|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u dětí ve věkové kategorii sedm až dvanáct let
HLAVATÝ, Miroslav
Cílem diplomové práce je posoudit skladbu jídelního lístku na vybrané základní škole v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích pro děti ve věkové kategorii sedm až dvanáct let z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení probíhalo ve druhé, čtvrté a šesté třídě. Výzkumu formou testu stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit se zúčastnilo 64 probandů (chlapci a dívky). Práce se zabývá: -Nutrič í kvalitou školních obědů; -Měřením hmotnosti a výšky dětí vybraných tří tříd na začátku a konci zkoumaného období, stanovení BMI, a vyhodnocení změn; -Stanovením průměrného finančního nákladu na přípravu oběda; -Posouzením pestrosti stravy a frekvencí pokrmů v měsíci -Plněním potravinového koše; -Měřením hmotností jednotlivých komponent oběda; -Nutričním testem, který se zabýval posouzením stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit dětí ve věku 7 ? 12 let; -Zjištění vývoje stravovacích změn u dětí v přechodu na druhý stupeň základní školy; -Zpracováním hypotéz, které se zaměřují na pitný režim, BMI a pohybovou aktivitu. Procentní hodnoty jednotlivých živin, získané z obědů, představují podíl na doporučeném denním příjmu pro celý den. Příjem energie splňující optimální část příjmu 35 % doporučené denní dávky byl docílen pouze u dívek čtvrté třídy. Ostatní kategorie chlapců a dívek se odchylovaly o 5 - 9 %. Bílkoviny byly u druhé a čtvrté třídy splněny nadlimitně, v šesté třídě dosahoval 79,65 - 82% doporučeného denního příjmu. Příjem tuků byl splňoval optimum 30 - 35 %. Podíl sacharidů byl po celu dobu sledován na nízké hranici 19 - 24,69 %. Vláknina se na přijatelné hranici 29 - 37,41 %. Z makroprvků byl vápník hrazen jen z malé části v rozmezí od 15,8 - 18,46 %, čili příjem je nedostatečný. Příjem hořčíku byl splněn z 41,86 - 59,1 %. Draslík dosahoval průměrně 53,6 - 59,66 %. Z mikroprvků bylo železo hrazeno z 42,37 - 48,91 %, zinek z 41,15 - 52,91 %, selen 59,1 - 175,21 %. Vitamin A dosáhl 60,78 - 89,23 %, vitamin E 38,66 - 55,1 % a vitamin C 58,81 - 66,0 %. Vitamin B6 byl hrazen z 38,58 ? 47,83 % Vitamin B6 a B12 byl za celé sledované období doplněn nadstandardně. Měřením hmotnosti a výšky v kombinaci s věkem a následným zpracováním BMI bylo zjištěno, že ve druhé třídě jedna dívka trpí nadváhou, jedna dívka a jeden chlapec obezitou. Ve čtvrté třídě jsou zkoumaní žáci v optimu. V šesté třídě trpí dvě žákyně a čtyři žáci nadváhou. V procentním vyjádření je podle mého výzkumu ve věku dětí 7-12 let 3,2 % obézních a 9,15 % s nadváhou. Průměrný náklad na přípravu oběda dosáhl 42 Kč. Frekvence jídel je nedostačující pro luštěniny a ryby. Podíl ovoce je splněn, zelenina je nedostačující. Malý je také podíl sladkých a bezmasých jídel a mléka. Naopak nadměrná je četnost jídel z kuřecího a vepřového masa. Polévky podle návrhu ministerstva zdravotnictví drožďová a luštěninová jsou splněny optimálně.Kontrolou plnění potravinového koše dle vyhlášky 107/2005 byly zjištěny průměrné hodnoty za celé sledované období pro maso 92,9 %, ryby 69,4 %, mléko 54,8 % a mléčné výrobky 72,9 %. Tu y jsou splněny z 69,3 %, cukry z 46 %, zelenina 59,9%, ovoce 124 %, brambory 87,4 % a luštěniny z 54,4 %.
