|
|
Variabilita podkorunových srážek ve smrkových tyčkovinách v závislosti na intenzitě výchovného zásahu
Pavlištová, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu různé intenzity výchovy smrkových tyčkovin na variabilitu podkorunových srážek. Pro tuto studii byla využita trojice ploch s různou intenzitou výchovy, která byla provedena před začátkem vegetačního období v roce 2020. Na ploše A byl proveden provozní zásah, kde bylo ponecháno 1800 ks/ha, plocha B byla nechána samovolnému vývoji s výchozí hustotou 4500 ks/ha a na poslední ploše C zůstalo po silném zásahu 1300 ks/ha. Na základě výsledků jsme zjistili, že nejvyšší úhrn srážek byl na ploše A. Nejideálnějším výchovným zásahem je tedy z pohledu podkorunových srážek zásah provozní (plocha A), kde ke kořenům stromů pronikne při tomto zásahu nejvíce vody.
|
|
|
Analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na výzkumné ploše Bílý Kříž a Rájec-Němčice
Novák, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá analýzou morfometrických parametrů tracheid dřeva smrku ztepilého na výzkumných plochách Bílý Kříž a Rájec–Němčice. Odběr vzorků dřeva proběhl z předem určených výšek stromu. Na těchto vzorcích bylo provedeno měření. Na makroskopické struktuře dřeva byla zjišťována šířka letokruhu, která se pohybovala od 2,2 do 4,5 mm, a procentuální zastoupení letního dřeva v letokruhu, které bylo v průměru 24 %. Poté následovala analýza morfometrických parametrů tracheid dřeva. U tracheid byl zjišťován jejich radiální rozměr, který byl v průměru 31 μm, a tloušťka buněčných stěn, která měla hodnoty od 2 do 10 μm. S rostoucí výškou kmene bylo zjištěno, že se zvětšuje počet vytvořených tracheid a zároveň roste i šířka letokruhu. Ze zjištěných hodnot tlouštěk buněčných stěn byla vypočtena hustota dřeva, ta průměrně vyšla 480 kg·m-3. Poté se zkoumala proměnlivost stavby dřeva po poloměru a současně po výšce kmene. A nakonec se zjištěné údaje struktury dřeva porovnávaly s klimatickými daty.
|
|
|
Inventarizace výskytu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd (revír Baraní)
Kaděrka, Josef
Tato bakalářská práce je zaměřena na inventarizaci jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd. Inventarizace probíhala v biskupských lesích Ostravsko – Opavské diecéze v k.ú. obce Bílá. Rozloha inventarizované oblasti je 191,58 hektarů. Celkem bylo zinventarizováno 60 porostů ve třech odděleních. V každém porostu byly zvoleny zkusné plochy. Na jednotlivých plochách byli spočítáni a změřeni jak jedinci jeřábu ptačího, tak i mateřský porost. Na třech vybraných stanovištích se u jeřábu ptačího kromě výšky změřil též průměr kořenového krčku, byl stanoven počet poškození zvěří a v laboratoři byl určen jejich věk. Získaná data byla analyzována v Excelu. Průměrný počet jedinců jeřábu ptačího na hektar je 2854 kusů. U výškové struktury je nejvíce jedinců v rozmezí do 20 centimetrů a od 21 do 50 centimetrů. U většiny porostů zastoupení smrku přesahovalo 50 %. Průměrné stáří náletu jeřábu je 5,5 let a každý jedinec byl v průměru 4,5x poškozen zvěří.
|
|
| |
|
|
Model přežívání smrku ztepilého v podmínkách gradace lýkožrouta smrkového
ONDŘICHOVÁ, Nikola
Výsledkem gradace lýkožrouta smrkového dochází k často rozsáhlému poškození smrkových porostů. Přestože během masivního přemnožení dochází k napadení nejen poškozených, ale i zdravých porostů, existují jedinci, kteří masivní přemnožení přežijí. Cílem této práce bylo zjistit, jaké vybrané environmentální proměnné ovlivňují přežití stromů v podmínkách gradace lýkožrouta smrkového. Zájmovým územím mé diplomové práce byla oblast Březníku, nacházející se na Šumavě. Moje výsledky ukazují, že proměnná obsahující edafické kategorie měla velký vliv na pravděpodobnost přežití porostu. Nejvyšší vliv byl prokázán pro edafickou kategorii 9. třídy. Tato třída představuje podmáčenou trvale zamokřenou oblast, která zvyšuje pravděpodobnost přežití porostu a do značné míry korespondují s vlhkostními podmínkami. Na vyšující se pravděpodobnosti přežití se podílí i vzdálenost k přirozeným okrajům porostu. Tato práce může být svými výsledky a závěry užitečná v oblasti lesního managementu.
