|
|
Districts and places of Paris in the course of history: Montmartre
Kubínová, Eva ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Pařížské čtvrti a místa v průběhu staletí: Montmartre Klíčová slova: ulice, náměstí, dějiny, kabaret, bohém, film, zajímavost Abstrakt: Tématem bakalářské práce je pařížská čtvrť Montmartre. Jedná se o čtvrť v mnoha ohledech zcela výjimečnou a naprosto odlišnou od ostatních pařížských čtvrtí, která je díky svým typickým rysům známá po celém světě. Hlavním úkolem práce je proto snaha objasnit, v čem spočívá její specifičnost, z jakého důvodu zaujímá výsadní postavení v rámci Paříže a jakým způsobem přispěla k celkovému rozvoji francouzské kultury. Práce je pojata jako určitý historicko-kulturní pohled na tuto čtvrť a usiluje o vystižení jejích nejvýznamnějších charakteristik, jimiž se výrazně zapsala do povědomí ať už samotných Francouzů, nebo příslušníků jiných národů celého světa. K tomuto faktu přispěly značnou měrou nejen její výrazné architektonické památky, ale zejména vznik kabaretů a koncertních kaváren a rovněž ji ve svých dílech proslavilo mnoho slavných osobností z řad umělců.
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Districts and places of Paris in the course of history: Montmartre
Kubínová, Eva ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Pařížské čtvrti a místa v průběhu staletí: Montmartre Klíčová slova: ulice, náměstí, dějiny, kabaret, bohém, film, zajímavost Abstrakt: Tématem bakalářské práce je pařížská čtvrť Montmartre. Jedná se o čtvrť v mnoha ohledech zcela výjimečnou a naprosto odlišnou od ostatních pařížských čtvrtí, která je díky svým typickým rysům známá po celém světě. Hlavním úkolem práce je proto snaha objasnit, v čem spočívá její specifičnost, z jakého důvodu zaujímá výsadní postavení v rámci Paříže a jakým způsobem přispěla k celkovému rozvoji francouzské kultury. Práce je pojata jako určitý historicko-kulturní pohled na tuto čtvrť a usiluje o vystižení jejích nejvýznamnějších charakteristik, jimiž se výrazně zapsala do povědomí ať už samotných Francouzů, nebo příslušníků jiných národů celého světa. K tomuto faktu přispěly značnou měrou nejen její výrazné architektonické památky, ale zejména vznik kabaretů a koncertních kaváren a rovněž ji ve svých dílech proslavilo mnoho slavných osobností z řad umělců.
|
|
| |
|
|
Te Deum v české hudbě 18. století, edice vybraných skladeb, analýza
KUBA, Petr
Následující práce si klade za cíl sledovat funkce, které zastávalo zhudebnění textu Te Deum laudamus v průběhu dějin hudby, zhruba od 15. století. Předmětem jsou pak příležitosti, ke kterým skládali Te Deum významní skladatelé své doby. Zvláště přihlíží k české hudbě 18. století, která se v historickém bádání zatím jeví jako méně objasněná. S tím souvisí také edice vybraných skladeb dvou významných českých skladatelů, působících v době pozdního baroka a klasicismu, Jana Zacha a Vojtěcha Jírovce. Edice převádí rukopisy do dnešních klíčů a zapisuje je do partitury. Dále zkoumá formu a styl, v jakém jsou díla psána.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.