|
|
|
Rozdíly ve výživě seniorů v přirozeném domácím prostředí a seniorů v domovech důchodců
KAUCKÁ, Eva
V mé bakalářské práci se zabývám rozdílem ve výživě seniorů z přirozeného domácího prostředí a seniorů v domovech důchodců. Zejména z hlediska kvality a kvantity jejich stravy. V teoretická část je zaměřena na základní informace racionální výživy seniorů a její specifika. Zmiňuji zde dále důležitost pitného režimu. Důležité jsou také uvedené doporučené dávky a zdroje jednotlivých živin. Ve stáří je nutno stravování přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu. Většinou se volí pokrmy lehké, snadno stravitelné. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše uvedenou problematiku. Tyto informace jsou získávány pomocí dotazníků a jídelníčků. Respondenti byli rozdělení do dvou skupin podle místa jejich pobytu. První skupina byla ze seniorů z přirozeného domácího prostředí a druhá z klientů domova důchodců. Kvalita a kvantita výživy byla sledována pouze u vybraného vzorku čtyř respondentů. V mém výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy. Podle dotazníků se potvrdila pouze druhá část druhé hypotézy, zatímco první hypotéza a první část druhé hypotézy se nepotvrdila.
|
|
|
Výživa dětí mladšího školního věku od 7 - 10 let v okrese Třebíč - vývoj, trendy, aktuální situace
MARIÁNKOVÁ, Alena
V bakalářské práci se zabývám výživou a stravováním dětí. V teoretické části se snažím s pomocí literatury shrnout základní informace o zásadách zdravé výživy a o hlavních živinách potřebných pro zdravý vývoj organismu, přičemž se snažím zaměřit přímo na zkoumanou věkovou skupinu, tedy na děti mladšího školního věku od 7 do 10 let. Dále nastiňuji historický vývoj výživy od dob našich předků až po současnost, zabývám se aktuálními trendy ve výživě, které provází dnešní moderní dobu, a popisuji patofyziologii výživy, především obezitu. Cílem praktické části bylo zmapovat stravování dětí mladšího školního věku v okrese Třebíč. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření, které bylo realizováno u dětí na 6 základních školách, a to jak ve městě, tak na vesnicích. Kromě prozkoumání problematiky stravování dětí a zjištění informací o jejich znalostech z oblasti zdravé výživy bylo cílem také potvrzení či vyvrácení 4 stanovených hypotéz. Na základě vyhodnocení dat byly dvě hypotézy potvrzeny a dvě vyvráceny. Výsledky výzkumu prokázaly, že se děti mladšího školního věku nestravují podle zásad zdravé výživy. Potvrdilo se také, že děti během dne konzumují prázdné kalorie, které nemají žádnou výživovou hodnotu. Nečekaně však byla vyvrácena hypotéza, že s rostoucím nevhodným stravováním roste hodnota BMI. Stejně tak byla vyvrácena hypotéza, že se liší stravování dětí ve městě a na vesnicích. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o zdravé výživě a správném stravování dětí obecně a o vlastních stravovacích zvyklostech výzkumného vzorku sledované dětské populace. Využít by ji mohli především rodiče a učitelé, kteří mají na děti velký vliv a kteří by sami měli být dětem v tomto směru pozitivním vzorem.
|
|
|
Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách.
SEKEROVÁ, Blanka
Anotace: Tématem mé bakalářské práce je Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách. Zabývala jsem se nejdůležitějšími oblastmi výživy,které by měly stát v popředí zájmu sportovců i osob provozujících rekreační pohybovou aktivitu. V oboru nutriční terapie je pozornost věnována zejména léčebné výživě, prevenci nemocí není věnováno mnoho prostoru. Pokusila jsem se prostudovat dostupnou literaturu na toto téma a zhodnotit, v jakých oblastech je výživa sportovce hodna nejvyšší pozornosti. V praktické části práce se pak zabývám srovnávací studií dvou sportovců. Jeden se věnuje silovému sportu, druhý silově vytrvalostnímu. Každý tento sportovec byl podroben vyšetření u sportovního lékaře. Sportovci zapisovali retrospektivní metodou příjem potravy po dobu 3 týdnů v přípravě na soutěž. Rovněž zapisovali prováděnou pohybovou aktivitu. Tyto zápisy jsem následně vyhodnotila a srovnala s výživovými doporučeními, kterými by se měli sportovci řídit s ohledem na udržení a upevnění zdraví.
|
|
|
Názor dětí mladšího školního věku na zdraví, pohyb a sport\\
NOHEJLOVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce je zjišťování představ dětí o zdraví, výživě, pohybu a sportu. Předmětem výzkumu je vztah žáků k pohybovým aktivitám a k výživě. Práce také sleduje, jaký vliv na jejich utváření má rodina, škola, televize a okolí. Dále je zaměřena na poznání spolupráce s žáky. Výzkumným souborem bylo 115 žáků třetích tříd základních škol, konkrétně dětí ve věku 8 {--} 9 let. Použitými výzkumnými metodami byly dotazníky a pozorování. Ukázalo se, že téměř všichni žáci mají správný názor na zdraví, výživu a pohyb. Ve výzkumu se potvrdilo, že většina dětí ve věku 8 {--} 9 let provozuje nějaký sport. Tato práce stručně ukázala problematiku životosprávy v životě žáků třetích tříd.
