|
|
Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka
PEJCHAROVÁ, Eliška
Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace přesných druhů jepic, pošvatek či chrostíků v jejich larválním stádiu je náročná a vyžaduje množství času a znalostí. Analýza pomocí barcodingu může pomoci přesněji zařadit sporné druhy. Cílem této diplomové práce je pomocí metody barcodingu determinovat vybrané zástupce makrozoobentosu a ověřit morfologickou determinaci zástupců makrozoobentosu. Sledovanou lokalitou je Křesánovský potok v jižních Čechách. Z odebraných vzorků byla extrahována dna a s pomocí mitochondriálního genu CO1 a primerových párů LCO1490, HCO2198 a jgLOC1490 a jgHCO2198 byly vytvořeny sekvence které byly testovány v programu BLAST. Byly získány nejpodobnější sekvence z veřejně dostupných databází a následně byl jejich porovnáním určen přesný druh. Celkem bylo studováno 57 vzorků z nichž bylo morfologicky určeno 29 druhů (šest druhů pošvatek osm druhů jepic, sedm druhů chrostíků, tři zástupce brouků, čtyři druhy dvoukřídlých a jeden druh blešivce) a barcodingem 30 druhů (11 druhů jepic, osm druhů pošvatek, pět druhů chrostíků, dva druhy dvoukřídlých, tři druhy brouků a jeden druh blešivce). Morfologická determinace byla úspěšná v 63 % případů. U jepic byla úspěšnost 74 %, u pošvatek 67 %, u chrostíků 33 % a u dvoukřídlých 25 %. Zástupce blešivců byl morfologicky určen správně. Barcoding se jeví jako vhodná metoda pro studium makrozoobentosu a vynikající doplněk k morfologické analýze vzorků. Má však svá omezení a není vhodné jej uvažovat jako jedinou metodu při determinaci vzorků makrozoobentosu.
|
|
|
Společenstva vodních makrobezobratlých ovlivněna lidskými činnostmi
LET, Marek
Bezobratlí představují významnou součást vodních ekosystémů, podílející se na řadě nezbytných ekosystémových služeb. Narušením stanovišť a druhově i funkčně rozmanitých společenstev může snadno dojít k jen těžko vratným změnám. Tato práce byla zaměřena na výzkum vztahů společenstev vodních bezobratlých ovlivněných lidskou činností. Byl pozorován obecně negativní vztah mezi gradientem kontaminace insekticidy a četností proudomilných bezobratlých na úrovni vyšších taxonomických jednotek (Kapitola 2). Gradient hydrologického sucha negativně koreloval s četností skupiny jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera) a chrostíků (Trichoptera) - dále jen EPT - a nejlépe pozitivně koreloval s četností dospělců brouků (Coleoptera), ploštic (Heteroptera), lasturnatek (Ostracoda) a berušek vodních (Asellus aquaticus). Na základě porovnání stavu společenstva v kontrolním odběrového úseku se stavy společenstev z úseků zasažených počáteční insekticidní otravou byl předpokládán nepříznivý synergický efekt hydrologického sucha a splachů ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Metody v moderním zemědělství lze považovat za jednu z největších hrozeb pro vodní bezobratlé. Výsledky shrnuté v Kapitole 3 ukazují klesající zaznamenaný počet druhů EPT (avšak nikoliv četnosti EPT jedinců) spolu s rostoucí kumulací antropogenních faktorů. Nicméně pouze společenstva jepic a obzvláště pošvatek vykazovala signifikantní úbytky, zatímco chrostíci vykazovali určitou rezistenci k předpokládaným nejsilnějším antropogenním faktorům. Tyto hlavní faktory zahrnovaly zatížení kovy (kadmium, olovo a zinek) s následným vyústěním městských vyčištěných a špatně vyčištěných odpadních vod s obsahem pesticidů, léčiv, organického materiálu ze splašků a nepochybně i řady dalších neanalyzovaných látek. Navzdory zvýšené četnosti chrostíků byly u čeledí Hydropsychidae, Limnephilidae a Rhyacophilidae pozorovány známky zhoršené kondice (malformace a přítomnost uhynulých kukel) v obou typech znečištění. Prostředí znečištěné odpadními vodami bylo osídleno signifikantně zvýšeným podílem pasivních filtrátorů a predátorů z řádu chrostíků. Vidím zde nutnost dále studovat reakce společenstev vodních organismů na přísun vyčištěných odpadních vod, jelikož technologie čištění jsou v mnoha zemích světa stále zdokonalovány a je k dispozici poměrně málo publikovaných výstupů sledujících efekty zaváděných postupů na přirozené vodní ekosystémy. Kapitola 4 odhaluje negativní působení nepůvodního raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na původní komunitu potočnic (Branchiobdellidae). Dle našich výsledků může úplné nahrazení původního raka říčního (Astacus astacus) rakem signálním vést k vymizení sledovaných dvou druhů potočnic, Branchiobdella parasita a B. pentadonta. Na lokalitě se sympatrickým výskytem raka říčního a signálního byly rovněž pozorovány potenciální rozdíly mezi oběma raky v korelacích mezi četnostmi obou druhů potočnic. Četnosti větší potočnice B. parasita pozitivně korelovaly s četností menší B. pentadonta pouze u raka signálního, přičemž tento vztah může být až negativní u velkých hustě osídlených jedinců raka říčního. Byla tudíž předpokládána potenciální kompetice o životní prostor. Doprovodný laboratorní experiment ukázal, že rak signální se mechanicky zbavuje epibiontů ve vyšší míře ve srovnání s rakem říčním. Výsledky tedy demonstrují potenciální ztráty v biodiverzitě nenápadných skupin organismů vznikající introdukcí invazních druhů. Poznatky v oblasti reakcí přírodních společenstev vodních bezobratlých na člověkem vyvolané změny v životním prostředí mohou být důležité například při posuzování důsledků nově plánovaných nebo aktuálně působících antropogenních činností v kulturní krajině. Tato dizertační práce rovněž poskytuje zpětnou vazbu laboratorním studiím, jejichž aplikovatelnost na reálné podmínky je často omezena zjednodušeným umělým prostředím.