|
|
|
A variety of transpiration in the young spruce stands with different thinning management
Zavadilová, Ina ; Szatniewska, Justyna ; Vágner, Lukáš ; Krejza, Jan ; Pavelka, Marian
Managing the spruce forest growing beyond its favourable conditions is trading between water consumption and increasing biomass. We examined tree transpiration in four stands with different thinning intensities in a 40-year-old spruce forest in South Moravia. Tree transpiration was significantly higher under moderate and heavy intensity compared to low intensity and control plots. Tree transpiration differed also among trees of different sizes within the treatments and also between the treatments. The stem increment was visibly increasing with the intensity of treatment, particularly for suppressed trees. The findings show an ecological tree response two years after the thinning.
|
|
|
Detekce napadení smrku ztepilého kůrovcem pomocí spektrálních a biofyzikálních dat na různých hierarchických úrovních
Vesecká, Martina ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Byl vytvořen přehled klíčových aspektů pro správné pochopení dynamiky mezi lýkožroutem smrkovým a smrkem ztepilým, zejména pak způsob života brouka a časový průběh jeho životních cyklů. Tomuto je zcela nezbytné porozumět pro včasné a efektivní řešení kůrovcové kalamity. Dále je v textu detailně rozebrána vzájemná interakce brouka a stromu. Velký důraz je kladen na popis obranných mechanismů smrku a důsledků, které napadení kůrovcem obnáší. Zejména pak biofyzikální změny v jehlicích, které způsobují změnu spektrálního chování listů a potažmo i celého lesního porostu. S využitím senzorů, schopných měřit odrazivost povrchů je možné odhalit kůrovcem napadený strom podstatně dříve, než by změny v jehlicích mohly být zaznamenány pouhým okem a odstranit ho ještě ve chvíli, kdy je broukem kolonizován, a ještě se nešíří na další okolní stromy. To je klíčové pro zvládnutí nejen současné kalamity. V práci je uveden přehled případových studií, kde bylo využití spektrálních metod na různých hierarchických úrovních aplikováno a bylo dosaženo uspokojivé přesnosti v identifikaci časně napadených stromů. Klíčová slova: smrk ztepilý, kůrovec, kůrovcová kalamita, kůrovcová gradace, sucho, zvýšené teploty, spektrální křivka, měření odrazivosti, včasná detekce napadení, zelená fáze napadení
|
|
|
Ústup budního hospodářství ve východních Krkonoších a jeho vliv na lesní porosty
Mach, Dominik ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a zhodnocením vlivu opuštění zemědělské půdy, konkrétně ústupem budního hospodářství, na krajinu a zejména lesní porosty ve východních Krkonoších. Cílem této diplomové práce je rekonstruovat vývoj lesa v období ústupu budního hospodářství, analyzovat a popsat dynamiku sekundární sukcese lesa na lučních enklávách okolo bud. Naplnit uvedené cíle diplomové práce napomohly tři hlavní metody výzkumu. První je analýza starých map. Druhou je segmentace a řízená klasifikace leteckých snímků. Poslední je dendrochronologické stanovení věkových struktur smrku ztepilého. Výzkum doložil pronikání lesních porostů do lučních enkláv. Hlavní hnací silou tohoto procesu sekundární sukcese byl postupný ústup budního hospodářství. Po ukončení budního hospodářství v polovině 20. století došlo dle výsledků výzkumu u lučních enkláv k výraznému zvýšení dynamiky sukcese lesa, která v následujících přibližně 20 letech měla nejvyšší rychlost. Sukcese lesa probíhala převážně podél okrajů lučních enkláv. Uvnitř lučních enkláv se uchycovaly stromy nejvíce podél vodních toků. Jako nejvýznamnější faktor, který negativně ovlivnil sukcesi lesa na lučních enklávách, bylo identifikováno pokračování či obnovení obhospodařování luk. Dále byl identifikován vliv limitujících faktorů; rozptylu semen,...
|
|
|
Natural regeneration of spruce stands in Vysoké Tatry (High Tatras) after large scale disturbation
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
Pozorovanie prirodzenej regenerácie Smreka obyčajného (Picea abies) prebiehalo v sezónach 2010 a 2011 na území zasiahnutom veternou kalamitou v Tatranskom Národnom Parku. Cieľom diplomovej práce bolo popísať charakter distribúcie prirodzenej obnovy u smreka, ako aj nájsť priestorovú škálu, na ktorej sa prejavujú rozdiely vo fenotypovej variabilite. Ďalším krokom bolo skúsiť nájdené rozdiely pripísať meraným abiotickým a stanovištným faktorom, no predovšetkým biotickým interakciám, s dôrazom na vnútro- a medzidruhovú kompetíciu.Fenotypová odpoveď u smrekov sa ukázala na každej z vyšetrovaných hierarchických priestorových škál. Výsledky preukázali súvislosť medzi vlhkostným gradientom a vegetačným zložením na krajinnej úrovni i na najmenšej škále. Vegetačné zloženie následne priamo modifikovalo nielen fenotyp u zmladenia, ale aj významne ovplyvnilo početnosť obnovy.
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
host ::
RSS.