|
|
| |
|
|
Fyzická aktivita a zdravý životní styl jako prevence rostoucí obezity dětí a mládeže na vybraných školách v Českých Budějovicích\\
BALOUNOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem vyjadřující poměr zaměření hodin v tělesných výchovách na jednotlivé sporty či disciplíny. Navštívila jsem 8 náhodně vylosovaných základních škol v Českých Budějovicích, kde jsem zkoumala náplně hodin tělesných výchov na 1. stupni ZŠ. Na jednotlivých základních školách jsem si domluvila termín návštěvy a požádala o třídní knihy prvního stupně za roky 2005/2006 a 2006/2007, zde jsem vyčetla kolik hodin, kterým disciplínám či sportu, se jaká škola věnovala. Myslím, že hodiny tělesné výchovy jsou jedinou fyzickou aktivitou u většiny dnešních dětí. Zjištěná data jsou zaznamenány v podobě tabulek a grafů. V teoretické části práce se zabývám kapitolami příčiny obezity, prevence obezity, rizikové faktory, kolik a čeho jíst.
|
|
|
Rizika v ošetřovatelském procesu s malnutricí a obezitou
HORČIČKOVÁ, Marie
Péči o výživu nemocných se v poslední době věnuje více pozornosti, než tomu bylo v minulých letech. Nemocní s malnutricí a obezitou představují velký ošetřovatelský problém v interních i chirurgických oborech. V této bakalářské práci jsme se zaměřili na ošetřovatelský proces u klientů s malnutricí a obezitou. Šetření bylo kvantitativní, ke sběru dat bylo využito anonymních dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám. Bylo prováděno na interních a chirurgických odděleních a na odděleních následné péče v nemocnicích Písek a Tábor. Bylo rozdáno 120 dotazníků, v každé nemocnici 60. Na jednotlivá oddělení jich bylo rozděleno 20. Návratnost byla 98 dotazníků, z toho 3 byly vyřazeny pro neúplnost. K šetření bylo použito 95 (100 %) dotazníků. V této práci bylo stanoveno sedm cílů. Cíle byly zaměřeny na provádění ošetřovatelského procesu u klientů s malnutricí a obezitou, na nejčastější ošetřovatelské problémy těchto nemocných a na informovanost zdravotníků v problematice malnutrice a obezity. Stanoveno bylo sedm hypotéz, ke každému cíli jedna. Z šetření vyplývá, že s klienty trpícími malnutricí či obezitou se setkávají sestry na všech výše uvedených odděleních. Většina sester považuje péči o tyto nemocné za náročnější. Je potěšující, že součástí každé ošetřovatelské dokumentace je nutriční screening, který se provádí při příjmu každého klienta. Dále z šetření vyplynulo, že pro klienty s malnutricí a obezitou zatím nebyl vypracován platný ošetřovatelský standard, kterým by se zlepšil ošetřovatelský proces o tyto nemocné. U klientů s malnutricí jsou nejčastějším ošetřovatelským problémem dekubity a u klientů s obezitou, opruzeniny. Informace o problematice malnutrice a obezity všeobecné sestry nejčastěji získávají na odborných seminářích a konferencích. Ošetřovatelský proces u nemocných trpících malnutricí či obezitou je náročný a je třeba k těmto klientům přistupovat citlivě a ohleduplně. Výsledky této práce budou využity k seznámení zdravotníků s touto problematikou.