|
|
|
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Hodnocení diversity společenstev makrozoobentosu v kontextu kvality fyzického habitatu vodnich toků
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Výzkum makrozoobentosu je v současnosti nedílnou součástí hodnocení kvality toků. Základní charakteristiky ovlivňující společenstva makrozoobentosu v toku jsou prvky působící z vnějšího prostředí na tok, konkrétně základní geografické parametry lokality, využití půdy v okolí toku a i charakteristika břehů. Uvedené prvky mají značný vliv na působení základních parametrů v toku, mezi které lze řadit průtok, strukturu sedimentů, vstup organického materiálu a znečištění. Parametry ovlivňující společenstva makrozoobentosu se zabývá rešeršní část práce. Zájmové území zahrnuje tři experimentální povodí v oblasti horní Blanice nedaleko Prachatic. Jedná se jednak o přírodě blízký Tetřívčí potok se zalesněným povodím, dále o napřímený levostranný přítok s převážně lučním povodím a poslední revitalizovaný Sviňovický potok, se dvěma odlišnými úseky - revitalizovaným úsekem a úsekem s napřímeným korytem. Předmětem zkoumání diplomové práce je hodnocení diverzity a vývoje společenstev makrozoobentosu v jednotlivých tocích v zájmové oblasti. Práce prezentuje vyhodnocení společenstev makrozoobentosu na základě široké nabídky indexů (BMWP skóre, ASTP index, EPT index a indexy diversity) a srovnává jejich diverzitu za využití abundantního grafu. Celkové hodnocení je shrnuto vyžitím AHC a PCA analýz. Dále práce...
|
|
|
Makrozoobentos zarostlého a volného bahnitého litorálu kaprových rybníků
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnotit kvantitativní složení bentických bezobratlých v litorálu s emerzními (vynořenými) porosty a mimo ně. Pro jejich monitoring byly vybrány dva kaprové výtažníky v České republice (Blatensko) s tradičním chovem kapra obecného (Cyprinus carpio) a další dva výtažníky s organickou technologií chovu ryb v Rakousku (Waldviertel). Odběr vzorků probíhal v měsíčních intervalech (květen - září 2018). Vzorky byly odebrány z oblasti volné vody (pelagiál) a z litorální zóny. Hodnocení makrozoobentosu bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí, granulometrické stanovení a stanovení organických látek v dnovém sedimentu rybníků, a to jak v litorálu, tak v pelagiálu. Pro odběr vzorků rybničního makrozoobentosu vázaného na kořenový systém emerzní vegetace byla zvolena kořenová sonda, která proniká mezi kořeny tvrdé litorální vegetace. Po zpracování vzorků (přebrání a zvážení) v laboratoři byly organismy rozřazeny do tří skupin Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Výsledky byly prezentovány v grafické podobě. Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Dle provedené analýzy dat byla denzita zoobentosu na rybnících s organickou technologií chovu ryb vyšší než na rybnících s tradičním chovem ryb. V litorální zóně byla průměrná denzita bentických bezobratlých vyšší než v pelagiálu. Biomasa zoobentosu rybníků v průměru také dosahovala vyšších hodnot v litorálu.
|
|
|
Vliv vypouštění oteplených vod na makrozoobentos malého toku
Voltemar, Erik
Bakalárska práca sa venuje téme Vplyv vypúšťania oteplených vôd na makrozoobentos malého toku. Cieľom bakalárskej práce bolo vypracovanie literárnej rešerše na tému vplyvu tepelného znečistenia na vodné ekosystémy a tolerancie vodných bezstavovcov voči teplote. Pre účely praktickej štúdie boli vybrané štyri toky v blízkom okolí jadrovej elektrárne Dukovany. Pre komplexné výsledky boli toky sledované v období jeseň 2013 a jar 2014. Na ovplyvnenom Skryjskom potoku boli pre objektívne sledovanie zvolené štyri odberné lokality SP0-SP3. Lokality LIP, HER a LUHY neboli priamo ovplyvnené oteplenou odpadnou vodou z EDU a slúžili ako porovnávacie lokality. Na všetkých lokalitách prebehli počas sledovaní multihabitatové odbery makrozoobentosu metódou PERLA. Zároveň boli merané základné fyzikálno-chemické parametre a odobrané vzorky pre stanovenie základných chemických parametrov. Z nadobudnutých výsledkov bola stanovená abundancia, taxonomické zloženie a štruktúra spoločenstva makrozoobentosu. Ďalej boli vyhodnotené rozdiely v zložení spoločenstiev na ovplyvnených lokalitách a referenčných tokoch. Zo zistených výsledkov vyplýva, že oteplené odpadné vody z EDU majú značne redukujúci vplyv na makrozoobentos Skryjského potoku. V ovplyvnenom Skryjskom potoku bola pri jesenných i jarných odberoch vplyvom vysokej teploty a konduktivity odpadných vôd, výrazne znížená abundancia a počet prežívajúcich taxónov, než na neovplyvených potokoch Luhy, Lipňanskom potoku a Heřmanickom potoku
|
|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
host ::
RSS.