|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
|
|
Analýza stáda českého strakatého skotu v podhorské oblasti
MAČLOVÁ, Jaroslava
Cílem bakalářské práce bylo zpracování analýzy mléčné užitkovosti, plodnosti a posouzení vlivu pořadí laktace na užitkovost u stáda českého strakatého skotu chovaného na rodinné farmě v podhorské oblasti. Zpracovány byly hodnoty 65 dojnic českého strakatého skotu, které v roce 2016 ukončily laktaci. Dojnice byly rozděleny do čtyř skupin dle pořadí laktace (1. laktace, 2. laktace, 3. laktace, 4. a další laktace). Užitkovost a kvalita mléka byla hodnocena rovněž u celého stáda v průběhu roku 2016. Průměrná užitkovost dle pořadí laktace byla na 1. laktaci 4286 kg mléka P 0,001, na 2. laktaci 5888 kg mléka P 0,01, na 3. Laktaci 5783 kg mléka P 0,001 a na 4. a dalších laktacích 6364 kg, užitkovost celého stáda byla 5580 kg mléka s obsahem tuku 3,94 %, obsah bílkovin 3,32 %, obsah laktózy 5,03 %, počet somatických buněk 229 tis./ml. Průměrný věk při prvním otelení byl 1037 dnů, délka mezidobí stáda 394 dnů, inseminační interval 96 dnů a servis perioda 111 dnů.
|
|
|
Produkční schopnost býků Českého strakatého skotu
LAPKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele vykrmovaných býků českého strakatého skotu v intenzivních podmínkách chovu v zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 371 býků, data byla vyhodnocena za roky 2016 a 2017. Byla hodnocena živá hmotnost před porážkou, věk při porážce, průměrný denní přírůstek, netto přírůstek, hmotnost jatečně upraveného těla a jeho zatřídění dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel 2016 a Statsoft Statistica. Průměrný věk při porážce a živá hmotnost byly 586,2 dnů resp. 731,8 kg v roce 2016, v roce 2017 dosáhl 626,1 dnů resp. 749,5 kg. Hmotnost jatečně upraveného těla v roce 2016 činila 412,2 kg, následující rok se zvýšila o 8,9 kg. Netto přírůstek byl výrazně vyšší v roce 2016. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky průkazné.Při zařazení do tříd zmasilosti dosáhlo 73,8 % třídy "U" s hmotností jatečně upraveného těla 426,3 kg, 25,1 % třídy "R" s hmotností jatečně upraveného těla 384,4 kg a 1,1 % třídy "E" s hmotností jatečně upraveného těla 497,3 kg. Při vyhodnocování vlivu porážkového věku na jednotlivé ukazatele byly mezi skupinami statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Analýza rozdojování u plemenic skotu
DIDIOVÁ, Marie
Cílem bakalářské práce bylo porovnání výsledků období rozdojování dojnic Holštýnského a Českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách ve vztahu k ukazatelům reprodukce. Hodnocení probíhalo z kontroly užitkovosti dojnic v družstvu ZD Mojné v jižních Čechách, nedaleko Českého Krumlova.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic českého strakatého skotu
VAFEK, Jan
Současné ekonomické podmínky kladou důraz na efektivnost produkce mléka. Hlavní dva faktory, ovlivňující ekonomiku dojeného skotu, jsou mléčná užitkovost a reprodukce. Proto je snahou chovatelů dojeného skotu co nejvyšší mléčná produkce, při zachování dobrých reprodukčních ukazatelů. Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy na ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena od června 2008 do října roku 2013. Do hodnocení bylo zařazeno 290 dojnice, které ukončily laktaci. U sledovaných dojnic byl hodnocen vliv laktace na produkci mléka, vliv genotypu a zušlechťovacího plemene na užitkovost a složky mléka, stejně jako na vybrané reprodukční ukazatele. U sledovaných genotypů C1a C2 bylo prokázáno, že dojnice genotypu C2 měly statisticky významně vyšší dojivost mléka (p < 0.05), zatímco dojnice genotypu C1 měly statisticky vyšší obsah tuku v mléce (p < 0.05). Vliv genotypu na věk při prvním otelení nebyl, stejně jako vliv na délku servis periody, mezidobí a obsah bílkovin, statisticky průkazný. Vliv pořadí laktace na obsah sledovaných mléčných složek a množství mléka byl statisticky průkazný (p < 0.05), stejně, jako nádoje za jednotlivé laktace. Současně byl prokázán vliv věku při prvním otelení na počet laktací ve sledovaném chovu. V analyzovaném datovém souboru byl prokázán i vliv produkce mléka na délku servis periody a mezidobí. Servis perioda u vysokoužitkových dojnic s dojivostí nad 10000 kg mléka za laktaci byla vyšší o 17,5 dne a mezidobí o 42,3 dny ve srovnání s dojnicemi s užitkovostí do 6000 kg mléka za laktaci (p < 0.05). Dále byl prokázán vliv zušlechťujícího plemene na produkci mléka a složky mléka. Kříženky českého strakatého skotu s plemenem red holštýn měly nejvyšší průměrnou užitkovost za laktaci (7885,07 kg mléka) ve srovnání s čistokrevnými plemenicemi a kříženkami s plemenem ayrshire, které měly statisticky významně vyšší obsah tuku i bílkovin ve srovnání s ostatními skupinami plemenic ve sledovaném stádě (p < 0.05). Vliv zušlechťovacího křížení na délku servis periody a mezidobí nebyl ve sledovaném stádě prokázán.