|
|
|
Parenterální výživa v ošetřovatelství
KIŠŠOVÁ, Katarína
Parenterální výživa je metoda, při které jsou všechny potřebné nutriční složky podávány nemocnému mimo trávicí trakt a to nejčastěji přímo do cévního řečiště. Parenterální výživa ovšem představuje nefyziologickou cestu dodání všech nezbytných složek. Je to metoda, která přináší nemocnému benefit a zlepšuje jeho nutriční stav v době, kdy nemocný není schopen využívat trávicí trakt. Parenterální výživa není ale pro nemocného lepší. Přináší s sebou řadu nevýhod a komplikací. Sestra má nezastupitelnou úlohu ve výživě nemocného. Měla by mít potřebné znalosti v oblasti výživy nemocného. Měla by mít na mysli, že podáním parenterální výživy zabezpečí u nemocného dostatečný kalorický a nutriční příjem, pokud není nemocný schopen užívat trávicí trakt. Ke zpracování bakalářské práce na téma {\clq}qParenterální výživa v ošetřovatelství`` byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Technikou ke sběru dat byl anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky byly rozdány sestrám ve standardních a intenzivních provozech v České a Slovenské republice. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit dodržování všech zásad přípravy a podávání ze strany sester v České a Slovenské republice. Druhým cílem bylo zmapovat problematiku parenterální výživy v ošetřovatelství v České a Slovenské republice. Na základě cílů, které byly oba splněny, bylo stanoveno pět hypotéz, z nichž se čtyři hypotézy potvrdily a jedna hypotéza se nepotvrdila. První hypotéza zjišťovala, zda sestry v České republice mají větší zkušenost s podáváním parenterální výživy než sestry ve Slovenské republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla tato hypotéza potvrzena. Druhá hypotéza zjišťovala, zda sestra ví, jak připravit parenterální výživu all-in-one. I když výsledky dotazníkového šetření nebyly vždy uspokojivé, hypotéza se potvrdila. Většina sester totiž ví, jak připravit parenterální výživu způsob all-in-one. Třetí hypotéza zjišťovala, zda sestra dodržuje všechny zásady podání parenterální výživy. I přes některé chyby v zásadách podání parenterální výživy se hypotéza potvrdila. Čtvrtá hypotéza zjišťovala, zda sestra upřednostňuje podávání parenterální výživy před podáváním enterální výživy. I tato čtvrtá hypotéza se na základě výsledků sester nakonec potvrdila. Pátá hypotéza - Větší množství sester si uvědomuje pozitiva než negativa při podávání parenterální výživy - se nepotvrdila. Z dotazníkového šetření se zjistilo, že sestry si uvědomují spíše negativa než pozitiva při podávání parenterální výživy. I když většina sester mnohokrát neví, co je pozitivum, a co negativum při podávání parenterální výživy nemocnému. O výsledky výzkumného šetření zažádala hlavní sestra Fakultní nemocnice Motol. Výsledky budou rovněž odeslány hlavním sestrám dvou fakultních nemocnic ve Slovenské republice. Výsledky výzkumu bude následně možné použít pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Edukace pacienta o výživě se stomií tlustého střeva před propuštěním do domácí péče v nemocnicích Jihočeského kraje Písek, České Budějovice, Tábor
ŠÍMOVÁ, Lucie
V současné době žije v České republice 10 {--} 11 tisíc kolostomiků, a jelikož počet těchto nemocných narůstá, je potřeba vytvoření systému komplexní ošetřovatelské péče o tyto pacienty stále aktuálnější. Založení stomie znamená pro pacienta hluboký zásah do osobního, pracovního i společenského života. Překonat nové problémy a úskalí pomáhá nemocným stomická sestra. Ta zároveň vede kompletní edukaci jak v péči o vývod samotný, tak o zvláštnostech výživy, na kterou je u kolostomiků kladen zvláštní důraz, jelikož dodržování jejích zásad vede ke zkvalitnění života těchto lidí. Cílem práce je zjistit míru informovanosti kolostomiků a sester o výživě a pitném režimu před propuštěním do domácí péče a zda sestry edukují kolostomiky, v nemocnicích Jihočeského kraje. Byly stanoveny 2 hypotézy: H1: Kolostomici mají dostatek informací o výživě a pitném režimu před propuštěním z nemocnice do domácí péče, H2: Sestry edukují kolostomiky o výživě a pitném režimu. Ke sběru dat ke splnění stanoveného cíle byla použita metoda dotazování, technikou dotazníků, které byly rozdány 40 pacientům s kolostomií a 60 sestrám chirurgických oddělení v Nemocnici Písek, a.s., v Nemocnici České Budějovice,a.s. a v Nemocnici Tábor,a.s., přičemž jejich návratnost byla překvapivě 100%. Dotazník pro pacienty se skládal z 20 otázek a dotazník pro sestry z 18 otázek. Cíl práce byl splněn, obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky naší práce budou poskytnuty vrchním sestrám chirurgických oddělení nemocnic, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro stomické, ale i pro všechny chirurgické sestry, které s kolostomiky pracují.
|
host ::
RSS.