|
| |
|
| |
|
|
Assessment of water mutagenicity
ECKER, Jacqueline
Vzhledem k některým vážným zdravotním a environmentálním problémům způsobeným mutagenními organickými polutanty je žádoucí stanovovat mutagenitu povrchových vod. Tato práce shrnuje literaturu zabývající se výskytem a technikami stanovení organických polutantů s mutagenním potenciálem. Navíc byly nalezeny vybrané organické polutanty v environmentálních vodách. Pro zakoncentrování bylo použito modré hedvábí, což je sorbent na bázi ftalocyaninu mědi vhodný pro zakoncentrování polycyklických aromatických sloučenin s mutagenním potenciálem.
|
|
|
Nebezpečí z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků
SELINGEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá nebezpečím z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pomocí zpracování odborných knižních a internetových zdrojů popisuje a objasňuje nejprve tepelné zpracování potravin obecně a změny, které v nich probíhají. Dále pak je pozornost věnována provozní a osobní hygieně. Nakonec se zaměřuje na druhy grilů, chemické a mikrobiální nebezpečí. V praktické části byl vlastní výzkum prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků (CAWI), které byly rozeslány a předány určitému vzorku obyvatel Jihočeského kraje. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly oslovení, představení se respondentovi, zdůvodnění výzkumu a informace o zpracování dotazníku. Dotazníkové šetření v rámci této práce bylo zaměřeno na informovanost veřejnosti o mikrobiálním nebezpečí z nedostatečně upravených potravin a chemických (především karcinogenních) látkách tvořících se v průběhu tepelného opracování potravin, dodržování hygienických zásad a porovnání postupů při grilování v domácnostech a restauračních zařízeních. Dotazník pro laickou veřejnost (domácnosti) byl složen celkem z 31 otázek. Dotazník pro odbornou veřejnost (zaměstnance restauračních zařízení) byl sestaven ze 41 otázek. Oba tyto dotazníky obsahovaly otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat incidence nemocí z potravin na základě měsíčních hlášení získaných z oddělení epidemiologie KHS Jihočeského kraje, kterou jsem statisticky vyhodnotila. Hlavními cíli této práce je zjistit úroveň znalostí odborné a laické veřejnosti o rizicích plynoucích z grilování, upozornit na ně, a porovnat postup při grilování v restauračních zařízeních a v domácnostech. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotézy, H1: ?Informovanost strávníků o rizicích z domácího grilování závisí na vzdělání? a H2: ?Existence rizika zdravotních problémů z grilování související s nedodržováním osobní hygieny se vyskytuje více v domácnostech?, byly statisticky zpracovány pomocí chí kvadrát testu. Veškerá získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel ve formě tabulek a grafů. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny a na základě statistických zjištění byly obě hypotézy potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že dotazovaný vzorek veřejnosti Jihočeského kraje není dostatečně informovaný o rizicích plynoucích z grilování a ani jakým způsobem tato rizika eliminovat či jim předcházet. Prokázalo se, že osobní hygienu více dodržují zaměstnanci restauračních zařízení než členové domácnosti a tím pádem je v domácnostech větší riziko vzniku zdravotních problémů z grilování. Navíc zaměstnanci restauračních zařízení musejí dbát nejen na osobní hygienu, ale i provozní hygienu a postupovat dle systému kritických bodů (HACCP). Ale ne vždy je tomu tak, u 30% (3 z 10) restauračních zařízení došlo k reklamaci na grilovaný pokrm z důvodu nedopečení. Práce může sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost, jak pro strávníky tak popřípadě i provozovatele a zaměstnance různých restauračních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace grilovaných a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
|
|
Jak prachové částice ohrožují zdraví v Ostravě a okolí
PURMENSKÝ, Roman
Životní prostředí představuje z hlediska ovlivnění zdraví velmi významný faktor našeho každodenního života. Dotýká se nás jak v pracovním tak i domácím prostředí. Z hlediska kvality ovzduší není stav životního prostředí v České republice na dobré úrovni a v Moravskoslezském kraji představuje velký problém. Zejména polétavý prach je velmi závažnou znečišťující látkou v městě Ostrava. Tato práce se tedy zabývá kvalitou ovzduší, zejména prachovými částicemi, v městě Ostrava. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část začíná krátkou prezentací historie města Ostravy. Dále se zabývám kvalitou ovzduší pro celý Moravskoslezský kraj. Další kapitolou jsou konkrétně tuhé znečišťující látky, které se nacházejí v ovzduší. V této kapitole jsou uvedena zdravotní rizika, na čem závisí škodlivý účinek, klasifikace prachových částic podle obsahu škodlivých složek, rozdělení frakce prachu na PM10 a PM 2,5, popis hlavních zdrojů frakce prachu PM10 a PM2,5. Další kapitola se jmenuje: Toxikologicky závažné látky vázané na tuhé částice. Jednu podkapitolu tvoří skupina polycyklických aromatických uhlovodíků, do kterých řadíme významnou škodlivinu ovzduší s názvem benzo(a)pyren. Druhou podkapitolu tvoří skupina těžkých kovů a jejich charakteristika s popisem hlavních škodlivých účinků na zdraví člověka. Další kapitola s názvem měřící metody pro frakci PM10 se zabývá rozdělení měřících metod pro automatizované a manuální měřící stanice. Následující kapitola se zabývá legislativou, která se týká polétavého prachu. Legislativa je dělena na dva základní české zákony týkající se ochrany ovzduší a dalšími evropskými směrnicemi. Po této kapitole se dostáváme na specifické stanice kontrolující kvalitu ovzduší v Ostravě. Byly vybrány stanice: Stanice Fifejdy, Stanice Mariánské Hory, Stanice Zábřeh, Stanice Přívoz a Stanice Bartovice - Radvanice. Tyto měřící stanice jsou rozmístěny po celém území města Ostravy, a tím byly získány koncentrace polétavého prachu, které se vyskytovaly za období 2006 - 2011 z celého území města Ostravy. Další kapitola se zabývala imisními limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení. V této kapitole jsou uvedeny imisní limity pro určitou znečišťující látku za 24 hodin a 1 kalendářní rok. Poslední kapitola v teoretické části se zabývá smogovou situací a podmínkami její vyhlášení a ukončení. Ve výzkumné neboli empirické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu, který byl zaměřen na osoby žijící na území města Ostravy, a jejich povědomí o zdraví škodlivém prachu. Výsledky dotazníkového šetření jsou graficky zpracovány a uvedeny v kapitole 4. Výsledky. Dále jsou zde zpracovány výsledky měření Českého hydrometeorologického úřadu pro frakci prachu PM10 za období 2007 - 2011. Tyto výsledky jsou zpracovány v tabulkách pro jednotlivé ročníky a doplněny grafickým zpracováním. Pro svůj kvantitativní výzkum jsem využil metody dotazníku, který obsahoval 19 otázek a byl rozdán 200 respondentům, z čehož bylo 106 mužů a 94 žen. Pro další výzkum, který se týkal prachových částic, jsem použil sekundární analýzu dat. Domnívám se, že tato práce bude mít své uplatnění pro úřad v oblasti komunikace s občany, nebo může být poskytnuta pro obyvatele k přečtení a seznámení se s problémy s ovzduším ve městě Ostrava. Dále se domnívám, že může být doporučena k přečtení pro ostatní města, která mají problémy s vysokou prašností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.