|
|
| |
|
|
Analýza stáda dojeného skotu
SCHÖNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce bylo posoudit a zhodnotit úroveň mléčné užitkovosti a plodnosti u dvou plemen dojeného skotu. Sledováno bylo 41 dojnic holštýnského skotu (H) a 36 dojnic českého strakatého skotu (C). Dojnice byly vybrány z celkového počtu 310 kusů, dále byly rozděleny do dvou skupin podle genotypu a podle pořadí poslední uzavřené laktace. Dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Z ukazatelů plodnosti byl sledován inseminační interval a servis perioda. Délka inseminačního intervalu u dojnic holštýnského skotu byla delší (66,22 dne) než u českého strakatého skotu (64,58 dne). Délka servis periody u dojnic holštýnského skotu byla na úrovni 142,10 dní a u dojnic českého strakatého skotu 149,94 dní. Rozdíly u obou ukazatelů nebyly statisticky průkazné. Z ukazatelů užitkovosti bylo sledováno množství mléka a obsah jednotlivých složek v mléce - % tuku, bílkovin a laktózy. Průměrný obsah tuku u dojnic holštýnského skotu byl nižší (3,95 %) než u dojnic českého strakatého skotu (3,98 %). Průměrný obsah bílkovin dosahoval u dojnic holštýnského skotu 3,32 % a u dojnic českého strakatého skotu 3,48 % při P ? 0,001. Průměrný obsah laktózy u dojnic holštýnského skotu byl 4,89 %, zatímco u dojnic českého strakatého skotu byl na shodné úrovni (4,89 % resp. 4,90 %). Průměrná užitkovost u holštýnských plemenic za normovanou laktaci byla 8 504,88 kg mléka a za celou laktaci dosahovala 9 459,81 kg mléka. U plemenic českého strakatého skotu byla v obou případech průměrná užitkovost nižší a to o 1 640,35 kg mléka resp. o 1 513,17 kg mléka při P ? 0,001. Z ekonomického hodnocení produkce mléka při společném chovu obou plemen byly zjištěny u holštýnského skotu příznivější ukazatele. Za celou laktaci činil rozdíl (při aktuálních realizačních cenách 8,66 Kč/l mléka v roce 2011) 13 104,06 Kč/l mléka.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu
PATÁK, Martin
Zajištění odpovídající úrovně mléčné užitkovosti a reprodukce u dojených stád skotu je základní podmínkou ekonomické produkce v chovu hospodářských zvířat. Proto je v zájmu všech chovatelů dojených plemen v konvenčním zemědělství mít stádo schopné vysoké produkce, které ale bude především ziskové. Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic českého strakatého skotu zemědělské společnosti Dublovice a.s. Do sledování bylo zařazeno 430 dojnic, které ukončily laktaci v kontrolním roce 2010/2011. Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace na skupiny na 1., 2., 3. a 4. a dalších laktacích. Dále pak podle genotypů (C100, C1, C2) a otců. U skupin vytříděných podle pořadí laktace byl zjištěn statisticky významný rozdíl v mléčné užitkovosti mezi 1. a 4., 2. a 4., 3. a 4. a dalšími laktacemi na hladině významnosti P< 0,001. Nejvyšší průměrnou užitkovost dosáhly dojnice s genotypem C100 na 4. a dalších laktacích (8 371 kg). Nebyl však potvrzen významný vliv genotypu na užitkovost dojnic dle pořadí laktace. Nejvyšší průměrnou užitkovost (8 277 kg) dosáhly dcery býka REZ 376 (C59R) a byl zde prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P< 0,05. U servis periody se projevil jako významný pouze vliv otců. U mezidobí a věku při 1. otelení byly rozdíly mezi skupinami statisticky nevýznamné. Nejčastější příčinou vyřazení dojnic bylo onemocnění mléčné žlázy (25,9 % z celkového počtu vyřazených dojnic) a poporodní obtíže (20 %). U dojnic ve sledovaném stádě byla zjištěna vyšší mléčná užitkovost (7 423 kg) oproti průměrné užitkovosti českého strakatého skotu v České republice (6 548 kg). Servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení odpovídají chovnému cíli českého strakatého skotu.
|
|
|
Užitkovost a plodnost plemenic skotu při vícečetném dojení
TRCH, Jan
Cílem práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii vícečetného dojení. Sledování proběhlo v roce 2011 v zemědělských podnicích Agrospol, Malý Bor a.s. a v zemědělském podniku Dub. Vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti dojnic při vícečetném dojení bylo provedeno u 186 laktací plemenic českého strakatého skotu. Průměrný počet dojení v dojírně byl 2,96x/den a v robotu 2,36x/den. 107 laktací bylo získáno při dojení v dojírně a 79 laktací při dojení pomocí robotů. Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy). U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl ve věku při 1. telení, kde průměrný rozdíl činil 195 dní. U ostatních ukazatelů plodnosti byly všechny výsledky statisticky významné ve prospěch dojení v dojírně (2,96x/den). Dojnice českého strakatého skotu dojené v dojírně za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 8 599,8 kg, dojnice dojené robotem 7 272,5 kg. Mezi těmito hodnotami byl statisticky vysoce významný rozdíl. Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice dojené v dojírně (9 284,4 kg) na druhé laktaci a dojnice dojené v dojírně (9 033,0 kg) na třetí a další laktaci. Nejmenší produkce mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice dojené robotem na první laktaci (6 874,7 kg). Vyšší průměrný obsah tuku měly dojnice dojené v dojírně s hodnotou 4,47 %, dojnice dojené robotem měly obsah tuku 4,15 %. Mezi těmito hodnotami byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl. V průměrném obsahu bílkovin byl u dojnic prokázán statisticky významný rozdíl. Dojnice dojené v dojírně dosáhly hodnoty 3,41 % oproti dojnicím dojených robotem, kde průměrná hodnota bílkovin činila 3,47 %. Rozdíl v obsahu laktózy nebyl mezi skupinami statisticky významný.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
host ::
RSS.