|
|
Rodičovská péče u krokodýlů s důrazem na akustickou komunikaci mezi rodičem a mláďaty
Míka, Milan ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Péče rodičů o potomstvo, zvaná také parentální péče, zahrnuje spoustu typů chování, který má za cíl zvýšit míru přežití potomků. Investice do tohoto chování je však v konfliktu mezi partnery, jelikož pro každého z rodičů by bylo výhodnější přenechat větší část parentální péče na tom druhém. Tím by snižoval náklady spojené s péčí a zároveň by zvyšoval svou úspěšnost přenosu genů díky potomkům. Tato bakalářská práce se v první části zabývá parentální péčí několika vybranými skupinami živočichů. Popisuje v těchto skupinách nejčastější formy rodičovské péče a prostřednictvím jednotlivých příkladů poukazuje na složitější či neobvyklé formy a typy tohoto reprodukčního chování. Příklady jsou vybrány s přihlédnutím na menší či větší podobnost s rodičovskou péčí u krokodýlů. V druhé části této práce se zaměřuji na řád Crocodylia, kde je rodičovská péče a akustická komunikace klíčovým prvkem reprodukčního chování a často na ní závisí životy krokodýlích mláďat. Poukazuji na podobnosti spojující krokodýly a jim nejpříbuznější ptáky (Aves). Důraz je kladen na analogii mezi krokodýly a ptáky a vlastním pozorováním navrhnutí na možnosti ancestrálního chování jak pro samotný řád Crocodylia, tak pro celou skupinu Archosauria. Výsledkem práce je tabulka se všemi popsanými druhy krokodýlů, jejich rodičovské chování a...
|
|
|
Vývoj klimatu během miocénu na základě studia plazích společenstev v oblasti severozápadních Čech
Chroust, Milan ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent) ; Sabol, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá fosilními krokodýly a želvami z oblasti mostecké pánve a následnou paleoklimatickou a paleoekologickou rekonstrukcí. Práce je složena z doprovodného textu, který slučuje čtyři samostatné vědecké publikace uvedené v příloze. Z oblasti mostecké pánve ze severozápadních Čech byly nalezeny desítky až stovky kostěných nálezů fosilních krokodýlů a želv. Materiál překvapivě odhaluje vysokou diverzitu fosilních želv. Na základě studia těchto skupin jsme schopni vytvořit paleoekologickou rekonstrukci, čili popsat ekosystémy, které se zde v minulosti nacházely. Díky tomu zjistíme průměrné roční teploty, včetně jejich extrémů jak v zimě, tak i v létě. Aby bylo možné správně rekonstruovat teplotní intervaly, je nejdříve nutné popsat a určit nalezenou faunu. Fosilní krokodýli a hlavně želvy, co se týče taxonomie, jsou dlouhodobě zanedbávány, přestože do početnosti nálezů převyšují všechny ostatní vyšší fosilní obratlovce (savce, ptáky a další). Krokodýlí materiál byl popsán a určen do rodu Diplocynodon, přičemž z lokality Tušimice bylo možné na základě kraniálního materiálu nálezy zařadit do druhu Diplocynodon ratelii. Kožnatkovité želvy (Trionychinae) z lokality Břešťany bylo možné určit do druhu Rafetus bohemicus a zároveň popsat nové znaky pro rozpoznání této želvy....
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Chov a rozmnožování plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky
TRINHOVÁ, Leona
Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků. Tato práce se zabývá chovem plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky. Na základě mapování chovu zoologických zahrad, jiných specializovaných zařízeních a chovu soukromníků, vznikly procentuální grafy se zastoupením plazů, kteří se v Čechách nechovají, dále plazů mezi teraristy chovanými, avšak zatím bez úspěšného odchovu a plazů, kteří se v ČR zdárně rozmnožují. Cílem práce bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází chov ohrožených plazů v České republice. Byly vypracovány grafy s výsledky úspěšnosti chovu jednotlivých řádů. Bylo zjištěno, že nejlépe se v našich chovech daří ještěrům a hadům, kteří se tu co do počtu druhů chovají nejhojněji, méně se daří množit želvy a nejnižší procento úspěšnosti chovu bylo zjištěno u krokodýlů. Byly objasněny i pravděpodobné důvody těchto výsledků.
|
host ::
RSS.