Bylo ověřeno, že slepičí protilátky proti PA-IIL mají schopnost specificky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.