|
|
Obsah cesia-137 v houbách ve vybraných lokalitách Novohradských hor
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách). Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama. Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
|
|
|
Společenstva rozsivek oligo - mesotrofních rybníků Novohradských hor
HRUBÝ, František
Diplomová práce se zabývá výzkumem rozsivek málo prozkoumaných vodních nádrží "klauzur" Novohradských hor. V průběhu roku 2019 byly provedeny tři sezónní odběry. Na všech pěti odběrových místech byly měřeny různé parametry prostředí. Celkem bylo determinováno 321 taxonů, z nichž velká část je klasifikována jako alpinsko-boreální, vzácné, či indikující velmi dobrou kvalitu vody. Z dostupných dat byly zpracovány rozsivkové indexy a stanovena saprobita a trofie nádrží Novohradských hor. Podobnost společenstev jednotlivých odběrových typů byla za použití statistického programu Canoco porovnávána a diskutována.
|
|
|
Návrh koncepce hospodaření s jelení zvěří na Kaplicku
BODNÁR, Lukáš
Hlavním cílem diplomové práce bylo vyhodnotit současný stav chovu jelena lesního (Cervus elaphus) na Kaplicku a navrhnout koncepci hospodaření s jelení zvěří na příští myslivecká období. V průběhu 2 roků výzkumného úkolu bylo obodováno 23 medailových jelenů a 17 medailových shozů. Takový počet medailových trofejí vyvrací veškeré argumenty o nekvalitní populaci jelenů v Novohradských horách a nutnosti její likvidace. Dále bylo za dvě lovecké sezóny shromážděno 50 čelistí holé jelení zvěře. Věková struktura určená podle předložených čelistí dokázala skutečnost, že v populaci výrazně převládá mladá zvěř. Poměr pohlaví v populaci je ve prospěch samičí zvěře, což dokázala analýza výsledků sčítání a výše lovu v jednotlivých letech. V průběhu práce jsem dospěl k závěru, že nejvhodnějším řešením v chovu jelení zvěře je založení Oblasti chovu jelena lesního Novohradské hory.
|
|
|
Projekt naučné cyklistické stezky v Novohradských horách
Ivančo, Tomáš ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název Projekt cyklistické naučné stezky v Novohradských horách Cíl Cílem této práce je vytvoření projektu naučné cyklotrasy v Novohradských horách a s tím spojené vytvoření informační brožury pro distribuci v informačních centrech v daném regionu, vytvoření webových stránek a také informačních cedulí pomocí QR kódu. Metody V první části této práce jsou shromážděné a roztříděné informace zpracovány formou rešerše. Byly zde použity literární i internetové zdroje. V druhé části byly zpracované informace použity k tvorbě informačního materiálu k cyklistické naučné stezce. Tento materiál byl poté ověřen dotazníkem. Výsledky Výsledkem této práce je projekt naučné cyklotrasy, který obsahuje informační brožuru, webové stránky, logo trasy, informační tabule k jednotlivým zastavením. To vše obsahuje naučné informace vztahující se k místům na trase doplněné fotografiemi a mapou. Klíčová slova Novohradské hory, naučná cyklostezka, průvodce cyklostezkou
|
|
|
Mapování historických technických staveb v příhraničním regionu
VONDRUŠ, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá historickými budovami v příhraničním regionu. V úvodních kapitolách jsou krátce popsány technické budovy a historické milníky ve vývoji skla a skláren. Dále jsou zde zmíněné dva významné rody sklářů. Hlavní část práce utváří kapitoly o sklárnách a hamrech samotných. V práci jsou uvedeny jednotlivé technické budovy (především sklárny), případně místa, kde tyto budovy dříve stály. Všechny tyto historicky významné sklárny a hamry jsou znázorněny na mapách podle různých kategorií.
|
|
|
Geoportál přírodního parku Novohradské Hory
ZETKOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá procesem tvorby mapového portálu přírodního parku Novohradské hory. Teoretická část práce se pokouší vysvětlit význam geoportálu a seznámit s nástroji pro jeho tvorbu. Následuje rozvrhnutí projektové přípravy a popis zájmového území přírodního parku, jeho charakteristika a ochrana. Praktická část pak přistupuje k samotné tvorbě geoportálu včetně doplnění o tematické aplikace, které pojednávají o přírodních poměrech, ochraně přírody, územním vývoji a turistice. Geoportál zahrnuje i prezentaci kvalifikačních prací studentů JU v Českých Budějovicích, jejichž předmět výzkumu spadá do území parku. Výsledné aplikace geoportálu byly zveřejněny pomocí webových stránek.
|
|
|
Rozšíření neofytu netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) v Novohradských horách
KROBOVÁ, Gabriela
Cílem této práce je najít a zmapovat lokality výskytu netýkavky žláznaté na území Novohradských hor. Postupovala jsem tak, že jsem procházela Novohradské hory, zaznamenávala rozšíření populací cíleného druhu a další dominantní druhy na nalezené lokalitě. Výsledkem je 27 popsaných a zmapovaných stanovišť, která se nacházejí na osmi lokalitách. U každého stanoviště je zaznamenána jeho rozloha, výška porostu, počet jedinců a plodů a počet semen, které je populace na stanovišti schopna vyprodukovat. Výsledkem jsou aktuální data k roku 2014 o výskytu netýkavky žláznaté v Novohradských horách, předpoklady jejího rozšíření a zdatnost populací v konkrétním biotopu.
|
|
|
Vliv různých typů krajinného pokryvu na fyzikální parametry povrchu krajiny
KUNTZMAN, Jan
Cílem práce bylo zhodnocení energetických toků na plochách s různými půdními pokryvy. Pro potřeby práce bylo vybráno území v povodí Paseckého a Váčkového potoka v Novohradských horách. Na relativně malé ploše se zde nachází pět různých typů půdního pokryvu (orná půda, les, trvalý travní porost, mokřad a zástavba), u kterých byly hodnoceny funkční parametry (množství vegetace, vlhkost povrchu, radiační teplota povrchu) a prvky tepelné bilance (tok tepla do půdy, latentní teplo výparné a tok pocitového tepla). K hodnocení byly použity multispektrální satelitní snímky a pozemně měřená meteorologická data. Z výsledků práce vyplývá, že vegetace má příznivý vliv na mikroklimatické podmínky. Obzvláště trvalé vegetační kryty typu trvalých travních porostů, lesa či mokřadů vykazovaly výrazně větší vyrovnanost a stabilitu sledovaných parametrů než plochy zástavby, které měly v důsledku snížené schopnosti ochlazování díky výparu vody vyšší hodnoty teploty povrchu a toku pocitového tepla. Vegetace na rozdíl od zpevněných ploch a ploch zbavených vegetace vodu zadržuje a dále ji využívá pro evapotranspiraci. Tím ukládá energii ze Slunce do vodní páry, která v noci, kondenzujíc na podchlazených předmětech jim tuto energii opět předává. Voda tak v rámci malého vodního cyklu putuje krajinou a stabilizuje mikroklima v ní.
|
|
|
Projekt naučné cyklistické stezky v Novohradských horách
Ivančo, Tomáš ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název Projekt cyklistické naučné stezky v Novohradských horách Cíl Cílem této práce je vytvoření projektu naučné cyklotrasy v Novohradských horách a s tím spojené vytvoření informační brožury pro distribuci v informačních centrech v daném regionu, vytvoření webových stránek a také informačních cedulí pomocí QR kódu. Metody V první části této práce jsou shromážděné a roztříděné informace zpracovány formou rešerše. Byly zde použity literární i internetové zdroje. V druhé části byly zpracované informace použity k tvorbě informačního materiálu k cyklistické naučné stezce. Tento materiál byl poté ověřen dotazníkem. Výsledky Výsledkem této práce je projekt naučné cyklotrasy, který obsahuje informační brožuru, webové stránky, logo trasy, informační tabule k jednotlivým zastavením. To vše obsahuje naučné informace vztahující se k místům na trase doplněné fotografiemi a mapou. Klíčová slova Novohradské hory, naučná cyklostezka, průvodce cyklostezkou
|
|
|
Využití koncepce geomorphosites v cestovním ruchu (případová studie Novohradské hory)
VOZANDYCH, Petr
Bakalářské práce se zabývá vyhodnocením a návrhem využití geomorfologicky zajímavých lokalit v turistickém ruchu (geoturismu) na příkladu vymezeného území v oblasti Novohradských hor. Práce obsahuje geografickou charakteristiku území, kde je možné blíže se seznámit s podmínkami Novohradska. Dále je součástí textu v teoretické části představení koncepce geomorphosites, geoturismu a hodnocených lokalit (Cikánský vrch, Kamenec, Kraví hora, Kuní hora, Kuřský vrch, Mrzenáč, Myslivna, Vysoká a Zaječí vrch). Jádrem práce je analýza využití geoturistického potenciálu zaměřená především na hodnocené geomorfologicky zajímavé lokality. Zde autor sleduje pozici lokalit k turistickým trasám, hromadným ubytovacím zařízením a vybraným zájmovým bodům. Díky tomu je v závěru možné navrhnout vhodné využití zájmových lokalit.
|
host ::
RSS.